Při vstupu Erste Bank do spořitelny vláda navíc poskytla bance záruku, že pokud se jí nepodaří vymoci určitý balík nesplácených úvěrů, státní Konsolidační banka je od spořitelny odkoupí. To se týkalo 22,5 miliardy korun úvěrů, za něž stát slíbil zaplatit maximálně 15,7 miliardy korun. Spořitelna využila této možnosti poprvé letos v červenci a do Konsolidační banky převedla 7,9 miliardy aktiv, za které dostala zaplaceno 4,7 miliardy korun.
Spořitelna ovšem v rámci privatizační dohody získala navíc možnost přehodnotit úvěry, které byly před privatizací v účetnictví vedeny jako bezproblémové. Pokud nový vlastník zjistil, že ocenění úvěrů neodpovídalo skutečnosti, mohl je přidat do balíku špatných, na které se vztahuje státní záruka. Přehodnocení kvality "zdravých úvěrů" skončilo podle mluvčí banky Kláry Gajduškové letos 1. července. Výsledkem je, že ke špatným obchodům (úvěry a cenné papíry) banka přidala dalších 7,1 miliardy korun.
Částka 16,4 miliardy korun je tak v současné době maximální hranicí, kterou stát může kvůli poskytnutým zárukám celkem zaplatit.
Pokud se ovšem spořitelně bude dařit úvěry vymáhat, konečný účet státu může být nižší. "Na základě podrobné analýzy se Česká spořitelna rozhodla, že do Konsolidační banky nepřevede žádné z těch úvěrů, u nichž je přesvědčena o tom, že tito klienti mají šanci se v budoucnu zotavit a úvěry splácet," uvedl generální ředitel banky Jack Stack.
K převádění špatných úvěrů na stát může docházet do roku 2005, kdy vládní záruky vyprší. Spořitelna má ovšem možnost takzvané "totální opce". Pokud jí využije, může veškeré špatné zaručené úvěry převést na stát najednou již v příštím roce. To by znamenalo jednorázové zvýšení ztráty Konsolidační banky a zesílení tlaku na státní rozpočet, který její ztráty platí.
Státem očištěná Česká spořitelna, která se před privatizací zmítala ve vysokých ztrátách, vykazuje v současné době rostoucí zisky. Podle mezinárodních standardů vydělala za první pololetí 796 milionů korun, což je o 68 procent více než v loňském pololetí.
Nákladnému čištění bank se stát nevyhnul ani při privatizaci Komerční banky či Československé obchodní banky. Celkové náklady státní pokladny na řešení problémů v bankovním sektoru včetně záruky za ztráty Investiční a Poštovní banky převyšují podle odhadů odborníků 400 miliard korun.
