Luboš Bartyzal chce od státního Úřadu pro zastupování státu vrátit 750 tisíc – tyto peníze od něj a dalších majitelů garáží v pražském Podolí za téměř dvacet let vybral stát za pronájem pozemku pod přístupovou cestou ke garážím. Ta však byla veřejná a vybírat se za ni nemělo.
Bartyzal na nesrovnalost s vybíráním nájemného přišel náhodou, když se začal zajímat o koupi pozemku pod svou garáží. Ten totiž také patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„Řekli nám, že si musíme koupit odpovídající část pozemku pod jednou z příjezdových komunikací, jinak nám neprodají pozemky pod garážemi,“ říká Bartyzal. Pozemek by si stejně jako dalších asi devadesát vlastníků garáží rád koupil a vymanil se tak z nájmu.
Část zmíněné komunikace si však kupovat nechtěl, neboť ji k vjezdu do garáže nepoužívá. V roce 2011 dotazem na pražský magistrát zjistil, že komunikace, za kterou úřad vybírá nájemné, je veřejná a její používání by mělo být bezplatné. A odmítl za ni nájem platit.
Připojila se k němu jen hrstka ostatních majitelů garáží – nebyli si jisti, na čí straně stojí právo, a obávali se pokuty za neplacení. A také případné nepřátelské reakce úřadu při chystaném odprodeji pozemků pod garážemi.
Úřad vybíral úhrady za užívání pozemku neoprávněně
Úřad nicméně na placení nájemného za asfaltku trval a vše dospělo v roce 2014 k žalobě. Společenství vlastníků garáží Praha 4 ji podalo proti úřadu za bezdůvodné obohacení. Ovšem jen na částku 18 tisíc, kterou sdružení pod tlakem úřadu odvedlo za vzpurné neplatící nájemníky. Soud prvního stupně a následně odvolací soud daly nájemníkům loni za pravdu. „Úřad vybíral úhrady za užívání pozemku neoprávněně, neboť komunikace byla součástí pozemku,“ uznal úřad pro zastupování státu a žalovanou částku vrátil. A nájemné už nepožaduje.
Sdružení majitelů garáží povzbuzené rozsudkem pak požádalo o vrácení nájemného několik let zpátky. Chtěli alespoň 215 tisíc korun za období, kdy pozemky pod garážemi spravoval úřad. Předtím je spravovalo přímo ministerstvo financí. Za celé období od roku 1995 stát vybral více než tři čtvrtě milionu.
Úřad peníze vrátit nesmí
Jenže sdružení tentokrát neuspělo. „Vámi vznesený nárok na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen,“ odpověděl úřad na žádost nájemníků. Hájí se, že peníze vybíral v dobré víře, ne v úmyslu obohatit se na lidech. „O své vůli peníze vrátit nemůžeme, porušili bychom zákon. Nárok je promlčen a ze zákona nesmíme vyplatit prostředky daňových poplatníků bez právního důvodu a musíme důsledně využívat všechny právní nástroje,“ říká mluvčí úřadu Radek Ležatka. A doporučil jim, aby se – pokud se cítí poškozeni – domáhali svého práva soudní cestou.
Bartyzal je přesvědčen, že stát nehraje fér. „Neoprávněné obohacování, byť bez prokazatelného úmyslu, není v souladu s dobrými mravy. Kdo jiný by měl lépe znát a ctít zákony než stát?“ apeluje na státní instituce a dál žádá vrácení peněz.
Podle Ležatky se podobné omyly běžně nestávají a o žádném podobném případu neví.
