Provozovatele skládek čekají od ledna příštího roku přísnější pravidla pro jejich byznys. Stát si od nich slibuje další pokles objemu odpadu vyváženého na skládky. Navíc od roku 2024 by neměl na skládkách už končit žádný směsný komunální odpad.
Novela zákona o odpadech totiž přinesla i jednu zásadní změnu v objemu, respektive množství materiálu pro technické zabezpečení skládky. Jde v podstatě o odpady, ze kterých skládky nemusí platit žádný poplatek. Dosud je to asi 35 hmotnostních procent, podle novely to bude jen 20 procent hmotnosti.
„Je to historický průlom k tomu, abychom dál nebyli považováni za zemi skládek,“ tvrdí Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí.
Stát zasáhne do citlivé části byznysu skládkařů, u kterého už loni Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na možné obcházení zákona. „V roce 2011 bylo na kontrolovaných skládkách osvobozeno od poplatků 98,5 procenta nebezpečného odpadu, přestože na nich byl fakticky skládkován,“ uvedl NKÚ ve své zprávě.
Skládky se začnou sesouvat, hrozí majitelé
K osvobození od poplatků se dostal odpad právě tím, že byl vykázán jako materiál pro zabezpečení skládky. Jde přitom o velké peníze - za tunu nebezpečného odpadu na skládce by měl provozovatel odvést na poplatcích základních 6 200 korun.
Změnu limitů kritizuje například šéf České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. „Z technického hlediska je takové opatření prakticky nerealizovatelné. Povede k zásadnímu riziku sesuvů těles skládek a zvýšení rizika úletů odpadu,“ tvrdí Havelka. Podle něj nakonec zaplatí více i stát, protože nebezpečný odpad je často z likvidace starých ekologických zátěží placené ze státního rozpočtu. Tvrdí současně, že poplatky za skládkování nebezpečného odpadu jsou u nás příliš vysoké v porovnání s jinými zeměmi.
Objem odpadu vyváženého na skládky u nás díky lepšímu třídění a jinému využití klesá, stále však na skládkách končí více než polovina komunálního odpadu. Česko už teď neplní podmínky, které mu v této oblasti dala Evropská komise, a hrozí mu proto pokuta. Česko totiž dosud na skládky vozí až příliš mnoho biologicky rozložitelných zbytků.
I proto od ledna zavádí povinnost pro města a obce bioodpad třídit. „Směsný komunální odpad je až z poloviny tvořen bioodpadem, proto musíme s tříděním začít co nejrychleji,“ dodal Manhart.
Ministerstvo chce skládkování zdražovat
Letošní rok přinesl dramatické změny v odpadové legislativě. Po ostrých diskusích v Parlamentu nakonec prošla novela zákona, která počítá s koncem skládkování směsných komunálních odpadů, recyklovatelných a využitelných odpadů do roku 2024 (více o schvalování novely čtěte zde).
Příští rok čeká ministerstvo navíc další boj - zvýšení poplatku za skládkování. Ten je dosud oproti evropskému průměru naopak velmi nízký. Cílem je odradit producenty odpadů od toho, aby odpady vozili dál na skládky. Proti tomu se ozývají zatím hlavně skládkaři, ale poněkud překvapivě i Svaz měst a obcí. Pro řadu obcí je příjem z poplatků za skládkování na jejich katastru zásadní zdroj rozpočtu.
Příští rok se bude řešit i to, jak se bude poplatek za skládky dál rozdělovat. Do odpadů a jejich odstraňování má jít v příštích letech zhruba deset miliard korun z Operačního programu Životního prostředí.
Kromě zlepšení třídění mají podpořit například výstavbu zařízení na jeho zpracování, úpravu i likvidaci. Největší část měly spolknout projekty na spalovny, ty ale zatím stále nevznikají. Stát chce navíc podpořit i projekty, které umožní z dosavadních odpadů z výroby vytvořit vedlejší produkt, který půjde dál použít. V minulosti takto například spalovny začaly nabízet popílek jako materiál pro násypy nebo stavební výrobky.
