Stát chce vyplatit horníky

Horníkům z hnědouhelných dolů, kteří přijdou v příštích čtyřech letech o práci, chystá stát zvláštní odchodné: deset měsíčních platů. Návrh, který by stál stovky milionů korun, připravilo ministerstvo průmyslu. Na konkrétních číslech nyní pracují odbory. "V příštích týdnech se o něm bude již podrobně jednat v tripartitě," potvrdil předák hornických odborů Cyril Zapletal.

Smůlu však má čtyři sta lidí z mosteckého Dolu Kohinoor, kteří šli naposledy do práce právě včera. S nimi, stejně jako s dalšími havíři, kteří ztratí místo ještě letos, program nepočítá. Pokud ho schválí vláda, bude platit až od počátku příštího roku.

Obdobný projekt schválila už minulý týden vláda také pro propuštěné oceláře.

Program zahrnuje společnosti Mostecká uhelná, Severočeské doly, Sokolovská uhelná a Lignit Hodonín, přičemž ministři by jej měli dostat na stůl do konce října.

Stát doposud dával peníze pouze horníkům, kteří pracovali v černouhelných hlubinných dolech. Ti nedostávali odstupné, ale během nejvýše čtyř let spíše příplatky až do 1900 korun měsíčně.

"Důvodem, proč chystáme příspěvek horníkům z hnědouhelných dolů, je jejich obtížná rekvalifikace. Ale hlavně jejich propouštění je regionální problém. Kdyby byly hnědouhelné doly v Praze, asi bychom o podpoře neuvažovali," říká náměstek ministra průmyslu František Kubelka.

Ministerstvo odhaduje, že během příštích čtyř let přijde o práci v hnědouhelných dolech, jež většinou leží v severních Čechách s nejvyšší nezaměstnaností, až šest tisíc lidí.
Důvodem je restrukturalizace těžebních firem, ale i chystané spuštění jaderné elektrárny Temelín. Její výkon po roce 2003 nahradí spotřebu 12 milionů tun uhlí ročně, což je zhruba čtvrtina současné těžby.

Celkové odchodné by vládu mohlo stát nejvýše jednu miliardu korun. Průměrný plat horníků v hnědouhelných dolech totiž činí 16 tisíc korun měsíčně.  Peníze by mělo vyplácet lidem ministerstvo průmyslu ze svého rozpočtu, který se má však příští rok proti letošku ještě snížit. Odboráři tak mají obavy, že na program nakonec nebudou peníze.

"Věříme, že stát se k problému horníků bude umět postavit," konstatoval Kubelka. Příspěvky pro havíře jsou navíc podle něho pouze doplňkem celého programu pro severozápadní Čechy.

"Počítáme na druhé straně i s vytvářením nových pracovních míst," upozornil.

Práci mají do severozápadních Čech přinést například stavby silnic a dálnic Praha - Ústí nad Labem či Praha - Louny - Chomutov. Ministerstvo ve svém návrhu konstatuje, že silnice povedou napříč pánevní oblastí "s cílem zpřístupnit region pro rozvoj podnikatelských aktivit".

Ročně by tak podle ministerstva mělo díky stavbám vzniknout zhruba pět set nových míst. Stát chce dále podpořit rekultivace vytěžené krajiny, což by mělo znamenat práci pro dalších zhruba tisíc lidí, peníze by měly putovat i na projekty malých a středních podniků s přínosem kolem stovky nových míst ročně.

Odboráři jsou nicméně k odhadům úřadu skeptičtí, i když práci by prý viděli raději než státní peníze. "Pokud víme například od stavebních firem, tak ty samy čekají na zakázky s tím, že potřebují zaměstnat především svoje lidi. Určitě nečekají na propuštěné horníky," podotýká Cyril Zapletal.

Šéf odborů Dolu Kohinoor, z nějž Mostecká uhelná společnost ke včerejšímu dni propustila zhruba čtyři stovky lidí z devíti set padesáti, také upozornil, že horníci nechtějí jakoukoli práci.

"Tihle lidé byli zvyklí brát v průměru patnáct tisíc korun měsíčně. Teď, když jim pracovní úřad nabídne nějakou práci a oni splní všechny jejich požadavky, tak dostanou jen šest sedm tisíc hrubého, mnohdy dokonce jen minimální mzdu. To se jim nevyplatí pracovat. Když budou pobírat podporu v nezaměstnanosti, dostanou stejnou částku, ale čistého," tvrdí Vladimír Perlík.

Havíři z Kohinooru vyhlásili letos v dubnu kvůli oznámenému propouštění okupační stávku a více než tři desítky z nich jich zůstalo dva týdny 365 metrů pod zemí. Výsledkem bylo, že majitel dolu, Mostecká uhelná společnost, prodloužila za pomoci státu útlum dolu o čtyři roky, čímž si havíři "zachránili" alespoň 450 míst. Ještě letos by mělo důl opustit dalších 63 pracovníků.

Celkový počet horníků, kteří budou muset v příštích letech z dolů odejít, bude nicméně podle analýzy ministerstva průmyslu záležet také na vývoji poptávky po elektřině a do budoucna i na poptávce po uhlí samém. Například očekávaná liberalizace trhu s elektřinou by mohla podle některých analýz zvýšit tlak na stavbu menších a relativně levných plynových zdrojů.

Odbory pak soudí, že pro propouštění bude klíčová především privatizace elektrárenské společnosti ČEZ. Ta odebírá zhruba 90 procent produkce uhlí Severočeských dolů a více než 50 procent produkce Mostecké uhelné společnosti. "Pokud by nový vlastník neměl na dodávkách uhlí od těchto firem zájem, celý problém by samozřejmě získal jiný rozměr," upozornil Zapletal. Mezi horníky panuje největší obava z německých firem, které mají vlastní hnědouhelné doly blízko hranic.