Lidi, kteří budou bez práce déle než rok, chtějí politici buď přinutit k osmi hodinám veřejně prospěšných prací týdně, anebo jim sníží sociální dávky na polovinu.
"Smyslem je zabránit černé práci, kdy někdo pracuje a zároveň bere sociální dávky.
Druhý důvod je motivovat lidi, kteří jsou schopni pracovat, ale v některých případech je pro ně výhodné pobírat pomoc v nezaměstnanosti," vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Opatření, které by mohlo platit od příštího roku, pokud je schválí vláda i poslanci, by se dotklo asi 200 tisíc lidí. Právě tolik jich nemá práci déle než rok. Jejich řady jsou zhruba stejně husté už tři roky. Pro čtyřčlennou rodinu, která žije z dávek, by odmítnutí například úklidu ulic znamenalo, že se její měsíční příjem dělající přes 11 tisíc smrskne na polovinu.
Veřejné práce běží už dnes, účastní se jich asi 13 tisíc lidí, ale dobrovolně. Úřad práce sice může lidem odebrat sociální dávky až na tři měsíce, když práci odmítnou, ale nezaměstnaní se tomu často vyhnou tím, že si seženou lékařské potvrzení.
Nezaměstnaní zůstávají bez práce 18 měsíců
Lidé, kteří ztratí práci, zůstávají doma čím dál déle. Nezaměstnaný dnes v průměru zůstává "v péči" úřadu práce 1,5 roku. Tato doba se však stále prodlužuje. Před rokem byla o měsíc kratší a před čtyřmi lety skoro poloviční.
Čím déle je přitom člověk bez práce, tím méně má šancí, že opět nějakou sežene. "Lépe najdou zaměstnání ti, kteří jsou v evidenci úřadů práce jen krátce," říká Eva Procházková z ministerstva práce a sociálních věcí.
Déle než rok je dnes v Česku bez práce skoro 200 tisíc lidí, přičemž jejich řady se poslední tři roky nijak nezúžily. Úředníci však odhadují, že hodně z těch, kdo sociální dávky pobírají, stát nějakým způsobem okrádá.
"Budou to možná desítky tisíc případů, kde dochází k určité míře kombinace práce načerno a pobírání prostředků od státu. A tuhle skupinu chceme zasáhnout," říká ministr financí Bohuslav Sobotka.
Lidem, kteří jsou bez práce déle než rok, by obec měla nabídnout na osm hodin týdně veřejně prospěšné práce. Pokud by je nezaměstnaný odmítl, výše pobíraných sociálních dávek by mu klesla na polovinu. Sociální dávky začíná nezaměstnaný pobírat poté, kdy nesežene práci do půl roku. Prvních šest měsíců má nárok na podporu v nezaměstnanosti.
"Dlouhodobou nezaměstnanost připravované kroky nevyřeší, ale jde o to, aby si člověk neudělal životní filozofii z toho, být na sociálních dávkách," říká Jan Kasnar z ministerstva práce a sociálních věcí.
Úředníci však zatím ještě přesně nevědí, jak "nucené práce" zabudovat do zákona, aby je bylo možné prakticky realizovat. Starostové i úřady práce by jejich zavedení přivítali "Tlak na to, aby nezaměstnaní pracovali, může být motivující. Dosud jsme měli problém někoho pro náročnější veřejně prospěšné práce získat," říká Vladimír Bártl, primátor Mostu, kde je počet nezaměstnaných nejvyšší v Česku.
Dnes se veřejně prospěšných prací, na které stát obcím připlácí, účastní přes 13 tisíc lidí. "Ale často se stává, že lidi takovou práci bezdůvodně odmítnou. My je sice můžeme vyřadit na tři měsíce z evidence, aby dávky nepobírali, ale pro ně většinou není problém sehnat si lékařské potvrzení - a pak nic nenaděláme," říká Petr Záhořík, šéf Úřadu práce v Lounech. Vyřazeno z evidence kvůli nespolupráci je měsíčně asi sedm procent z těch, kteří vypadávají z dohledu úřadů práce.
|
CO ČEKÁ LIDI PO ROCE BEZ PRÁCE KOHO SE NOVÉ OPATŘENÍ DOTKNE Pramen: MPSV |
