Stát se zvyšováním daní u benzinu váhá

- Ministerstvo financí stále zvažuje, zda bude požadovat další zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty. "Návrh je sice připraven a měl by být během asi 14 dní projednán ve vládě. Vzhledem k současné mimořádné situaci však stále není rozhodnuto, zda ministerstvo financí návrh na zvýšení spotřebních daní skutečně předloží," řekl v pořadu České televize V pravé poledne náměstek ministra financí Miloslav Hejnák.

Podle něho současný podíl spotřební daně na konečných cenách benzínu v tuzemsku činí asi 34 procent, což je nejnižší podíl na cenách pohonných hmot v celé Evropské unii.

Dalším argumentem pro růst jsou podle něho silné tlaky v EU na zvýšení minimální spotřební daně u bezolovnatých benzínů o 7 Kč na litr zhruba od roku 2002.

"Největším problém není pozvolné navyšování daní, ale skokové navýšení ceny. V rámci přibližování k EU pravděpodobně nebude povoleno žádné přechodné období ani žádná výjimka, což by pak znamenalo nutnost prudkého skokového zvyšování," řekl.

Ministerstvo financí ve svém návrhu počítá se zvýšením sazby spotřební daně u benzínu o 70 haléřů na 11,54 koruny na litr a u motorové nafty o 35 haléřů na 8,50 koruny na litr.

Sazba spotřební daně na benzín je již v Česku vyšší, než je minimální sazba v EU. Zatímco v tuzemsku je sazba daně 10,84 koruny za litr bezolovnatého benzínu, v EU je minimální sazba stanovena na úrovni 0,287 euro, což odpovídá 10,45 koruny při kursu 36,41 koruny za euro.

"Nepodpoříme záměr ministerstva financí na další zvýšení spotřebních daní," řekl místopředseda KDU-ČSL Pavel Severa. Podle něho by alternativním řešením byla možnost odlehčit občanům snížením daní z příjmu fyzických osob zvýšením daňově odpočitatelných položek.

Podle místopředsedy ODS Petra Nečase bylo hlavní chybou loňské zvýšení spotřebních daní. "Snížení cen pohonných hmot by bylo možné dosáhnout dočasným návratem zpět na úroveň spotřebních daním před loňským zvýšením. Bylo by to možné dosáhnout formou novely zákona o spotřební dani v horizontu několika měsíců," řekl.

Podle něho by Česká republika měla vyčkat až na přesné datum vstupu do Evropské unie. "Tehdy bude známo, jak vysoké budou muset být spotřební daně na pohonné hmoty v souvislosti s naším vstupem do EU a pak je lze teprve postupně zakomponovat do cen.

Argumentace Evropskou unií je nyní prostředkem ke zvyšování spotřební daně a zvýšení příjmů státního rozpočtu," dodal Nečas.

Podle vyjádření generálního ředitele České rafinérské Ivana Ottise v pořadu České televize V pravé poledne se ceny pohonných hmot pravděpodobně již nebudou příliš zvyšovat.

"Pokud však dojde k dalšímu zvýšení cen ropy, mohlo by dojít k oživení některých ložisek ropy, jež nejsou při nynějších cenách ještě konkurenceschopné, což by mohlo mít dopad na budoucí ceny ropy," řekl.

Podle něho se ani vysoké ceny pohonných hmot ale příliš neprojeví na snížení poptávky v nadcházející motoristické sezóně.

Podle předsedy Sdružení podnikatelů ČR Bedřicha Dandy se však již nyní rozšiřuje poptávka po jiných palivech jako je LPG.

Zvýšení spotřební daně se ovšem dotkne i řidičů, kteří jezdí na plyn. Podle návrhů ministerstva financí by totiž měla spotřební daň u této pohonné hmoty vzrůst o 35 haléřů na litr.

Danda dále uvedl, že zvyšování cen benzínu znamená pro autodopravce velký problém. V této oblasti je přebytek kapacit 35 000 autodopravců, kteří tudíž nemohou zvýšit své ceny. Dodal nicméně, že podle jeho informací by v nejbližší době mohla klesnout cena benzínu o 20 haléřů za litr.

Podle Jaroslava Buchteleho z Akademie věd ČR je případná výroba benzínu z hnědého uhlí alternativou  k současné výrobě benzínu z ropy.

"Pokud cena ropy vzroste až na 35 dolarů za barel, připravené projekty na výrobu benzínu z uhlí se stanou reálnými. Z hlediska příštích 30 až 50 let by mohlo být hnědé uhlí, i k přihlédnutí k současnému poklesu těžby v severních Čechách, pro výrobu benzínu v České republice zajímavým zdrojem," řekl.