Poté zase nebylo rozhodnutí vlády, jak se peníze prostřednictvím fondu bydlení mají rozdělovat. Navíc zažádat si o dotaci je podle majitelů a správců paneláků tak složité, že to řada lidí dopředu vzdá.
"Pokud víme, tak doposud je evidováno za celou zemi do dvaceti žádostí o dotace," řekl předseda Českomoravského svazu bytových družstev Ivan Přikryl. Panelákových bytů je v tuzemsku zhruba 1,2 milionu a bydlí v nich téměř třetina lidí.
V některých městech jako Most či Karviná pak představují až 70 procent všech bytů, přičemž v některých z nich již začaly padat balkony, praskat panely či stoupačky.
Ministerstvo pro místní rozvoj sice připouští, že kvůli nedostatku peněz a vládního nařízení se zatím opravy příliš nerozběhly.
"Ale právě ta skutečnost, že bylo podáno 20 žádostí, je znamením, že program vešel v povědomí veřejnosti," sdělil za ministerstvo poradce pro bydlení Jiří Klíma.
Nařízení vlády, na jehož základě začne podpory vyplácet fond bydlení, má kabinet na programu dnes.
Navíc by měl schválit i rozšíření dotací úroků na všechny druhy úvěrů, tedy nejen na hypoteční. "Částečně se tím odstraní problematika vyžadovaného ručení a zástav," dodal Klíma.
Majitelé paneláků však upozorňují, že ani rozšíření podpor na více druhů úvěrů zájem nezvýší. "Systémově je program nastaven špatně," řekl Přikryl. Svaz bytových družstev spočítal, že vzhledem k tvrdým předpisům, za jakých podmínek lze státní dotaci získat, dosahují úvodní náklady majitelů domů jenom na zpracování dokumentace a získání záruk 36 tisíc korun na každý byt.
"Pokud se přitom rozhodnete opravit dům bez státní podpory, tak úvodní náklady jsou jen čtyři tisíce korun na byt," řekl Přikryl. Celkově se náklady na rekonstrukci panelákového bytu odhadují zhruba na 300 tisíc korun, což znamená celkově potřebu investic kolem 350 miliard korun.
Na "nesmírnou komplikaci" při získávání dotací si stěžují i jednotlivá družstva. "Připravit kompletní rekonstrukci domu, zorganizovat výběrové řízení firem, vyselektovat ty, které mají západní normy kvality ISO, a sehnat dopředu peníze, což vyžaduje podání žádosti o státní podporu, je pro běžného nájemníka téměř nemožné," připustil předseda jednoho z pražských bytových družstev Václav Chaloupecký.
Lidé si tak raději opravy dělají po malých částech a na vlastní náklady, což však podle stavebníků dohromady vyjde nakonec dráže a není to dostatečné. "Stát by měl pomoci tím, že by půjčky byly bezúročné, a uhradil by třeba i náklady na projektovou fázi," soudí ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
