Desítku vězňů si najala Správa železniční dopravní cesty, která spadá pod ministerstvo dopravy. Čtyři dny prořezávali porosty v sousedství trati v areálu nádraží Praha-Vršovice a uklízeli sníh. "Všichni odsouzení pracovali svědomitě," řekl mluvčí správy Pavel Halla. Práce ve volném prostoru nevyužil nikdo k útěku. Z jaké věznice byli odsouzení, nesdělil.
Správa železniční dopravní cesty využitím vězňů ušetřila, zaplatila za práci méně, než by platila soukromým firmám. Úspora mohla být ještě vyšší, práce na dráze ale vyžaduje speciální školení, které museli vězni absolvovat. Zkouška měla ukázat, zda je reálné vězně zapojit do práce pro státní organizace. "Řádově jde o práci pro stovky vězňů, ale míč je nyní na straně ministerstva spravedlnosti," řekl Bárta.
Ministerstvo spravedlnosti radostí neskáče
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) už loni v létě, kdy MF DNES poprvé o Bártově záměru informovala, byl k plánům poměrně opatrný.
Ani teď není ministerstvo ohledně zaměstnávání vězňů příliš nadšené. "Jednání s ministerstvem dopravy probíhají, uvažuje se také o zapojení ministerstev zemědělství a životního prostředí," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková. Podle informací MF DNES je za zpožděním i napětí mezi ODS a VV ve vládě.
Podle Palečkové je ale hlavní, aby našli vězni práci uvnitř věznic, protože mimo může pracovat jen jejich malá část. Dopravovat vězně na stavby a jejich hlídání práci značně prodražuje.
Stavební firmy už v minulosti zkoušely vězně využít. V roce 2008 je chtěla zapojit Eurovia na stavbu silnice R6 v Karlovarském kraji. Z projektu ale nakonec sešlo: se započítáním dopravy a ostrahy vyšla práce vězňů dráž.
Podle údajů Vězeňské služby dojíždí za prací mimo věznice jen pětina odsouzených, kteří pracují. Práci nemá ve věznicích asi třetina přibližně z 22 tisíc odsouzených. Stát posílal vězně běžně na stavby za socialismu. Plán na zaměstnávání vězňů se nelíbí ani stavebním firmám.
