Podle Mika je tak dlouhá doba na přijímání žádosti způsobená dlouhou dobu na přípravu projektů.
"Minimálně osmdesát procent kapacity musí být na využití komunálního odpadu," řekl Miko. Lidé z ministerstva nechtějí příliš používat slovo spalovny a raději je nazývají závodem na energetické využití odpadů, pro laickou veřejnost jde ale o to samé. Spalováním odpadů jde získat například elektřinu a teplo.
Ze stejného programu mohou čerpat investoři také peníze na úpravu kotlů tak, aby mohly spoluspalovat komunální odpady. Takovou možnost mají například cementárny. Peníze je možné získat i na biologicko-mechanickou úpravu dopadů. Minimální kapacita spaloven musí být 60 tisíc tun odpadů ročně.
Projektů na spalovny ale zatím mnoho není. Zatím nejdále jsou myšlenky na spalovnu v Karviné, za kterou stojí kraj. Dosud jsou v Česku jen tři spalovny, kde pálením odpadků vzniká i elektřina či teplo.
Podpora z evropských peněz na spalovny je průlomem, dosud stát totiž nechtěl o spalovnách ani slyšet. Dotace mají pomoci, aby stát splnil evropská požadavky na podíl ekologické likvidace odpadů mimo skládky. Pokud se bude recyklace odpadů vyvíjet jako dosud, bude přebývat v roce 2020 zhruba milion tun odpadků, které nebudou zrecyklovány či využity. Spalovny odpadů už loni v evropských směrnících povýšily na ekologické zařízení.
