Tento dluh se nijak neliší od těch, které lidé dělají u bank. Peníze si vláda půjčuje prodejem dluhopisů, jež si kupují investoři s vidinou úroků. Na splátky úroků loni stát musel obětovat přes dvacet miliard korun, tedy dva tisíce korun na hlavu.
Na nic víc než na úroky přitom dnes peníze nezbývají, takže na zaplacení starých dluhopisů se ihned vydávají nové a stát tak valí dluh před sebou. "Vše se takzvaně roluje. Splácet kromě úroků i samotnou vypůjčenou částku půjde až v době, kdy bude přebytkový rozpočet," uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota.
Propočty ministerstva přitom s přebytkem v dohledné době vůbec nepočítají. Očekávat, že by se dluhopisy začaly stahovat a dluhy snižovat, jak o tom uvažují například politici v USA, je tedy nereálné. Dluh má v Česku naopak narůstat. Pokud se nic nezmění, pak už za tři roky překročí 600 miliard korun a na úrocích každý občan zaplatí ročně čtyři tisíce korun.
V těchto číslech přitom ještě chybí částka, kterou si stát bude muset půjčit na zaplacení některých státních záruk z minulosti.
Největší porcí bude garance za ztráty ve zkrachovalé IPB, jež přijde minimálně na dalších sto miliard korun.
Účet za loňský rok, který ministerstvo financí včera předložilo, je vůbec nejdražší za celé období transformace - schodek rozpočtu předtím nikdy nepřekročil hranici 30 miliard. Deficit je přitom o 10,9 miliard vyšší než plánovaná hodnota, kterou schválila sněmovna. Vláda kvůli tomu zřejmě bude muset hledat nouzové řešení, jak dluh pokrýt.
Horší výsledek souvisí podle ministerstva s tím, že do rozpočtu se nepodařilo vybrat tolik daní, kolik se plánovalo. Méně lidé odvedli na dani z přidané hodnoty, která se v dubnu v případě restaurací a ubytování snížila z 22 na 5 procent. Plán se nedařilo naplnit ani u spotřebních daní, kde vládě udělaly "škrt přes rozpočet" hlavně vysoké ceny benzínu a jimi zaviněná nižší spotřeba.
"Na straně výdajů se na nedodržení rozpočtového schodku podepsaly především mandatorní výdaje vyplývající ze zákona," uvedl mluvčí ministerstva Libor Vacek. Na důchodech se nakonec muselo vyplatit 187 miliard, tedy o čtyři miliardy víc, než se plánovalo. Ani u nemocenských dávek se plán nepodařilo dodržet kvůli novému zákonu, který nároky na dávky v nemoci od října zvýšil.
O tom, jak pokrýt nově vzniklý dluh, budou příští týden jednat s vládou politici ODS, kteří její rozpočet již dvakrát ve sněmovně podpořili. ODS chce, aby se růst dluhů v budoucnu zpomalil, což se patrně nestane - vláda nechce omezovat výdaje a opozice včetně ODS zase nechce dovolit zvýšení daní.
