Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stát teď musí utrácet, radí ekonom Jiří Rusnok

  12:38aktualizováno  21. ledna 16:21
Jiří Rusnok je jako člen ČSSD jediným zástupcem opozice v Národní ekonomické radě vlády, takzvaném NERVu. Vládě bude radit, jak provést zemi hospodářskou krizí. Mimo jiné navrhuje investovat miliardy do veřejných zakázek - klidně i na dluh.

Jiří Rusnok | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Nezačali vám kamarádi říkat "nerve"?
Ne, kamarádi mi neříkají nerve. Naštěstí zatím takovéto důsledky členství v Národní ekonomické radě vlády nemá.

A co důsledky v ČSSD? Nevyloučili vás za to, že jste si dovolil radit pravicové Topolánkově vládě?
Ještě pořád jsem členem sociální demokracie. Zatím mě nevyloučili. Já to ale nijak neřeším, tyhle záležitosti mě skutečně netrápí. Já nejsem členem vládní rady kvůli stranické příslušnosti.

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že vaše názory se přiblížily k ODS a vaše členství ve straně už teď považuje za ryze formální.
Nevím, proč je pan Sobotka tak nervózní. Pokud chce nějak určovat čistotu členstva sociální demokracie, tak prosím, já mu v tom nijak bránit nemohu.

Jste v NERV alespoň nejlevicovější ekonom?
To se uvidí. Podle toho, s čím kdo přijde. Ty škatulky jsou dneska hodně přežité, nefungují. A to nejen pokud jde o ekonomy. Vždyť škatulkování na levici a pravici nefunguje ani v politice, když se podíváte na skutečnou politiku. 

Jak daleko jste s domácím úkolem zadaným Mirkem Topolánkem?
No, nic moc. Ale ještě mám chvilku čas. Nejde o to, se v domácích úkolech předhánět, kdo přinese více nápadů. Spíše se soustředit na realistické věci. Má-li to mít vůbec smysl, musí to být rychlé a musí to mít adekvátní finanční objemy.

Zeptám se tedy: spíš Friedman, nebo Keynes? Ulevit podnikům snížením daní, nebo nalít do ekonomiky miliardy na úkor dluhů?
Já se řadím k fádnímu střednímu proudu. Bude třeba opatření na obou stranách - jak nabídky, tak poptávky. My jsme přece jen v jiné situaci než západní země, protože nemáme akutní krizi bankovního nebo finančního sektoru. Čili nebudeme muset nalévat ty ohromné miliardy na stabilizaci do bank.

K čemu jsou však naše stabilní banky sedící na miliardách, když si podnikatelé stěžují, že jim teď vůbec nechtějí půjčovat peníze?
Ano, banky nechtějí půjčovat, bojí se rizika. Tady vláda musí sehrát zásadní roli. V tom, že začne bankám ručit za úvěry, a to v daleko větší míře, než to dělá doposud. Jestliže dnes vláda dává na garance řádově miliardu, pak vzhledem k rozsahu problému podle mě do toho musí jít klidně pět miliard. Možná i víc bych se nebál dát.

Pomoc ekonomice tím, že stát se zaručí za úvěry podnikům, má řadu výhod. Hlavně se tím odblokuje situace, kdy jim nikdo nechce půjčit na výrobu a provoz. A tím, že jde o komerční úvěry, stát moc neriskuje. V momentě, kdy zas přijdou lepší časy, budou podniky schopny dluhy splatit.

To na krizi stačí? Co dělat dál?
Hlavně ty věci musí jít rychle. Nevidím zásadní problém v tom, že by u nás nebyly peníze, takže bychom si nemohli dovolit o něco zvýšit deficit státního rozpočtu. Navrhuji proto, aby vláda urychlila všechny plánované státní projekty. Třeba budování infrastruktury, silnic, dálnic nebo armádní nákupy.

Jestli s tím stejně počítají rozpočty příštích let, takže už je to připravené, pojďme to urychlit. Všude, kde je projekt, kde jsou už vydaná povolení, by se ty peníze měly najít a rychle to udělat. Díky těmto masivním vládním investicím budou mít firmy zakázky a lidé práci. Klidně bych rozjel třeba i velkou akci na zateplení veřejných budov, škol a úřadů. I za cenu zvýšení deficitu státního rozpočtu.

Jako bych slyšel Miloše Zemana...
Ta situace je skutečně vážná. Poklesy poptávky jsou opravdu dramatické. Nynější propad v průmyslu se brzy odrazí v dalších sektorech. Pravděpodobnost omylu u navrhovaných státních investic je velmi malá. Můžete se nanejvýš splést v tom, že opravíte školu, kde je málo dětí.

Splést se můžete v tom, že až zas poroste ekonomika, politici vzniklé dluhy nebudou chtít splácet.
Souhlasím, že to je zásadní problém. Ale obecný, nejen český. Ano, je trestuhodné, že v dobrých časech, kdy ekonomika rostla pěti sedmi procenty ročně, jsme měli deficity v řádech desítek miliard korun. To je prostě trestuhodné. Ale to je prostě jen a jen otázka politického rozhodnutí.

Lze se pak s tímto vědomím vůbec zadlužovat, když tušíme, že každá vláda chce utrácet, a ne splácet dluhy za tu předchozí?
Podívejte, já jsem zastánce eura. Patřím k těm málo členům rady, kteří jsou pro jeho rychlé přijetí. Vidím pro to dost dobrých důvodů. Nejraději bych viděl dohodu všech hlavních stran: milí přátelé, zavazujeme se, že euro bude přijato v roce 2013. A zároveň s tím se všichni zavazujeme, že budeme dodržovat pravidla střídmosti v rozpočtové politice. Ať už vládne kdokoliv. Podepsáni Topolánek, Paroubek a všichni další.

Navrhnete takovou dohodu premiéru Topolánkovi?
Já toho můžu navrhovat, kolik chci. To samozřejmě vůbec není podstatné. Ale jestliže je tady zájem o euro, pojďme pro to něco udělat.

Co nás čeká v roce 2009? Mluví se o recesi...
Teď mě překvapil propad průmyslu, i když jeden měsíc neznamená nic zásadního. Jsou tady však i jiné signály, které ukazují, že ten sešup poptávky je dramatický. A že bude pokračovat. Rozhodně v prvním pololetí to nevypadá na nějaké zotavení.

Vy jste byl členem Zemanovy vlády, která do země přilákala spoustu firem z automobilového průmyslu. Není z dnešního pohledu taková závislost Česka na autech chybou?
Nikoliv. Je třeba to vidět v kontextu té doby. Na konci devadesátých let na tom česká ekonomika nebyla dobře. Neměli jsme jinou šanci než do ní pozvat co nejvíce reálných investorů, kteří měli peníze a chtěli budovat výrobní kapacity. Nemohli jsme si tehdy vybírat, že chceme jen ty hi-tech s novými obory. Byli jsme rádi i za ty montovny. Že k nám přišel ve velkém zrovna automobilový průmysl, bylo dáno tradicí.

Radil jste exministru financí Vlastimilu Tlustému, dnes zase jeho vnitrostranickému rivalovi Topolánkovi, jenž ho z vlády vyhodil. Není to paradox?
Není, je to pořád stejné. Jestliže mi sdělí ministr financí mé země nebo premiér mé země, že ho moje názory zajímají, já nevidím důvod to odmítnout. Neřeším jejich vzájemné vztahy a jejich kariéry.

Jedině že by vám šéf ČSSD Jiří Paroubek zakázal jim radit.
To by nemohl, já stranickou příslušnost nespojuji s omezením osobní svobody.

O NERV se říká takový bonmot: Václav Klaus má v NERV kancléře Jiřího Weigla, Miloš Zemana Jiřího Rusnoka.
Zní to zajímavě a mě to vůbec neuráží. S Milošem Zemanem spolu pořád vycházíme docela dobře, i když se lišíme v mnoha názorech na mnohé věci. Ale už se s ním moc nestýkám, nemám na to čas. Občas se potkáme v Praze na nějaké akci, to je vzácná záležitost.

Otázky čtenářů iDNES.cz

Libor Hrubý: Čím je vám ČSSD blízká ? A čím je vám blízký politický styl "PRD", neboli Paroubek - Rath - Dryml?

Sociální demokracie je mi blízká těmi základními hodnotami, které zdůrazňují rovnost šancí, rovnost příležitostí. Tím, že člověk by měl mít na startu stejné šance bez ohledu na to, jestli je z rodiny bohaté, nebo chudé, jestli je bílý, žlutý, nebo černý. Blízká je mi i zdůrazňováním sociální spravedlnosti, férovosti.

Ale to všechno se může buď dobře politicky udělat, nebo zneužívat a provádět deformovaně. Musím říct, že politický styl Paroubek - Rath - Dryml je mi odporný, protože to je balamutění lidí. Jde prostě o zneužívání důvěry lidí a jejich strachu z budoucnosti. Jim se hodí každé strašení. Takový styl mi rozhodně blízký není, je hodně krátkozraký.

Jirka: Líbí se vám nápady na řešení hospodářské krize, s nimiž přišlo vedení sociální demokracie?

Myslím, že některé z těch návrhů nejsou špatné - třeba ty v oblasti finančního trhu, kapitálového trhu. Katastrofální je oblast sociální politiky. To je prostě předvolební nadílka. To by byl skutečně velký vír ve státní kase, to se velmi špatně dává zpět.

Alice Tomková: Proč vlastně pokles ekonomiky na dvě procenta, případně jedno procento. nazýváme krizí, když je to pořád růst?

Souhlasím, že je to zbytečné nazývat krizí. Připomněl bych dobu, kdy já jsem byl ve vládě, to jsme byli rádi za každého půl procenta kladného ekonomické růstu. A rozhodně jsme o krizi nemluvili. Všichni doufáme, že v roce 2009 bude mít ekonomika kladný ekonomický růst. Ale je to velká otázka. Začínám být mírně pesimistický.

Pavel S.: Poté, co se propadl akciový trh, pořád chcete otevřít penzijní systém právě investicím do akcií? Pokud by penzijní fondy měly možnost riskovat a nakupovat akcie, nebude to hazard s penězi lidí?

My dnes navrhujeme, aby si klienti spořící na penzi mohli vybrat různou investiční strategii a také ji v čase měnit. Abychom nedávali všechny klienty od osmnácti do osmdesáti let do jednoho pytle. To nemá smysl, je to proti zdravému rozumu. To vůbec nesouvisí s tím, že zrovna zažíváme obrovský propad na trhu akcií. Protože ty krize tady budou, zkušenost za sto let zpět je taková, že převažují za sto let růstová období.

Pokud se zbavíme investice do akcií, zbavujeme se možnosti dlouhodobého zhodnocení těch peněz. Takže lidé by spořili třeba prvních dvacet let na důchod odvážně, s cílem vydělat, zbylých dvacet let konzervativně, s cílem peníze pojistit.

Jaroslav: Co říkáte výzvě ČSSD, aby lidé kupovali české zboží?

To je velmi nešťastné. Ať si každý zváží, jestli chce jogurt český, nebo zahraniční, když to pozná. Ale co je to české zboží? Televize Panasonic vyrobená v Plzni? Já bych takovou výzvu z úst vůbec nevypouštěl. Kdyby tohle začali říkat Němci, co budeme dělat? Kam budeme ty škodovky prodávat? To vůbec nepatří do dnešní doby. V krizi ve 30. letech minulého století právě protekcionismus tu krizi jen prohloubil a prodloužil. Naše kolbiště je export, takže my potřebujeme, aby se bariéry mezinárodního obchodu uvolňovaly.

. rubrika rozhovorů

Čtenáři iDNES.cz mají jedinečnou možnost zapojit se do pravidelných rozhovorů na aktuální témata. Ze zaslaných otázek vybereme několik, které během rozhovoru osobnosti položíme, a odpovědi poté zveřejníme ve středeční MF DNES a na iDNES.cz.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.