Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát draze platí za odprášení obilí. Prach ale neměří, stačí mu výpočet

  10:00aktualizováno  10:00
Stát slíbil vyplatit stovky milionů korun za lapání obilného prachu. Co tuna prachu, to dva až tři miliony na dotaci. Není přitom vůbec jasné, zda je odprašování potřeba. K přiklepnutí podpory se totiž prach nemusí měřit, stačí ho spočítat. Prach navíc často končí tam, odkud přišel - na poli.
Obilí se po sklizení zpracuje v posklizňové lince a uskladní se do sil....

Obilí se po sklizení zpracuje v posklizňové lince a uskladní se do sil. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stát chce poslat velké peníze převážně z kasy Evropské unie na něco, co nikdo nevnímal jako problém, netuší, zda to problém je, a nezjišťuje, zda nějaký existuje. Nic se neměří, jen výpočtem odhaduje. Příběh jedné zvláštní dotace zmapovala MF DNES.

Státní fond životního prostředí (SFŽP), kritizovaný kvůli pomalému čerpání evropských peněz, přistoupil na výklad soukromého dotačního poradce a ve dvou kolech přislíbil vyplatit 160 milionů korun na zachytávání rostlinného prachu. Peníze zatím vyplaceny nebyly, avšak převážně kvůli chybám ve výběrových řízeních, jež dotaci provázejí. Fond hájí program tím, že snižuje prašnost. Postup bez jakéhokoliv měření mu umožňuje zákon.

Množství prachu je zanedbatelné

Největší oblaka prachu rozvíří přímo na poli pracující kombajn. Stejný obilný prach vzniká při zpracování zemědělských plodin v takzvané posklizňové lince. Než se sklizené obilí, řepka či kukuřice uskladní do sila, musí se vyčistit a vysušit. Vzniklý prach se u starších zařízení běžně fouká na pole či do vzduchu, novější linky ho zachytávají. „Prach a ostatní odpad, co se nedá nijak zužitkovat, se potom zaorává na pole,“ popisuje Helena Přikrylová, která s manželem hospodaří na Vyškovsku. Na poli se o něj „ekologicky“ postará déšť.

Posklizňové linky nejsou považovány za velké zdroje znečištění ovzduší. Jednak jde ve většině případů o zanedbatelné množství prachu, jednak jsou tyto provozy nejčastěji blízko pole za vesnicí. Přesto fond podpořil nákup zařízení v hodnotě až desítek milionů korun, která biologický materiál lépe zachytávají.

INFOGRAFIKA: Chytání obilného prachu

„Dotace se poskytuje na tunu snížení prachu. Je tam tuším 2,5 milionu na jednu tunu snížení prachu,“ říká Jiří Bodlák, akreditovaný poradce Ministerstva zemědělství v oboru optimalizace hospodaření zemědělského podniku. Na konci května byl jedním z řečníků na semináři v jihomoravských Hrotovicích, na kterém přítomné zemědělce a reportéra MF DNES školil, jak peníze získat.

Právě poradce Jiří Bodlák byl u zrodu postupu, jak si sáhnout na evropské peníze, které jinak běžně slouží k zachytávání nebezpečných látek vypouštěných do ovzduší. „Museli jsme je (SFŽP) k tomu nějakým způsobem dotlačit, museli jsme jim vysvětlit, že by to na toto šlo,“ uvedl na zmíněném semináři, jak se mu povedlo získat v rámci dotačního programu na zlepšování kvality ovzduší příslib peněz také na zařízení zpracovávající obilí.

SFŽP vypsal již tři dotační výzvy, v nichž je možné na odprášení linky dostat peníze. „Naše podpora umožní žadatelům instalovat moderní technologii, která minimalizuje vnosy tuhých znečišťujících látek do prostředí,“ vysvětluje mluvčí SFŽP Lenka Brandtová.

Dotace navíc vyvolává otazníky kvůli způsobu prokazování, jak moc původní linka práší. „Dle platné legislativy se úroveň znečišťování zjišťuje pomocí autorizovaného měření, případně výpočtem,“ informovala mluvčí SFŽP. Slovo případně je klíčové. Jak zjistila MF DNES, ve všech žádostech s přislíbenou dotací z první i druhé dotační výzvy byla prašnost původních zařízení vypočítána, nikde nebyla změřena.

Počítat se vyplácí, měřit nikoli

Výpočet je do značné míry teoretický. Vychází z odhadů, případně z emisních limitů v zákoně. Ty jsou nastaveny obecně (s obilím přímo nepočítají), a tedy s rezervou. Prašnost na linkách osm až dvanáct let starých, které byly změřeny, byla až desetkrát nižší než zákonný limit.

MF DNES nahlédla do 11 žádostí o dotaci schválených v první výzvě. Hodnoty prašnosti, k nimž autoři posudků došli výpočtem, pak porovnala s výsledky několika autorizovaných měření, která má k dispozici. Rozdíl byl v řádech. Ve výpočtech bylo i o desítky miligramů prachu na kubík vzduchu více, než kolik ukázala fyzická měření.

Deklarovaná koncentrace prachu má přitom zásadní vliv na udělení dotace. Čím vyšší je, a tedy čím více se ji modernizací posklizňové linky podaří snížit, tím větší je šance na získání dotace a roste objem dotačních peněz.

„Neexistence metodiky, která by výpočty řešila, znesnadňuje možnosti čerpání dotací. Situace, kdy nejsou stanovena pravidla, s sebou nese zvýšené riziko neúspěchu, a to i z hlediska záměru projektu,“ říká jednatelka poradenské společnosti Agroteam CZ Jitka Vychytilová, která dotace pro zemědělce zprostředkovává. „Klientům garantujeme jak kvalitu, tak smysl našich služeb. Dotacemi na posklizňové linky z Operačního programu Životní prostředí se proto nezabýváme,“ vysvětlila.

Na nejasnosti v těchto dotačních výzvách upozornila resort životního prostřední a SFŽP i advokátní kancelář Holec, Zuska a partneři. „Dle našeho názoru jsou pravidla poskytování dotací netransparentní a neumožňují podat srovnatelné žádosti,“ píše se v dopise, který má MF DNES k dispozici. Právníci si stěžovali, že jejich klienti mají zájem o dotaci žádat, ale kvůli tomu, jak je vypsaná, mají obavy, že nesplní podmínky.

Žádná dotace zatím nebyla proplacena, a to ani z první výzvy vypsané v roce 2012. Slíbené peníze jsou blokovány mimo jiné kvůli chybám v tendrech na dodavatele linek. Je možné, že schválené částky budou proto o pět až 30 procent nižší. „Korekce jsou v řešení, žadatelé se odvolali,“ sdělila Brandtová. Výběrová řízení z druhé výzvy mají zemědělci fondu ke kontrole poslat v říjnu.

„O dotaci jsem četl, ale podle mne je to snadno napadnutelné,“ soudí jihočeský zemědělec, který si nepřál být jmenován. Jeho družstvo pracuje se 45 let starou sušičkou obilí. „Prach z ní vezme vítr,“ říká.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.