"Byl to boj. Chtěli jsme jen, abychom měli stejné podmínky, jako mají v jiných zemích," řekla Jiřina Vyštejnová ze Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů STEO.
Právě fakt, že spalováním odpadů vzniká teplo a případně elektřina, a jde tedy o druhotný zdroj energie, nakonec ministerské úředníky přesvědčil. Pomohla tomu i loňská evropská odpadová směrnice, která spalovny označuje za způsob využívání odpadů a výrazně je "povýšila" nad skládky.
Ministerstvo už podle mluvčího Jakuba Kašpara změnilo plán odpadového hospodářství tak, aby umožnil veřejnou podporu spaloven. Do konce listopadu chce vyhlásit podmínky pro získání dotací. Jejich konkrétní podobu zatím tají. "Je to věcí vnitřní diskuse," řekl Kašpar.
Mnoho času však úředníci nemají, zásadní materiál bude schvalovat už v pondělí vláda, které ministr průmyslu Vladimír Tošovský navrhuje, aby povolila podporu výstavby spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků.
Na vládní finanční injekci však zřejmě mnoho spaloven nedosáhne – provozovatel je totiž musí postavit nejpozději do roku 2015 a tak daleko v přípravě mnoho z nich nepostoupilo. "Od přípravy po dokončení je to nejméně pět let," říká Vyštejnová.
O dotace chce žádat například Moravskoslezský kraj, který připravuje projekt spalovny v Karviné za pět miliard korun. "Jsme s přípravami v republice nejdále, do roku 2015 bychom měli bez problému spalovnu dostavět," tvrdí náměstek hejtmana Miroslav Novák.
O oživení projektu spalovny přemýšlejí například i v Pardubicích, kde kraj připravoval stavbu v Opatovicích nad Labem. J&T, které kupuje opatovickou elektrárnu a jehož obchod včera posvětil i antimonopolní úřad, už poslalo zastupitelům dopis, že je projekt spalovny zajímá.
Spalovny: menší zlo než skládky
Proč ministerstvo nakonec ustoupilo spalovnám? Odpadů přibývá, a i když ho lidé třídí a následně recyklují čím dál více, velké množství stále končí na skládkách. "I když bude míra recyklace nadále stoupat kýženým tempem, v roce 2020 bude zbývat zhruba milion tun komunálního odpadu, který bude nutné zlikvidovat," vysvětlil Kašpar.
Podle něj je proto lepší, než odpad uložit na skládky, spálit ho a využít tuto energii k výrobě proudu a tepla. Ministerstvo v navrhovaném zákoně plánovalo ničení zbytků ve spalovnách zpoplatnit, zatím však není jasné, zda poplatek zůstane.
V Česku v současnosti fungují jen tři spalovny komunálních odpadů: v Praze a Brně patří městu či jeho firmě, v Liberci je nyní soukromá. Její vlastník, společnost PPF Partners, však jedná o jejím prodeji. Tři české spalovny dokážou zlikvidovat ročně 650 tisíc tun odpadků, tedy zhruba patnáct procent toho, co české domácnosti za rok vyprodukují.
Podle odhadů STEO by mělo v Česku vzniknout až deset nových spaloven, každá s kapacitou sto tisíc tun odpadů. Každý kraj by tak měl mít přibližně jednu spalovnu.
Vznik nových spaloven pravidelně odmítají především ekologické organizace. Ty chtějí proti spalovnám bojovat i nadále. "Ministerstvo podlehlo tlaku měst a krajů. Spalovny ale nejsou řešení," říká Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Obce a kraje lobbují z pochopitelných důvodů. Dosud nejčastější způsob likvidace odpadů, tedy skládka, bude kvůli novému zákonu postupně zdražovat, Evropská unie chce skládky úplně zrušit a v některých zemích už se tak stalo. Radnice tedy řeší, kam budou pak odpady vozit.
Podle Petrlíka ale stavbou spaloven ubude motivace odpad dál třídit, protože spalovny bude potřeba odpadem naplnit. Spalovna se vyplatí totiž až od určité kapacity, a proto se do ní odpad vozí často i ze vzdálenosti přes sto kilometrů. "Jsou i významným přispěvatelem ke globálnímu oteplování," dodal Petrlík.
Spalovny však dlouhodobě odmítají, že by škodily životnímu prostředí, a tvrdí naopak, že patří k nejekologičtějším zařízením vyrábějícím energii.
