Podle vyšetřování ministerstva pro místní rozvoj může jít i o miliardy korun ročně. Úřad loni zkoumal, jak velký může černý trh s byty v Česku být.
Zjistil, že s černými nájemníky se potýkají dvě ze tří obcí v zemi. Zhruba čtyřicet tisíc nájemníků v obecních bytech vydělává na velkých rozdílech mezi tržními a regulovanými nájmy.
Byt pronajímají načerno a vydělávají na majetku, který není jejich. Většina z nich navíc příjmy nezdaňuje. "Z průzkumu odhadujeme, že černé pronájmy existují asi ve čtyřiceti tisících bytů. Z toho třicet tisíc je v Praze," říká mluvčí ministerstva Petr Dimun.
V Praze jsou lidé běžně ochotni zaplatit pět, ale i deset tisíc korun měsíčně navíc nad regulovaný nájem. Nájemníci, kteří byty pronajímají dál, tak mohou jen v hlavním městě ročně vybrat kolem dvou a půl miliardy korun čistého.
Na černém trhu s byty se však točí ještě další miliardy z prodejů dekretů na obecní byty. I když takových případů ubývá, odstupné za to, že někdo přepustí městský byt s regulovaným nájmem, se stále počítá ve statisících.
Byt s regulovaným nájemným se dá koupit i přes realitní kanceláře, které takzvanou celou fiktivní výměnu zařídí. "Kdo by říkal, že černota s byty uprostřed Prahy neexistuje, lhal by. Loni jsme například měli 58 žádostí o výměnu bytů a 30 lidí žádost okamžitě stáhlo, jakmile se dozvěděli, že budeme kontrolovat obě strany ohlášené směny," říká zástupce starosty Prahy 1 Petr Burgr.
Nejatraktivnější městská část Prahy stále vlastní tři tisíce bytů. V kolika z nich žijí černí nájemníci, radnice neví. "Často to musíme strpět, byt je psaný na dědečka a ten tvrdí, že ti, kdo tam bydlí, jsou na dlouhodobé návštěvě," říká.
Volat k soudu si troufli v poslední době jen jednoho muže, který na obecním bytě vydělával. Hrozí mu vystěhování, pokud to soud dovolí. To se však neděje často, protože obcím často chybějí důkazy.
"Nám se to podařilo jen jednou. Měli jsme neplatičku, a když jsme ji navštívili, abychom z ní vymohli dlužných třicet tisíc, v bytě byl někdo jiný. Povedl se husarský kousek. Její podnájemníci nám ukázali smlouvu, podle níž jí platili osm tisíc měsíčně. Bez její kopie bychom ale u soudu neuspěli," vzpomíná letňanský starosta Josef Dobrý na soud s nájemnicí, který se táhl tři roky.
Jeho radnice má dnes už jen 500 bytů, ale přesto na dva případy černých pronájmů ročně narazí. "Tvrdí jsme k fiktivním výměnám. Komise pokaždé kontroluje, kdo se má nastěhovat a zda ten druhý byt na výměnu existuje. Lidé to vědí a bojí se," říká jeho zástupce Oldřich Miffek.
Černé pronájmy nejvíce kvetou v obecních bytech velkých měst, kde se nelegální nájemník nejlépe drží v tajnosti. "Bydlím v Praze v bytě pronajatém načerno. Peníze předáváme každý měsíc z ručky do ručky. Domácímu platím pětkrát více, než on dává městu, obecních bytů má několik," popisuje Petr K., který se připojil k Iniciativě za narovnání nájmů.
Mladí lidé jsou nejčastějšími černými nájemníky. "Mezi nimi má černý trh největší podporu a ta roste. To je vážné. Lidé jsou k tomu čím dál tolerantnější a tyto praktiky se nejvíce zakořeňují mezi těmi, kteří budou vytvářet hodnoty," varuje Martin Lux ze sociologického ústavu, který zkoumal postoje Čechů k nelegálnímu kupčení s obecními byty.
