Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát dostane víc za těžbu. Zákaz dobývání břidlicového plynu neprošel

  12:29aktualizováno  15:43
Téměř půl miliardy korun ročně navíc má státu přinést zvýšení úhrady za vytěžené nerosty. Poslanci schválili novelu horního zákona, která takový profit státu přinese. U povrchové těžby hnědého uhlí se sníží podíl, který z poplatků dostávají obce a naopak zvýší podíl státu. Neprošel návrh, který by zakázal dobývání břidlicového plynu.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

„Dochází ke zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad vydobytých nerostů, zvýšení příjmů obcí z úhrad z dobývacích prostorů a ke změně poměrů rozdělení výnosů z úhrad vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet,“ řekl ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD.

Podíl státu z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí novela, kterou ještě musí schválit Senát a potvrdit prezident, zvyšuje z 25 na 67 procent, podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Kromě toho se ale zvýší úhrada z dobývacích prostor s povolenou těžbou na tisíc korun za hektar za rok. Tyto peníze budou nadále plně patřit obcím, které by tak mohly dostat ročně až 100 milionů místo současných 14 milionů.

„Já si myslím, že to není správně. Za pravdu mi dají jak poslanci Ústeckého kraje, tak poslanci z Karlovarského kraje. Je to krok, který je vyloženě proti těmto regionům, extenzivní a krajinu i sociální podmínky ničící těžba povrchového uhlí je pouze v těchto dvou krajích,“ protestoval neúspěšně proti změně poměru rozdělování poplatků za těžbu hnědého uhlí poslanec opoziční TOP 09 Michal Kučera.

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Vláda by ovšem poplatky nemohla zvyšovat během pětileté lhůty, což má dát firmám větší jistotu při plánování.

Změnu horního zákona kritizovala jako nedostatečnou předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová. „Poplatky za vydobytý nerost se sice zvýší na dvojnásobek, ale cílem by měl být alespoň desetinásobek současného stavu, aby měly vůbec smysl. Pokud už stát dostane stovky milionů ročně, měl by zřídit speciální sociální fond, který by horníkům pomáhal při možné ztrátě či změně zaměstnání,“ uvedla Drápalová. Za naprosto skandální označila pětiletou fixaci poplatků pro těžařské firmy.

Mládek: Tato vláda nebude podporovat těžbu břidlicového plynu

Kučera také prosazoval, aby se do zákona dostal zákaz těžby břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení hornin. „Chceme zakázat nebezpečnou technologii, která by nejen při těžbě, ale i při průzkumu ohrozila dotčené regiony. Myslím si, že máme šanci to uzákonit tak, jak jsme to učinili už u kyanidového loužení zlata,“ apeloval na poslance Kučera. Ale neuspěl.

Zákaz sice neprošel, vláda však těžbě z břidlic nakloněna není. „Tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu. Navíc ekonomické výsledky v Polsku při pokusech o podobnou činnost nejsou povzbuzující. Totéž platí pro zlato. Jsem proti tomu, aby se zkoušela nějaká těžba v Povltaví. Zkoumali jsme možnost těžby ve Zlatých horách, tam to nevychází ekonomicky,“ opáčil mu ministr Mládek.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.