Stát chce sociálně slabým přispívat na nájemné, stálo by to desítky milionů

Stát by v budoucnu mohl financovat část nájemného lidem, kteří se nechtějí vzdát svého standardu, ale na nájem nebudou mít. Vyplývá to z návrhu ministerstva pro místní rozvoj.

Příspěvky by stát platil přímo majitelům domů, zároveň by určoval konkrétní výši nájemného. | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Úřad tímto návrhem v pondělí rozčeřil vody citlivého vztahu mezi majiteli domů a nájemníky.

Ve skutečnosti však pro svůj krok nemá připravenou ani podporu klíčového ministerstva financí. Subvence by totiž přišla řádově na desítky milionů korun, které ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) nebude chtít v době krize jen tak pustit – notabene stranickému rivalovi Cyrilu Svobodovi, který resort pro regiony a bydlení převzal od předsedy strany Jiřího Čunka.

Návrh se objevil ve "strategickém" dokumentu ministerstva nazvaném Aktualizace nástrojů bytové politiky ČR, který vypracoval ještě Čunek. Jeho součástí je několik dalších desítek návrhů.

Se záměrem se tak Svoboda zatím nepochlubil ani vládě, ani stranickému kolegovi Kalouskovi. Nápad dotovat nájmy nízkopříjmovým skupinám lidí však v pondělních Hospodářských novinách komentovali jak Svobodův náměstek Pavel Rakouš, tak i ředitel Státního fondu rozvoje bydlení Jan Wagner.

Podmínky bude diktovat stát

Příspěvky by stát podle úředníků platil přímo majitelům domů, zároveň by určoval konkrétní výši nájemného. Podle Rakouše by úředníci přesně určili, jací lidé budou mít na dotaci nárok.

Kdo přispívá na nájmy

Ministerstvo pro místní rozvoj uvažuje, že bude přispívat na nájem nízkopříjmovým vrstvám obyvatel. Zatím není přesně určeno komu a za jakých podmínek. Návrh ještě není definitivní a vláda by jej teprve měla dostat. Podle informací MF DNES by se však podpora týkala hlavně důchodců žijících v centrech měst, a to ve výši několika tisíc korun měsíčně. Nájemné reguluje stát, takže obyvatele soukromých domů a bytů de facto dotují jejich majitelé. Na prostou reprodukci bytového fondu jsou podle Ústavu soudního inženýrství potřeba tři procenta z ceny bytu. Regulované nájemné však nevynáší ani polovinu.

Obecně se očekává, že ministerstvo financí nebude plánu příliš nakloněné. "Zjistili jsme, že stadium rozpracovanosti toho návrhu je v současnosti tak nízké, že to zatím nebudeme nijak komentovat," uvedl včera diplomaticky mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Své původní vystoupení včera korigovalo také ministerstvo pro místní rozvoj. "Materiál odeslalo ministerstvo vládě ještě za předchozího ministra. Jde v podstatě o obecné teze, které by měly být základem bytové politiky ČR do budoucna," uvedl mluvčí Svobodova úřadu Hynek Jordán.

Vlastníkům domů takový nápad nevadí, protože podobný systém praktikují i další země západní Evropy. V současné době je však podle nich nereálný, protože Česko na nájem přispívá plošně v podobě jeho regulace.

"Chápeme to jako dočasné řešení. Pokud by něco takového mělo fungovat, tak to má smysl až po deregulaci nájmů," uvedl místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit.

Majitelé už čtvrtý rok marně čekají na verdikt Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kterému adresovali stížnost na ČR. Obecně jim vadí příliš nízké nájmy určené státem, kvůli kterým budovy chátrají. "Jak dlouho to bude trvat, nevíme," dodal Axamit. Lidskoprávní soud je podle něj "prapodivná instituce".

Ministerstvo chce regulaci nájmů prodloužit o dva roky, až do konce roku 2012.