Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Stát otevře trh s mýtem konkurenci. Odstřihne Kapsch od miliard

  • 78
Stát bude i po roce 2016 vybírat peníze z mýta pomocí mýtných bran a systému, který ho stál přes pět miliard korun. Ministr dopravy Antonín Prachař však začíná zásadně uvažovat o tom, že výběr mýta přejde ze sdružení vedeného firmou Kapsch na stát.

„Přece nezahodíme majetek státu v hodnotě pěti až šesti miliard,“ prohlašuje Prachař (ANO) na adresu mýtných bran. Systém postavil sice Kapsch, ale dnes je plně v majetku státu.

Stát zároveň po roce 2016 umožní výběr mýta prostřednictvím satelitních jednotek. Požaduje to totiž Evropská komise, která usiluje o kompatibilitu mýtných systémů ve všech svých členských zemích. Dopravci tak nebudou muset při vjezdu do každé země kupovat jinou mýtnou „krabičku“, která umí komunikovat se systémem daného státu.

Česko mělo zajistit satelitní variantu mýtného počínaje rokem 2012. Podobně jako řada dalších zemí tak ale neučinilo. „Všichni moji předchůdci se na to vykašlali. Zachránil jsem na poslední chvíli vydání odůvodněného stanoviska ze strany Evropské komise,“ tvrdí Prachař. Podle ministra dopravy za to Česku hrozí finanční sankce.

Jednotný mýtný systém nicméně dosud nezavedl žádný evropský stát.

Právě evropský mýtný systém je jedním z důvodů, proč resort dopravy začíná připravovat variantu vlastního provozu mýta. Zavedením evropské služby by totiž mělo dojít k rozdělení systému na několik částí, které mají fungovat nezávisle na sobě. Zatím provoz mýtného systému jako celku zajišťuje Kapsch, stát však příliš nevidí do toho, kolik sdružení platí svým subdodavatelům například za bankovní služby či přenos dat.

Zjednodušeně řečeno, nový přístup by měl vycházet z rozdělení mýta na dvě části: na takzvaného výběrčího mýta a na poskytovatele mýtné služby.

Velcí hráči mají zájem

Především oblast poskytování mýtných služeb chce stát otevřít široké konkurenci. Představa ministerstva je taková, že by stát jen kontroloval, zda „mýtné krabičky“ různých společností vyhovují předepsaným technickým parametrům. Pokud budou v pořádku, umožní jejich používání v národním systému. Tyto krabičky by dopravcům dodávaly a servisovaly je třeba firmy, které nabízejí kompletní služby spojené s tankováním nafty či dispečerským řízením vozidel.

Podle informací MF DNES se už někteří velcí hráči z oboru obrátili na stát se žádostí o vstup do tohoto segmentu trhu. V současnosti v Česku existuje jediná monopolní „krabička“. Je to podobné, jako kdyby u nás fungovala pouze jedna značka mobilního telefonu a teprve po několika letech by stát vpustil na trh konkurenci tím, že by souhlasil s používáním telefonů i dalších značek.

Poskytování mýtných služeb tvoří až dvě třetiny všech nákladů na mýto. Kapsch si totiž pronajal celou síť čerpacích stanic na distribuci palubních jednotek. Otevření těchto služeb konkurenci by služby mělo výrazně zlevnit.

Poskytovatelé mýtné služby by následně předávali data o pohybu vozidel sesbíraná „krabičkami“ výběrčímu mýta. Ten by je zpracoval, zjistil výši projetého mýtného a rozeslal dopravcům faktury k proplacení. Kromě toho by role výběrčího spočívala i v kontrole, zda se někteří dopravci nesnaží povinnosti vyhýbat.

Za ministerskou myšlenkou na zajištění mýta po roce 2016 je ale také jiný důvod než Evropská komise. Stát totiž promrhal čas na soutěž na provozovatele mýta po konci smlouvy s Kapschem.

Antonín Prachař chce do mýtného systému po roce 2016 zapojit vítěze soutěže na projektového manažera, i když ten měl podle zadání poradit státu, jak mýto dál vybírat. „Spolu se zadavatelem bude připravovat veřejné výběrové řízení na jednotlivé logické celky mýtného systému,“ vysvětlil Prachař.