Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyšší splaškovné podraží pitnou vodu. Vodárny kritizují navrhovaný zákon

  5:00aktualizováno  5:00
Stát plánuje zvýšit poplatky za čištění odpadní vody. V případě schválení zveřejněného návrhu nového zákona se zvýšení promítne i do spotřebitelských cen. Vodárny varují, že se tak může zdražit cena vody až o dvacet procent.

Sdružení oborů vodovodů a kanalizací SOVAK tvrdí, že ministerstvo tím chce jen zvýšit příjmy do Státního fondu životního prostředí. | foto: ČTK

Ministerstvo životního prostředí chce výrazně zvýšit poplatky za vypouštění odpadních vod i využívání podzemních zdrojů pitné vody. Počítá s tím návrh nového zákona o vodách, který zveřejnilo ministerstvo. Chce vodárny přimět k lepšímu čištění vody.

Vodárenské společnosti, které poplatky promítnou do cen pro spotřebitele a budou čelit jejich zlobě, návrh kritizují. A varují, že voda podraží až o pětinu.

Ministerstvo oponuje, že cena tolik nevzroste, pokud vodárny budou více investovat do technologií, aby tak velké poplatky nemusely odvádět.

Podle návrhu se poplatek za objem vypouštěných odpadních vod zvýší během tří let na desetinásobek – z 10 haléřů na korunu za každý kubík. Během sedmi let vzroste i poplatek za míru vypouštěného znečištění. Ministerstvo uvádí, že toto zvýšení poplatků zdraží do roku 2019 stočné o 151 až 227 korun na osobu za rok, při průměrných nákladech na stočné 1 200 Kč na osobu ročně.

„Stát chce jen vydělat“

Sdružení oborů vodovodů a kanalizací SOVAK však tvrdí, že ministerstvo tím chce jen zvýšit příjmy do Státního fondu životního prostředí. „Pokládáme návrh novely za nekompetentní a velmi účelový,“ říká František Barák, předseda představenstva SOVAK.

„Poplatky za vypouštění odpadních vod mají kromě motivační a informační funkce i významnou fiskální funkci,“ připouští v důvodové zprávě záměr vylepšit si příjmy samo ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo vysvětluje snahu o zvýšení poplatků tím, že se vzhledem k inflaci dlouho neměnily, tak i motivací, aby majitelé a provozovatelé čistíren investovaly do jejich dalšího vylepšení.

„Kvalita povrchových vod se už příliš nezlepšuje. Současné velmi nízké poplatky nejsou už pro vodohospodářské společnosti motivující k investicím do lepšího čištění, a proto máme stále vody plné zejména fosforu a dusíku, což není vyhovující ani pro naše občany, ani pro orgány EU,“ vysvětlil Evžen Zavadil z odboru ochrany vod ministerstva. Podle něj se normy nezpřísní, nová výše poplatku má vodárny motivovat k tomu, aby investovaly do lepších technologií. Například aby do čistíren zbytečně neodtékala dešťová voda. Ta na mnoha místech končí v kanalizaci a následně v čističce.

Vodárenské firmy však k investicím nic motivovat nemusí: jako monopoly si mohou promítnout zvýšené poplatky plně do ceny stočného. Vodárny tvrdí, že normy jsou přísnější než evropská legislativa, to však ministerstvo životního prostředí odmítá.

V Česku je na kanalizaci připojeno více než osmdesát procent obyvatel, jen tři procenta splašků proudí bez čištění do řek či potoků, toto množství však stále klesá.

Zvyšovat se bude i poplatek za využívání podzemních zdrojů pitné vody. Do roku 2022 se má navýšit ze současných dvou korun za kubík na osm korun. Tím by se měly srovnat ceny za odběr z podzemí a z povrchových zdrojů, například z přehrad. Výroba pitné vody z povrchových zdrojů přitom stojí víc peněz, protože ji vodárny musí ještě čistit a hygienicky ošetřit, platí se z ní poplatek jednotlivým povodím, tedy státním firmám. „Podzemní poplatek“ se týká jen odběrů nad tři tisíce kubíků ročně, nevztahuje se tedy na malé odběry třeba z domovních studní.

Chránit podzemní vodu

Stát chce tímto krokem „zrovnoprávnit“ oba typy zdrojů vody a přimět vodárny, aby více využívaly povrchovou vodu, protože podzemní dlouhodobě ubývá. Pitná voda z povrchových zdrojů dlouho převažovala, loni však poprvé více lidí pilo vodu z podzemí. Důvod je jednoduchý, vodárny ušetří na poplatcích a o rozdíl si zvýší svůj zisk.

Stát odhaduje, že zvýšení poplatku za podzemní vody se někde může projevit růstem ceny pitné vody do roku 2022 o 350 korun na osobu a rok, záležet bude na tom, jaký zdroj vody vodárna používá.

Peníze vybrané navíc mají výrazně navýšit příjmy Státního fondu životního prostředí, ale stát slibuje, že stejně jako doposud půjdou opět hlavně do dotací právě pro vodohospodářské projekty. Za uplynulých 20 let fond na poplatcích za vodu vybral 25 miliard, jen z národních zdrojů však na investice do vody rozdělil o sedm miliard více.

Autor:


Témata: Fond, Kanalizace, Příjem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.