Celý obchvat Plzně, který má být hotov v letech 2005 až 2006, vyjde na 420 milionů euro, tedy necelých 13 miliard korun. Jedna polovina nákladů bude kryta úvěrem od EIB, druhou uhradí přímo stát ze svých prostředků.
Aby mohly práce na obchvatu plynule pokračovat, přijali poslanci zákon o úvěru od EIB hned v prvním čtení.
Podle ministra dopravy Jaromíra Schlinga by se jinak jeho schválení do voleb nestihlo, což by stavbu obchvatu zkomplikovalo. Ještě v tomto roce je totiž potřeba z úvěru čerpat alespoň 70 milionů euro.
Finance z úvěru poputují podle Schlinga na dálniční stavby a další stavby na silnicích první třídy, které budou vytvářet určitou objížďku odvádějící dopravu z Plzně. Těchto jednotlivých dílčích silničních úseků obsahuje schválený zákon celkem třináct.
Výstavbu obchvatu provázely vleklé spory o jeho trasu. Teprve loni na podzim padla poslední překážka, když Ústavní soud definitivně odmítl stížnost zhruba čtyřiceti vlastníků pozemků poblíž vrchu Val u Štěnovic.
Vítězná trasa, která vede právě tunelem skrz vrch Val je delší oproti variantě prosazované ministrem životního prostředí. Jeho návrh ale počítal s tím, že obchvat bude procházet okrajem Plzně.
Obchvat Plzně: SUK 2 - vládní varianta, KUO - Kužvartova varianta.
