Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stát rozhazuje, dálnice se u nás staví dráž než v Itálii

  1:12aktualizováno  1:12
Studie Evropského statistického úřadu, Eurostat, přináší další důkaz, že budování silnic a dalších dopravních staveb je v Česku příliš drahé. Lidé, kteří na ně rozdělují peníze, však tyto závěry odmítají.
Podle Eurostatu se silnice v Česku staví příliš draho. Ilustrační foto

Podle Eurostatu se silnice v Česku staví příliš draho. Ilustrační foto | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Statistici v dokumentu srovnávali náklady na typizované dopravní stavby v jednotlivých zemích Evropské unie a zjišťovali, jak se jejich relativní cena liší oproti jiným typům staveb.

Zatímco v západní Evropě se ceny bytů i ceny silnic drží zhruba o stejné procento nad evropským průměrem, na východě se jejich vzdálenost od průměru značně rozchází. Na bytech, které zpravidla platí soukromí investoři, dokážou středo- a východoevropští stavitelé ušetřit oproti svým západoevropským kolegům klidně polovinu nákladů.

Zato u dopravních staveb, do nichž tečou peníze z veřejných rozpočtů, se jim to příliš nedaří a pod průměr se dostávají jen těsně. Vůbec nejvýraznější rozdíl je v Rumunsku, Česko je mezi zeměmi Unie na nelichotivém šestém místě.

"Fungování státní správy má daleko k efektivní organizaci," říká Jiří Rusnok, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády, která na srovnání ve své závěrečné zprávě upozornila.

Podle ekonoma Pavla Kohouta je velmi pravděpodobné, že v dopravních stavbách existuje určitý provizní mechanismus, který je prodražuje. Přímé důkazy o korupci zatím nikdo nemá. To, že ne všechno je v pořádku, ukazuje řada dopravních zakázek.

Například nedávná soutěž na opravu železničního mostu v Kolíně za více než miliardu korun přilákala jen dva zájemce. Podobné je to i u dalších velkých staveb, často se také velké firmy sdruží do konsorcií. Pak se při zakázce dostane na všechny.

Němci staví levněji

Kartelem zavánějící postupy českých stavbařů pocítila i ředitelka brněnského Masarykova okruhu Ivana Ulmanová. Když předloni plánovali v Brně generální opravu, oslovili velké stavební firmy. Všechny nacenily rekonstrukci pětikilometrové trati na více než 200 milionů korun a o ceně odmítaly debatovat. Nakonec dostal okruh nový povrch za cenu o čtvrtinu nižší.

"Po zkušenosti s českými podniky jsme práci zadali pobočce německé stavební firmy F. Kirchhoff," popisuje šéfka okruhu Ivana Ulmanová.

Rozdělovači peněz na dopravu i stavební firmy dokument odmítají.
"Nechce se mi věřit, že by v případě nadhodnocených staveb nějací konkurenti nepřišli a nepřihlásili se s nižší cenou," říká ministr dopravy Gustáv Slamečka.

Šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík si zase pochvaluje vypisování více soutěží najednou. Řada firem přitom nemá dostatečné kapacity, aby se stihla do více tendrů přihlásit a úřad pak vybírá z méně nabídek.

Doprava je navíc pro stavbaře momentálně nejlepším byznysem.
Ukazují to třeba výsledky jedné z největších firem v oboru – Skansky – za uplynulý rok.

Zatímco Skanska CS, která se zabývá hlavně pozemními stavbami (např. byty či kancelářemi, pozn. red.), skončila ve ztrátě, Skanska DS orientující se na silnice a železnice vydělala přes miliardu.

Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše nejsou ceny stavebních prací v Česku vyšší, jen musí stát utrácet v porovnání s jinými zeměmi více například kvůli technickým normám nebo požadavkům ekologů.

Podle lidí z NERV by bylo řešením třeba posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, aby mohl zjištěná pochybení i pokutovat.

"Jsme jediná země Evropské unie, kde nejvyšší kontrolní instituce kontroluje pouze státní majetek, nikoli majetek veřejný," říká mluvčí NKÚ Radka Burketová.

Novela zákona o NKÚ, která to má umožnit, však leží ve Sněmovně bez zájmu poslanců už dva roky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.