Která? Těžko to jednoznačně určit. ODS zatím svá obvinění nepodpořila konkrétními důkazy. A metody vedení IPB v 90. letech skutečně vzbuzují vážná podezření, že banku prostě někdo vykradl.
MF DNES však shromáždila řadu indicií, které naznačují, že v minulosti mohlo v zájmu státu a nového vlastníka padlé IPB, Československé obchodní banky (ČSOB), docházet k účelové kriminalizaci lidí z bývalého vedení IPB.
Šest let stará operace kabinetu Miloše Zemana na záchranu chřadnoucího „lva ve světě financí“ stála daňové poplatníky už přes sto padesát miliard korun. Dodnes není jasné, zda celá akce musela být tak finančně nákladná. A zůstávají pochyby, kdo jsou vlastně v příběhu kladní a kdo záporní hrdinové.
Dlouhá léta to bylo všem jasné: Nomura byla banda tunelářů, která vysála z IPB miliardy korun, a když se banka dostala do potíží, nechala ji ve štychu. Transakce České pivo, při níž Japonci získali od IPB pivovary Plzeňský Prazdroj a Radegast za 7 miliard korun, aby je o něco později prodali za 24 miliard, by mohla sloužit jako slovníkový příklad k definici slova „podezřelý“.
Podivný svědek
Problém je v tom, že se případ za šest let nestihl posunout z kategorie podezřelých do kategorie usvědčených. Stejně jako u všech ostatních vyšetřování, která se kvůli pádu IPB rozjela, dodnes chybí soudní verdikt.
Letité vyšetřování případu České pivo má řadu sporných momentů. Jedním z nich je role bývalého právníka IPB, Kanaďana Irwina Schwartze. Ten v 90. letech pomáhal Nomuře s plánem transakce. V roce 2004 však obrátil a začal vypovídat proti svým bývalým kolegům.
Právě na základě jeho písemného svědectví, které do spisu dodala advokátka ČSOB Hana Marvanová, se v roce 2005 začalo umírající vyšetřování kauzy České pivo znovu hýbat. Ale v té samé době Schwartz dělal obchody právě s ČSOB. To může hodnotu jeho výpovědi zpochybnit.
Na základě Schwartzových informací policie po čtyřech letech zcela změnila kvalifikaci trestného činu z úvěrového podvodu, který se nedařilo prokázat, na zneužití informací v obchodním styku a začala s obviňováním dalších osob. V průběhu roku 2005 a 2006, v době, kdy Nomura před civilními soudy válčila se státem i ČSOB, byli obviněni tři její vysoce postavení zaměstnanci.
Z dokumentů, které má MF DNES k dispozici, vyplývá, že Irwin Schwartz měl v době, kdy vypovídal proti Nomuře, zároveň uzavřenou smlouvu o spolupráci s ČSOB a dostával od ní za své služby a dokumenty souvisící s případem peníze. Byla to právě ČSOB, která v roce 2001 vyšetřování případu České pivo iniciovala a později se několikrát neúspěšně snažila o rozšíření trestního stíhání na zaměstnance Nomury. S japonskou finanční skupinou vede ČSOB kvůli Českému pivu nepříliš úspěšný civilní spor, ve kterém lze probíhající trestní řízení využít minimálně jako psychologický faktor.
Z dostupných listin vyplývá, že banka se v roce 2004 dokonce pokusila čtrnáct milionů korun na uhrazení „služeb pana Schwartze“ získat od ministerstva financí. Ministerstvo to tehdy odmítlo.
Právník Schwartz zatím podal pouze písemné prohlášení. Policie teď čeká na právní pomoc z Kanady, aby ho mohla vyslechnout i jako svědka. Pokud bude vypovídat v intencích svého písemného svědectví, půjde o klíčový důkaz proti Nomuře.
"Samozřejmě spolupráce s ČSOB automaticky neznamená, že pan Schwartz říkal nepravdu. Každopádně fakt, že dostával peníze od někoho, kdo má na případu zájem, snižuje důkazní hodnotu jeho výpovědi," říká advokát Tomáš Těmín, který se specializuje na trestní a obchodní právo.
Ztracené dokumenty
Vrchní státní zastupitelství v Praze, které vyšetřování kauz souvisících s pádem IPB dozoruje, odmítá, že by v minulosti jednalo pod politickým tlakem.
"Státní zástupci byli podezřeními, které se objevily v posledních týdnech, osobně dotčeni. Schopnost nezávislého úsudku je základním předpokladem jejich práce," říká mluvčí žalobců Irena Válová.
O tom, že právě na žalobce mohl v minulosti směřovat největší tlak, svědčí řada dokumentů. Jedním z nich je například dopis bývalého ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) z roku 2003.
Domáhá se jím toho, aby mohli právníci zastupující stát v arbitráži proti Nomuře nahlížet do trestního spisu týkajícího se případu České pivo a informace z něj použít na obranu státu.
Exministr Sobotka argumentuje v dopise veřejným zájmem: "Chtěl bych využít této příležitosti a zdůraznit, že přístup k informacím z uvedeného vyšetřovacího spisu je pro úspěšnou obranu ČR v arbitráži velmi významný." Právníci z advokátní kanceláře Squires, Sanders & Dempsey, pracující pro český stát, do spisu nakonec vpuštěni byli.
"Není to nezákonné. Státní zástupce může pustit do spisu každého, kdo prokáže oprávněný zájem. Z vlastní zkušenosti vím, že se takovým žádostem obvykle příliš nevyhovuje," říká advokát Josef Lžičař.
Tlustý důkazy nepředložil
Ministr financí Vlastimil Tlustý svá vážná podezření o vyšetřování na politickou objednávku zatím nedoložil. Byla přitom i součástí důvodové zprávy, na jejímž základě vláda požádala o milost pro stíhané manažery Nomury prezidenta. Klaus pardon velmi rychle odmítl.
Proč je ODS dosud nezveřejnila? "Sporné dokumenty, které svědčí o politickém ovlivňování, plánujeme dát na internetovou stránku, aby si na ně každý mohl udělat názor. Zároveň jsme také zahájili prověrku archivu a zjišťujeme, že nám chybí spoustu dokumentů k případu," říká ministr financí Vlastimil Tlustý.
Ten si stěžuje i na to, že jeho předchůdce Sobotka a jeho poradkyně Ivana Gage, jež měla na starosti právě kauzu Nomura, nechali před odchodem z ministerstva kompletně vymazat disky svých osobních počítačů. Ale Sobotka likvidaci dokumentů odmítá.
| PODPÁSOVÉ RÁNY |
|
1. Něco na ně musíte najít Trestní oznámení bylo odloženo až letos na podzim jako nedůvodné. Jednoho z autorů rad, Jiřího Kulvejta, ministr spravedlnosti ještě v roce 2000 udělal vrchním státním zástupcem v Praze. Jeho úřad dozoruje případy spojené s IPB. |
|
2. Cesta k informacím V srpnu 2000 dostává vláda informace o tom, že ČSOB podá trestní oznámení kvůli případu České pivo. Důvodem není podezření z trestného činu, ale „z pohledu ČSOB jde především o to, získat dokumentaci, ke které ČSOB nemá jinak přístup a která by mohla být použita pro vedení sporu proti Nomuře“. |
|
3. Mistr Tesař Zatímco trestní oznámení na bývalé vedení IPB policie dlouze vyšetřuje, podání na jejich nástupce v bance – ČSOB – končívají odložením. To by samo o sobě nemuselo nic znamenat. Ale policie se při prošetřování oznámení na ČSOB často spokojila jen s verzí banky. Ze svědectví bývalých detektivů vyplývá, že v několika případech záměrně nepokračovali v šetření podezřelých operací na straně ČSOB. Potřebovali s ČSOB spolupracovat, aby se dostali k důkazům proti Nomuře. Jedním z mála představitelů IPB, kterým se úplně vyhnulo policejní vyšetřování, je dlouholetý šéf banky Jiří Tesař, významný člen sociální demokracie. |
|
4. Vydusme je Některé dokumenty dokazují, že se stát v minulosti o průběh trestních kauz živě zajímal a snažil se je využít ve svých obchodních sporech. Jde o pochopitelnou snahu, jenže stát je v kontroverzní dvojroli: jako znesvářený obchodní partner a jako šéf represivní složky, která si může na protivníka došlápnout a vylepšit svou pozici v obchodním sporu. Něco takového například v roce 2003 doporučovali právníci ministru financí Bohuslavu Sobotkovi: „V případě, že Nomura nebude ochotna vážně jednat o požadavku České republiky, doporučujeme usilovat o rozšíření trestního stíhání na další osoby spojené s Nomurou. Před přijetím takového rozhodnutí doporučujeme vyčkat asi šest týdnů.“ |
|
5. Lobbistka Hana Marvanová V roce 2004 si ČSOB, která vede trestní kauzy ve jménu státu, najala bývalou poslankyni, advokátku Marvanovou. Měla se pokusit oživit do ztracena jdoucí vyšetřování případu České pivo a iniciovat obvinění zaměstnanců Nomury. Dvě trestní oznámení totiž státní zástupkyně zamítla s tím, že důkazy nestačí. Na podzim 2004 se Marvanová setkala s ministrem vnitra Františkem Bublanem a nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou. Důvod? Případ IPB. „Díky jednomu z klientů jsem nabyla dojmu, že celá kauza spí. Ministra jsem se dotazovala, zda by policie v tomto případě neměla něco podniknout,“ řekla Marvanová. Prvního zaměstnance Nomury obvinila policie o rok později. |
|
6. Sporný paragraf Marvanová letos na jaře protestovala proti poslaneckému návrhu modifikovat trestný čin o zneužívání informací v obchodním styku. Právě na tomto paragrafu stojí obvinění lidí z Nomury v kauze České pivo. Dalším hlasitým odpůrcem vymazání paragrafu (který jeho kritici kvůli široké definici považují za příliš zneužitelný) byl i ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten proti návrhu důrazně protestoval i při zasedáních vlády. Podle bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce Sobotka svůj nesouhlas zdůvodňoval tím, že právě na tomto paragrafu stojí případ České pivo. To však exministr popírá. |
