A jelikož výše důchodů se takovým tempem zvyšovat nebude, může nastat situace, že tito lidé odevzdají většinu peněz od státu za bydlení.
Například v Praze by za necelé čtyři roky platili lidé za pokoj o 68 metrech čtverečních téměř 7,5 tisíc, téměř třikrát tolik co nyní.
Dramatický scénář ale není na místě. Nájemníkům totiž pomůže stát, který bude od 1. ledna příštího roku vyplácet lidem, kteří vydají za bydlení 30 a v Praze 35 procent svých čistých příjmů, sociální kompenzaci.
A pokud to nebude stačit, budou se moci lidé se žádostí obrátit na své obce o příspěvek na živobytí.
Podle představ ministerstva práce a sociálních věcí tyto peníze vyplatí stát jednotlivým obcím, které je pak podle vlastních hledisek přerozdělí mezi své obyvatele.
Úředníci hledají způsob, jak novou situaci řešit. "Je potřeba, aby bylo stanoveno, co je přiměřené bydlení," říká mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková. Podle ní by měli takové údaje definovat úředníci z ministerstva pro místní rozvoj.
Daniela Grabmüllerová z bytového odboru ministerstva tvrdí, že konečné přidělení dotace a její výše záleží na každém konkrétním případě.
Ačkoliv ministr pro místní rozvoj Radko Martínek z kraje týdne uvedl, že by se do podobných problémů mohla dostat až třetina ze 750 tisíc domácností, které byty s regulovaným nájemným obývají, není známo kolika lidí by se následná pomoc od státu týkala, kolik by lidé obdrželi, ani kolik by to celkem stálo.
Tato nová sociální kompenzace totiž bude začleněna mezi změny či nové dávky, které začnou platit od nového roku. Podle dřívějšího odhadu ministra Zdeňka Škromacha měla přijít podpora bydlení na další dvě miliardy korun navíc. Radko Martínek odhaduje částku ještě o miliardu vyšší.
Ačkoliv je stanoveno, kdo by měl eventuálně na státní příspěvek nárok, není však jasné, kdo jej s určitostí získá. Nárok se totiž bude posuzovat podle velikosti bytu, lokality, ale i nákladů na energii a další nezbytné výdaje.
Právě z těchto ukazatelů se bude případná podpora počítat, což je obrana proti těm, kdo by žili v příliš drahých bytech. V Praze a větších městech však může dojít k situaci, kdy by někteří lidé nebyli schopni za své bydlení platit a bylo by jim doporučeno, aby se přestěhovali.
Mnozí ale ani tváří tvář drahému bydlení o stěhování neuvažují. "V žádném případě neplánuji, že bych se kvůli vyššímu nájmu stěhovala," uvedla například Helena Sedláčková z Brna.
Dalším zdrojem nejasností je i samotné tempo deregulace nájmů a cílová částka deregulace, která se každým rokem mění. Kvůli rychlejšímu zdražování by do této sociální sítě spadlo více lidí, což by si vynutilo navýšení prostředků na státní podporu. O tom by však měla rozhodnout až příští vláda.
