Majitel se tak nedomáhal u soudu vyššího nájmu, ale náhrady od státu za regulovanou cenu. Očekávaná právní bitva o tom, zda regulace poškozuje či nepoškozuje majitele domů, se kvůli chybě státu prakticky nekonala.
"Ministerstvo financí totiž lhůtu, dokdy mělo dát vyjádření soudu, čistě administrativní chybou v měsíčním termínu nedodalo," uvedla Eva Nováková z ministerstva financí. Dodává, že za selhání "lidského faktoru budou na ministerstvu vyvozeny důsledky".
Soud první instance a tento týden odvolací Městský soud v Praze tak bez faktického se zabývání podstatou problému odsoudily stát k zaplacení. "Kupodivu mají pravdu," řekl na adresu ministerstva Josef Čapský.
"Projeli termín a soud je otřel jak zpocené okno. V každém případě vyhodili dalších sedmdesát tisíc za odvolací soud, protože vědomě šli do ztraceného případu," dodává spolumajitel domu.
Rozsudek nelze považovat za precedentní právě kvůli absenci právní bitvy o obsahu žaloby. "Každopádně to majitele domů povzbudí. Vidí reálnou šanci na úspěch ve věci, o jejíž správnosti jsou přesvědčeni," řekl Libor Delin se Sdružení majitelů domů.
Ministerstvo chce proti rozsudku podat dovolání. Šance však jsou kvůli dřívější chybě poměrně chabé. "Využijeme všech právních prostředků, abychom rozhodnutí zvrátili," dodala Nováková. Podle Čapského musí stát zaplatit do tří dnů od doručení rozsudku.
Zástupci nájemníků nechtějí výsledek soudu komentovat. "Zcela zjevně jde o výsledek procesní chyby. U prvního soudu nedali vyjádření a odvolací soud to vzal formálně, že s tím souhlasí," uvedl na adresu ministerstva Milan Taraba ze Sdružení nájemníků ČR.
Spolumajitel činžovního domu Josef Čapský postavil žalobu na Listině základních práv a svobod. Ta stanovuje, že omezení vlastnických práv je možné jedině na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu. "Platí, že musí být splněny všechny tři podmínky a veřejný zájem ani náhrada u regulace neobstojí," říká Delin.
K částce 1,6 milionu korun došel Čapský jednoduchým způsobem. Vypočítal si, kolik by vybral na nájemném, kdyby mu stát dovolil vybírat více. Například tolik, kolik sám stát dovoluje vybírat u nově stavěných nájemních bytů, na jejichž výstavbě se v drtivé většině podílí.
U nájemních bytů vybudovaných s podporou státu se totiž vybírá tzv. věcně usměrňované nájemné, které představuje 4,5 procenta ročně z reprodukční ceny bytu. "To je přibližně třikrát více oproti regulovaným cenám," vysvětluje Čapský.
Stát žaloval za období od roku 1992, kdy dostal dům zpět v restituci, do roku 2001. Tehdy Ústavní soud zrušil vyhlášku 176 o regulaci nájemného. "Teď budu stát žalovat o náhradu za období po roce 2001, protože regulace nájemného pokračuje. Ale teď už to tak snadné nebude, protože si dají pozor. Moje štěstí je, že jsem v důchodu a mám na soudy čas. Také mám právničku z Brna, protože v Praze jsou hrozně drazí," uvedl Čapský.
Žalob k soudům i podnětů k Ústavnímu soudu bude přibývat. Důvodem je nový návrh zákona o nájemném, který je v současné době projednáván v parlamentu a prošel už prvním čtením. Majitelé domů jej považují za diskriminační a omezující je v jejich právech.
Zákon z pera pracovníků ministerstva financí připouští růst regulovaných nájmů maximálně o deset procent ročně, pokud se majitel a nájemce nedohodnou jinak. U průměrného bytu by se tak v příštím roce, pokud zákon projde, zvýšily nájmy o 90 až 220 korun.
K tomu však v řadě míst nebude moci dojít. Zvýšení nesmí vést k překročení tzv. "místně obvyklých cen", které jsou v řadě obcí určeny právě převládajícími regulovanými nájmy.
