Stát začne platit ztráty po IPB

  • 3
Praha - Do konce týdne se mají stát a ČSOB shodnout na scénáři, jak se budou platit ztráty Investiční a Poštovní banky. ČSOB na ně loni při převzetí IPB získala státní záruku a uhrazení této záruky bude pro státní finance jednou z největších položek za poslední roky.

"Vše směřuje k 10. červnu jako dni dokončení smluv k transakci se státem," potvrdil mluvčí ČSOB Milan Tománek. Podle dostupných informací panuje s odchylkou jednoho procenta shoda na objemu špatných obchodů, které se přesunou do státní Konsolidační banky. Její ztráty platí daňoví poplatníci.

V nominálním vyjádření by mělo jít o sumu do 100 miliard korun. Toto číslo však bude každý prezentovat tak, jak bude potřebovat. Jedni jej budou snižovat s argumenty, že stát bude aktiva (úvěry) vymáhat a prodávat nemovitosti, které jsou v zástavě. Druzí ho budou zvyšovat o úroky, které stát zaplatí za půjčku, kterou si na nákup špatných aktiv bude muset vzít.

Definitivní výši nákladů za záchranu IPB se daňový poplatník dozví až po několika letech. Především až poté, co bude jasné, kolik peněz se z převedených zhruba 100 miliard vymůže zpět. Tím ale náklady státu nekončí.

ČSOB si z bývalé IPB ponechá zhruba 200 miliard aktiv, ovšem asi polovina z nich bude ve speciálním režimu a na úhradě ztrát se bude rovněž podílet stát. Důvodem je, že po bývalé IPB zůstal velký objem obchodů, jejichž návratnost lze v současné době spíše jen odhadovat. Příkladem jsou cenné papíry za 40 miliard, které jsou ve fondech na Kajmanských ostrovech a s jejichž návratností jsou spojeny právní problémy.

Vláda navíc kvůli politické citlivosti celé kauzy požaduje, aby si ČSOB ponechala ve správě jednoznačně větší porci aktiv, než jaká se přímo přesune do Konsolidační banky.

Zachování části problémových obchodů ve správě ČSOB je dalším citlivým bodem. ČSOB může být napadána, že vzhledem k zárukám nemá motivaci obchody dobře spravovat a že jí vlastně může být jedno, jestli se ze špatného obchodu stane dobrý či naopak. Vždyť vše platí stát.

Chce-li vláda přesvědčit veřejnost, že platí skutečně jen to, co musí, potřebuje předložit funkční a srozumitelné schéma správy těchto, tzv. "šedých aktiv". Jednou z diskutovaných variant je, že stát a ČSOB vytvoří společně speciální instituci, která bude "šedá aktiva" spravovat a o případné výnosy se dělit. Smyslem je, aby o osudu "šedých aktiv" nerozhodovala pouze ČSOB.

Kromě transakce se státem však vrcholí i jiný proces, který zatím spíše skřípe, než běží. Jde o ocenění podniku IPB ke dni, kdy ho nucený správce prodal ČSOB. Z toho má vyplynout, jestli bývalí akcionáři IPB něco dostanou, nebo ne. Zatímco znalec ČSOB vyčíslil hodnotu v řádu desítek miliard korun minus, znalec nuceného správce řekl, že hodnota podniku byla kladná.

Znalci si zatím své posudky oficiálně nevyměnili, protože chybí třetí, který je má rozsoudit, pokud se nedohodnou. A oni se nezačnou dohadovat, dokud nebude třetí vybrán. Jedním z kandidátů je firma J. P. Morgan, ta ale dosud na nabídku převzít roli arbitra neodpověděla.

Paradoxně tak zřejmě dříve bude dohoda se státem, zatímco podle původního harmonogramu mělo být nejdříve jasné, jaká byla tržní hodnota zkrachovalé IPB.

Z pohledu daňového poplatníka přitom nejde o nevýznamnou záležitost. Za očištěnou IPB totiž státu zaplatí ČSOB několik miliard korun. Pokud by vyšla hodnota bývalé IPB kladná a ČSOB musela nucenému správci platit, stát jí podle dohody musí tuto částku vrátit.