Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od dodavatelů si musím nechat diktovat, diví se „ajťák“ na ministerstvu

  4:02aktualizováno  4:02
Noví zaměstnanci státu odhalují, jak si IT firmy připoutaly úřady. S některými systémy lze jen velmi těžko dále pracovat. Oproti soukromému sektoru je to podle oslovených lidí obrovský rozdíl. „Tady si musím nechat diktovat,“ srovnává pro MF DNES soukromou a státní sféru Zdeněk Adamec, šéf IT na Ministerstvu zemědělství.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Víc než dvanáct let pracoval Adamec v soukromých firmách v informatice. Deset let v bance a poslední dva roky jako šéf bezpečnosti IT celé skupiny Home Credit včetně zahraničních poboček od Ruska po Čínu.

Letos se tento otec dvou malých dětí rozhodl vzít práci pro stát - z politického přesvědčení a snad i z patriotismu. Stal se náměstkem ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a zodpovídá za informační technologie.

Čekala ho překvapení. S Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem práce patří Ministerstvo zemědělství k těm, které ročně spotřebují na IT stamiliony. Spravuje množství systémů, jako je eAgri, ale spadá pod něj i Pozemkový fond nebo Lesy ČR. Tedy pro „ajťáka“ velmi různorodá práce.

Registry

Ministerstvo vnitra spustilo v roce 2012 systém čtyř základních registrů – registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností. Projekt stál přes dvě a půl miliardy korun, větší část zaplatil Brusel.

Další zásadní zjištění ho však překvapilo nepříjemně. „Když chci nějaký IT systém dál rozvíjet s firmou, která ho vyvinula, mohu, ale mohu to i změnit. Minimálně proto, abych mohl tlačit na lepší ceny. Ale tady si musím nechat diktovat,“ říká.

Ve chvíli, kdy vyhlásil otevřenou soutěž na tříletou správu hlavního zemědělského webu eAgri za 195 milionů korun, který je nutný pro vyplácení dotací zemědělcům i správu ministerstva, ho dodavatelé upozornili, že to nemůže. Ministerstvu totiž nepatří duševní vlastnictví systému, což ze soukromé sféry neznal.

Smlouvy na tyto státní systémy se proto zdají být nevypověditelné. Ve chvíli, kdy končí, musí stát pokračovat se stejným dodavatelem, protože nechat vyvinout nový systém ve volné konkurenci je velmi drahé. Navíc nutný je minimálně rok, ale spíše tři. Na rychlá řešení dojel nedávno systém na sociální dávky na Ministerstvu práce.

Podle advokáta Lukáše Jansy z kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři, který se věnuje právům v IT, je smlouva s licenčními právy dražší a dává svobodu, ta bez práv levnější, ale uváže k dodavateli. Stát má často druhý typ smluv. Proč? Kolem toho panuje mnoho záhad a peněz. „Když objednavatel nemá zdrojové kódy, pak mohou servis a údržbu provádět pouze dodavatelé systému. Jde o velké peníze,“ vysvětluje.

Strukturálnifondy.cz

Systém, ve kterém se odehrává správa evropských dotací šesti ministerstev. Řídí se v něm 26 operačních programů a projekty spolufinancované ze státního rozpočtu a fondů EU. Provoz stál 187 milionů korun ročně. Nově to bude 91 milionů ročně.

Náměstek Adamec však upozorňuje, že se konkurence u výrobců softwaru zvedla, což v praxi mění podmínky. „Už jsme stihli vysoutěžit jeden malý systém. Podle odhadce měl stát až sedm milionů, ale máme ho za třetinu částky, a to včetně práv. A nikdo se nebavil o nějaké přirážce,“ upozorňuje. Postupně teď s právníky řeší, jak může situaci u smluv napravit.

Například výrobce systémů SAP hodlá vyjít změnám vstříc. „V poslední době jsme zaznamenali zvýšený tlak subjektů veřejné správy na vlastnictví nejširších možných práv k duševnímu vlastnictví a jsme schopni nabídnout takové podmínky, které respektují legitimní požadavek zákazníka i ochranu práv naší společnosti,“ odpovídá za SAP manažer marketingu Jakub Černý s tím, že „standardní software“ státu i privátu dodává firma za stejných podmínek.

Problém s právy se snaží ministerstva řešit. Zatím každé jinak. Například Ministerstvo financí u obří zakázky na Státní pokladnu na práva dohlédlo. „Součástí smluvního dodatku z roku 2010 bylo, že MF bude moci upravovat dodané systémy i prostřednictvím jiných dodavatelů,“ říká Radoslav Bulíř, který šéfoval projektu a byl náměstkem na Ministerstvu financí. Práva má resort i u dalších tří důležitých systémů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také může vyměnit dodavatele zásadního systému. Tedy, teoreticky. „Může systém rozvíjet samo nebo s jinou společností. Je ale otázka, jestli by to vzhledem k rozsahu programu a systému bylo reálné,“ konstatuje Martin Procházka, šéf společnosti OKsystem, která dodává software úřadům práce na výplatu dávek.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.