Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stát pomůže firmám nést mzdy, až když budou déle bez zakázek

  11:54aktualizováno  11:54
Stát ladí protikrizové opatření zvané kurzarbeit, které například před dvěma lety v Německu pomohlo zmírnit dopady krize. Opatření na udržení zaměstnanosti budou moci firmy využít poté, co samy nebudou schopny čelit problémům s poklesem zakázek s pomocí využití takzvané částečné nezaměstnanosti.

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Stát by mohl už příští rok přispívat na udržení pracovních míst, pokud se firma ocitne bez zakázek. Umožnit by to měl takzvaný kurzarbeit neboli zkrácení pracovní doby, kdy se zaměstnanci spolu s pracovní dobou zkrátí mzda, ale na úřadě práce se neocitne.

Pracovní skupina tripartity pod vedením ministerstva práce už má hotové teze, teď návrh dál upravuje. "Do konce roku projedná materiál o kurzarbeitu porada vedení a v první čtvrtině roku by mohlo vzniknout legislativní znění," říká Karel Machotka, náměstek ministra práce a sociálních věcí (MPSV).

Jak by to vypadalo? Dnes má firma možnost nechat lidi část pracovního týdne doma a vyplácet jim v té době náhradu výdělku. Jde o tzv. částečnou nezaměstnanost, kdy se vyplácí nejméně 60 procent mzdy, případně více tam, kde si to odbory vymohou. Jakmile by firma už ani tento způsob udržování zaměstnanců nebyla schopna ekonomicky unést, nastoupila by pomoc státu.

Stát pomůže firmám nést mzdové břemeno. Ale...

Podmínkou by byl výpadek pracovní náplně na nejméně jeden pracovní den a uplynutí doby, po níž se musí firma snažit o zakázky sama. "Parametry, například jak dlouho by se musela firma snažit sama, jsou k diskusi," vysvětluje Machotka. Mohlo by to být například až po měsíci částečné nezaměstnanosti. Stát by pak zaměstnavateli poskytoval příspěvek na náhradu mzdy, náklady by s firmou mohli nést napůl. Částka by ale byla zastropovaná například na dvojnásobku průměrné nebo minimální mzdy. V tom zatím MPSV nemá jasno.

Cílem je zamezit v době ekonomické recese přesunu lidí na úřady práce a umožnit firmám rychle reagovat na náběh nových zakázek. Stát to sice bude něco stát, naopak by ale měl ušetřit na podporách v nezaměstnanosti.

Okamžik, kdy by stát nastoupil a jakou mírou by se na příspěvku na mzdu podílel, to by záleželo například na poklesu HDP za určité období nebo na ekonomické situaci v jednotlivých odvětvích.

Systém hojně využívali v Německu před dvěma lety a připraven k použití je tam i teď. Firmy dostávají státní dotace z federálního rozpočtu za to, že zkrátí pracovní dobu svým zaměstnancům a nepřistoupí k plošnému propouštění.

Opatření, které se objevuje i mezi chystanými protikrizovými návrhy vládních poradců NERV, se podnikům líbí. "Za klíčové považujeme takové nastavení kurzarbeitu, aby nepředstavoval pro podniky ani státní rozpočet další významnou zátěž," říká Radek Špicar ze Škoda Auto, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Kolik by si stát mohl dovolit platit na dotacích, není zřejmé. "Něco by se platilo ze státního rozpočtu, něco ze strukturálních fondů, ale ty jsou teď vázané na jiné programy," vysvětluje Machotka. Na podporu zaměstnanosti podle něj dnes jde, včetně peněz z EU, pět miliard korun ročně.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Nebe nad Českem křižuje stále víc letadel, v červenci padl nový rekord

Letečtí dispečeři hlásí nejsilnější měsíc v historii. Letos v červenci poprvé nad Českem během jediného měsíce prolétlo více než 90 tisíc letadel. Za prvních...  celý článek

Nabíjení elektromobilu (ilustrační foto).
Vláda navrhla úlevy pro elektromobily, na dálnici by směly bez známky

Vláda chystá sérii opatření na podporu elektromobilů. Navrhuje, aby nemusely platit dálniční známky či registrační poplatky a měly bezplatný vjezd do center...  celý článek

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.