Recept není nijak složitý, ale bude znamenat další výdaje státu.
Škromach totiž chce, aby stát určitý čas platil za přijaté mladé lidi místo firem sociální pojistné. To tvoří plných 35 procent hrubé mzdy a je jedním z nejvyšších v Evropě.
"Mělo by to být po dobu jednoho roku až dvou let. Na záměru se nyní pracuje a ještě letos bychom chtěli podrobný návrh zařadit na program jednání vlády," uvedl Škromachův mluvčí Vladimír Hrubý.
Snahou je, aby co nejvíce mladých lidí dostalo záhy po skončení školy práci. Tím, že se sníží náklady na jejich místo, budou firmy mít větší chuť je i bez pracovních zkušeností přijímat. Tomu se až dosud brání.
"Každá cesta ve snižování nákladů na zaměstnance je správná, třetina ušetřených nákladů na zaměstnance znamená několik tisícovek měsíčně. Toto opatření by pomohlo hlavně u menších a středních firem, které si nemohou dovolit kvůli vysokým nákladům zaměstnat dostatek lidí. Každé snížení nákladů na práci samozřejmě firmy vítají," říká personální ředitel chemické skupiny Unipetrol Vít Šubert.
Další personalisté pak míní, že mladí lidé budou mít šanci získat hned po škole práci natrvalo, zatímco dnes je mnoho zaměstnavatelů nutí, aby pro ně dělali jako živnostníci a platili si sami odvody státu. Ministerstvo podle Hrubého zatím nemá spočteno, kolik záměr bude stát peněz.
Odbory: Odvody nejsou vysoké
Vysoké nemzdové náklady na práci, které chce Škromach alespoň u mladých lidí výrazně snížit, jsou předmětem kritiky podniků, ale i Evropské unie. Snižují totiž konkurenceschopnost firem a vedou k vyšší nezaměstnanosti.
Za tisícikorunu hrubého, kterou dá česká firma zaměstnanci, zhruba 400 korun odvede státu. Vláda sice chystá i další úlevy, ale odbory začaly zpochybňovat, že je to správná cesta. "Vedlejší náklady práce k hrubé mzdě jsou v Evropské unii v průměru 67 procent, zatímco v Česku jen 41 procent," počítá hlavní ekonom odborů Martin Fassmann.
Odbory chtějí tento názor prezentovat na tripartitě. Srovnání poradenských firem však ukazují, že české firmy patří ke špici mezi zeměmi EU, pokud jde o jejich náklady na zaměstnance kvůli vysokému sociálnímu pojištění.
Pojistné je v jiných evropských zemích nižší, například v Německu je to 11 a v Rakousku 18 procent. Odbory však do srovnání započítávají i to, co firmy investují do zaměstnanců. "Trváme na tom, aby se snížilo sociální pojistné a zavedl strop, jako v ostatních zemích a jak zní i vládní záměr," říká šéf svazu průmyslu Liška.
Fassmann připouští, že sociální pojištění tvoří v Česku největší část nemzdových odvodů, tedy 89 procent, zatímco jinde jen 25 procent. Zaměstnavatelé v ostatních zemích jsou však zatíženi dalšími náklady jako důchodovým připojištěním. Petr Frisch ze společnosti Ernst&Young oponuje, že i české společnosti poskytují nepeněžní benefity, a když nejsou na výplatnici, tak za ně platí další daně.