Proč se stát připravuje o možnost získat výhodnější podmínky v regulérní soutěži a ušetřit? Část škod musela být odstraněna okamžitě coby ekologické havárie. Pro další část však vysvětlení neexistuje.
Zakázky přidělilo ministerstvo financí. Odvolává se na požadavky České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která prý žádá zahájení prací likvidujících ekologické škody "v řádu týdnů".
Zaklínadlo: havarijní stav
Z dokumentů, které inspektoři MF DNES poskytli, ovšem vyplývá, že na nápravu škod má stát zpravidla mezi třemi a čtyřmi lety. Ve velké části případů tak podle nich není důvod přidělovat zakázky bez soutěže kvůli riziku prodlení.
"Ministerstvo financí jednoznačně preferuje otevřené zadávací řízení, nicméně rozhodnutí ČIŽP nám fakticky nedávají možnost takto postupovat," tvrdí Tomáš Uvíra, vrchní ředitel ministerstva financí.
Podle jeho úředníků jsou sice termíny pro splnění zakázky dostatečně dlouhé, nařízení ekologů prý ovšem žádají prakticky okamžité započetí prací – a to má být důvod, proč se firmy vybírají přímo, bez soutěží.
To však odmítá ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová (SZ): "Termíny plnění nápravných opatření jsou dostatečně dlouhé, aby výběrová řízení mohla být provedena, s výjimkou dvou letošních položek, kde byla situace opravdu havarijní a nemohlo se čekat. Inspekce v žádném případě nemá vliv na formu veřejné zakázky a v žádném případě nepožadovala nedělat výběrové řízení."
Každá strana hází odpovědnost na tu druhou. Kde je tedy pravda?
Resort financí jako důkaz toho, že jedná na základě podnětů od inspekce životního prostředí, zaslal MF DNES rozhodnutí ČIŽP k jednotlivým "přiklepnutým" případům. Z těch však nevyplývá, že k vynechání výběrového řízení muselo ministerstvo přistoupit ve všech případech.
Například v ostravské lokalitě společnosti ČEZ inspektoři jen žádají, aby práce byly zahájeny do jednoho měsíce od vybrání firmy, která bude dekontaminaci provádět. Termín počátku samotných prací ovšem nestanovuje.
V řadě dalších dokumentů je pak výklad sporný, jako například u projektu sanace průmyslového objektu Tlakové plynárny v Ústí nad Labem.
Nejzazší termín, do kdy má být objekt zdemolován, stanovila inspekce na konec letošního roku. Nařízení ovšem vydala již v březnu. Podle Tylové je devět měsíců dostatečná doba na to, aby se řádná soutěž uskutečnila. Samotné ministerstvo ostatně připouští, že výběrové řízení trvá zhruba půl roku.
Nejasný zákon nahrává pochybnostem
Přestože v některých případech skutečně resort financí nemá na výběr a stamilionové zakázky musí "přiklepnout" bez soutěže, řada dalších vyvolává otázky, zda se s takzvaným Jednacím řízením bez uveřejnění (JŘBU), které umožňuje v krizových situacích vynechat soutěž, hospodaří šetrně. Jen letos dal antimonopolní úřad za jeho neoprávněné použití pokutu ve výši 1,8 milionu korun ministerstvu zemědělství či 800 tisíc Královéhradeckému kraji.
"Zadavatelé často používají volnější výklad podmínek, za nichž je JŘBU možno použít," připouští místopředseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Kamil Rudolecký.
To, zda všechny zakázky na likvidaci ekologických škod bylo nutné zadávat bez soutěže, prověří i poslanci.
"Zájmem státu by mělo být hospodařit co nejšetrněji, budeme od ministerstva chtít vědět, zda řízení bez uveřejnění je pro stát skutečně to nejlepší," uvedl místopředseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Libor Ježek (ODS).
Zdá se, že jediným, kdo o postupu resortu nepochybuje, jsou tak prozatím jen firmy. Ekologická superzakázka, která měla veškeré odstraňování škod sjednotit do jediného obřího projektu, je totiž prozatím pozastavena a tyto dílčí zakázky jsou pro podniky vítaným přísunem peněz.
Kromě půldruhé miliardy, které ministerstvo financí vydalo letos na "hašení" ekologických havárií, zaplatilo za další práce spojené s odstraňováním ekologických zátěží ještě zhruba 8,5 miliardy korun, které už byly řádně vysoutěženy. Příští rok by to mělo být podle odhadů resortu celkem 13 miliard korun.
O hodnotě zakázek rozhodují firmy, kontrolovat jdou těžko
Ve chvíli, kdy je nutné zadat zakázku na odstranění havárie bez soutěže, odhadne její celkovou hodnotu podle Tomáše Uvíry z ministerstva nezávislá firma. Vrchní ředitel resortu však přiznává, že nemají žádné páky na to, jak ověřit, zda tyto firmy neřeknou hodnotu zakázky i dodavatelským firmám.
"To nelze nijak zaručit. Při porovnávání, zda se jedná o dobrou cenu, vycházíme z jednotkových cen, které máme z předchozích soutěží k dispozici," vysvětlil Uvíra.
To, že cena nemusí být vždy regulérní, ukazují velké rozdíly mezi odhadovanou a vysoutěženou cenou v případě, že ministerstvo vypíše otevřenou soutěž pro více uchazečů. Pokud však vyzve jen jednu firmu, konečná cena je většinou stejná jako odhadovaná.
Zakázku bez soutěže obvykle získává firma, která už sanaci prováděla dříve. Ukazují to i výsledky soutěží – žádná z firem z oboru nezískává větší počet zakázek, spíše si je téměř "spravedlivě" dělí. Firmy zabývající se likvidací ekologických škod však tvrdí, že práce už se zpožděním ekologického tendru ubývá.
"Útlum je razantní, je to velký problém pro všechny," stěžuje si ředitel společnosti Dekonta Robert Raschman. Podle něj jsou zakázky vždy na delší dobu, a nemuseli proto zatím propouštět.
Ekologické firmy navíc našly další zdroj z veřejných peněz, kde se zatím penězovod nezastavil: dotace ze Státního fondu životního prostředí obcím například na rekultivaci skládek. Jde o peníze, které přicházejí většinou z Evropské unie.
Podle mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenky Brandtové je v rozpočtu celkem 520 milionů eur, tedy zhruba třináct miliard korun. "Zatím je vyčerpána zhruba čtvrtina," upřesnila Brandtová. Více než šest miliard korun je v rozpočtu na odstraňování starých ekologických zátěží, kde zatím zájemci vyčerpali 17 procent rozpočtu. "O dotace v tomto programu mohou žádat do konce roku 2013," dodala Brandtová.
