Jak vyplývá ze státního závěrečného účtu za loňský rok, původně naplánovaný nárůst počtu státních zaměstnanců na 300 tisíc lidí se ve skutečnosti téměř o devět tisíc lidí smrskl. Ne však již suma peněz, kterou si resorty vymohly.
Ministerstva a další úřady placené ze státních peněz utratily zhruba miliardu korun navíc. Loni přitom kvůli chybějící 1,5 miliardě museli státní zaměstnanci čekat na přidání o tři měsíce déle.
Podobná situace se opakuje každý rok, a beztrestně, tvrdí úředníci na ministerstvu financí. "Když resorty nepřekročí mzdové výdaje, nikdo je nemůže sankcionovat," říká ředitelka odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Renata Mládková.
Ministerstva většinou využívají peněz navíc na zvýšení platů pro dosavadní zaměstnance, což dále zatěžuje pokladnu státu. "Zvyšuje se tím průměrný plat ve státní správě, což vytváří větší tlak na růst platů v dalších letech," upozorňuje Mládková.
Systém mrtvých duší využívají téměř všechny úřady. Například ministerstvo vnitra včetně policie a hasičů loni dostalo schváleno navíc deset tisíc lidí, nakonec jich však přijalo o 1300 méně. Tři sta milionů, které mohlo uspořit, však na mzdách vyplatilo. Vysvětlení včera nebylo schopno podat.
Stát utrácí miliony za neexistující zaměstnance
Ruský spisovatel Nikolaj Vasilijevič Gogol je sice už 150 let po smrti, ale jeho Mrtvé duše žijí dál. A to i v novém kabátě českých úředníků.
Na výraznější nárůst platů státních zaměstnanců nezbývá kvůli napjaté situaci ve veřejných financích v posledních letech moc peněz, ministerstva si však vypomáhají jiným způsobem. Recept je jednoduchý: přijmou méně úředníků, než kolik jim vláda schválila, ale peníze na jejich platy neušetří - a současní zaměstnanci si tak polepší více. Loni si rozdělili navíc zhruba jednu miliardu korun.
"Rozpočtová pravidla podobný postup dovolují," říká Renata Mládková, ředitelka odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí, které každoročně bojuje s resorty o každou korunu. Problém totiž je, že se sleduje pouze překročení mzdových výdajů, nikdo nemusí dodržovat schválený počet pracovníků a dávat peníze jen na takto vytvořená místa. Jde o záležitost několika posledních let, v první polovině 90.
let vláda ještě limity pro počty zaměstnanců stanovovala.
Na neefektivnost české státní správy již několikrát upozornila i Evropská komise ve svých pravidelných zprávách. Požadovala v nich zejména přijetí zákona o státní službě, který by zaměstnance státu odstřihl od politické moci a umožnil zkvalitnění jejich služeb. Zákon byl schválen loni a platit začne od roku 2004. Částečně by měl současnému nepřehlednému stavu v přijímání nových úředníků a peněz na ně zamezit.
"Prostředky na platy státních zaměstnanců nesmějí být použity na jiný než stanovený účel," říká se v něm. Tedy ne na žádné zvýšení ostatních platů.
Nová pravidla však budou platit jen pro zhruba padesát tisíc lidí, kteří pracují na správních úřadech, což jsou hlavně ministerstva a úřady typu energetického regulátora či Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.
Novým zákonem by měl být i více regulován počet státních zaměstnanců, kterých v posledních letech přibývalo. Podle odhadů by měl přispět k smrsknutí jejich stavu o pár tisíc. Na druhé straně však bude působit vstup do Evropské unie, který si vyžádá jejich nárůst.
S pročišťováním státní správy by se mělo začít už příští rok. Odbor na úřadu vlády, který se v budoucnu stane součástí Generálního ředitelství státní služby, již připravil pro vládu návrh zásad, kde se mimo jiné počítá s rušením oddělení, které mají méně než pět lidí. Ušetří se tak na příplatcích pro vedoucí, kterých je dnes přes čtyřicet.
