Pracovat pro stát je v době krize výhodné. V některých resortech roste průměrná mzda více než v soukromé sféře. Ilustrační foto.

Pracovat pro stát je v době krize výhodné. V některých resortech roste průměrná mzda více než v soukromé sféře. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Stát platí židle, na kterých nikdo nesedí. Tyto peníze vylepšují mzdy ostatním

  • 152
Zatímco v celé zemi kvůli krizi klesá počet volných pracovních míst, ve státní správě se děje pravý opak. Neobsazených míst tam byl loni rekordní počet – 18 171. Jenže na velkou část z nich ve skutečnosti nikdo zaměstnance nehledá. Říká se jim "mrtvé duše" a peníze, které na ně pošle stát, putují na odměny skutečným pracovníkům.

Počet mrtvých duší ve službách státu z roku na rok roste. Ještě předloni jich bylo 16 tisíc, v roce 2006 ještě o čtyři tisíce méně, tedy 12 tisíc.

 Vláda Mirka Topolánka loni zvedla mzdy státním zaměstnancům jen o 1,5 procenta, a tak to byly zejména neobsazené pozice, které vylepšovaly státním zaměstnancům jejich příjmy. Nejvíce neobsazených míst eviduje školství (devět tisíc), vnitro (2,6 tisíce) a obrana (bezmála dva tisíce). 

Přežitek, ale užitečný

Existenci prázdných židlí, díky nimž se v jednotlivých resortech vylepšují průměrné platy, úředníci obhajují.

"Je to přežitek z minula, ale má to své opodstatnění. Kdyby se místa škrtla, platy učitelů by byly velmi nízké," říká bývalý ministr školství Ondřej Liška. I tak ve školství nikdo nezbohatne – průměrný plat učitele je 20 543 korun, o třináct tisíc více pak berou školští úředníci přímo na ministerstvu.

Státní rozpočet loni platil 434 483 pracovníků a jejich platy přišly na 131,5 miliardy korun. Z toho přes pět miliard spolkly výplaty pro mrtvé duše.

Pracovat pro stát se zejména v době krize zdá být dobrá alternativa. Průměrná mzda v některých resortech totiž roste víc než v soukromé sféře.

Zatímco podnikatelé vyplatili loni svým zaměstnancům o 8,5 procenta více a průměrná mzda činila 24 536 Kč, zaměstnanci ministerstva průmyslu a obchodu, resortu dopravy a ministerstva místního rozvoje si loni přilepšili v průměru dokonce o více než 10 procent. Jedinou institucí, kde průměrné platy klesaly, byl Úřad vlády.

Ten musel kvůli předsednictví EU nabrat zhruba stovku nových lidí a nárůst zaměstnanců srazil platový průměr ve Strakově akademii o téměř devět procent.

Kdo by chtěl pracovat pro stát, měl by zaměřit pozornost na Nejvyšší kontrolní úřad, Senát a Poslaneckou sněmovnu. Pouze zde se bere přes 40 tisíc korun. Nicméně jde o úřady, kde se počet zaměstnanců počítá pouze ve stovkách a tím klesá i šance, že se některé dobře placené místo uvolní.

Šatnářky a uklízečky si v těchto institucích mohou o takovém příjmu nechat jen zdát. Údaje jsou v případě horní a dolní sněmovny kvůli platům samotných poslanců a senátorů značně zkreslené. Ti dostávají měsíčně kolem 85 tisíc korun. V NKÚ zase berou největší peníze kontroloři, tedy především vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Utajené tajné služby

Lze se domnívat, že nejvyšší plat ve státních službách berou zaměstnanci Bezpečnostní informační služby. O tom, kolik to je, vědí jen vyvolení, údaje jsou pro veřejnost tajné.

Výše platu nemusí být pro úředníka vše. Dokládá to třeba ministerstvo financí, které se řadí až do třetí desítky platového žebříčku, ale má pověst resortu s nejmenší fluktuací.

"Snažíme se naše specialisty udržet, zejména se jedná o právníky a ekonomy. Jak? Vytěžujeme je racionálně," říká mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Nejhorší pověst má naopak ministerstvo pro místní rozvoj. A to i navzdory skutečnosti, že zde rostou platy nejvíc – rekordmanem jsou příspěvkové organizace Centrum pro regionální rozvoj a Česká centrála cestovního ruchu, kde to bylo o bezmála 20 procent.

 Kolik berou úředníci? 
 Průměrné platy ve státní správě za rok 2008 
 BIS  neuvedeno
 Nejvyšší kontrolní úřad  42 136
 Senát Parlamentu ČR  40 450
 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR  40 144
 Akademie věd  38 949
 Energetický regulační úřad  38 698
 Národní bezpečnostní úřad  37 827
 Úřad pro ochranu osobních údajů  35 482
 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže  34 341
 Ministerstvo pro místní rozvoj  34 174
 Český báňský úřad  33 851
 Ústavní soud  33 387
 Ministerstvo průmyslu a odchodu  33 192
 Grantová agentura ČR  32 828
 Úřad vlády  32 789
 Ministerstvo dopravy  32 099
 Státní úřad pro jadernou bezpečnost  31 365
 Ministerstvo vnitra  30 340
 Kancelář ombudsmana  29 318
 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání  29 285
 Český telekomunikační úřad  29 250
 Kancelář prezidenta republiky  28 251
 Úřad průmyslového vlastnictví  27 928
 Ministerstvo zahraničí  27 916
 Ministerstvo financí  27 245
 Ústav pro studium totalitních režimů  26 635
 Český statistický úřad  26 221
 Ministerstvo obrany  26 218
 Ministerstvo spravedlnosti  25 802
 Ministerstvo zdravotnictví  25 751
 Ministerstvo životního prostředí  25 673
 Správa státních hmotných rezerv  25 524
 Ministerstvo zemědělství  25 479
 Ministerstvo práce a sociálních věcí  23 077
 Český úřad zeměměřičský a katastrální  22 389
 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  20 593
 Ministerstvo kultury  19 696
 Státní zaměstnanci celkem  23 919
 Pramen: Státní závěrečný účet 2008 
 Pozn.: Údaje jsou v korunách