Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dodatek z dob komunismu dohnal české lodníky. Mají platit statisíce

  10:00aktualizováno  10:00
Velká část českých lodníků působících v Nizozemsku řeší aktuálně vážný problém s daněmi. Za vše může dodatek k mezinárodní smlouvě starý přes čtyřicet let, který si prosadila tehdejší komunistická vláda a dosud platí. Lodníci odvádí daň tam, kde pracují - v Nizozemsku. Jenže teď jim přišly obsílky, že dluží na daních v Česku.

Splavněná Vltava pomalu ožívá. Letos se v Hluboké otevřel nový sportovní přístav, za rok se splavní jez pod Hněvkovicemi. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Dohromady skoro půl milionu korun mají českému finančnímu úřadu zaplatit na dani z příjmů vydělaných v Nizozemsku bratři Petr a Pavel z Děčína.

Obálka s pruhem je zaskočila, na holandské lodi jezdí od vyučení, celý život platí daně v Nizozemsku a v Česku žádné příjmy nemají.

Finanční úřad zatím obeslal pět stovek lidí, kteří se v minulých třech letech plavili na holandských vnitrozemských lodích. A podle odhadů je českých „šífáků“, jak si říkají, až 2,5 tisíce. Pro českou státní pokladnu to mohou být desítky, možná i stovky milionů korun.

Ze stejného důvodu zřejmě celý problém před lety vznikl. Komunistické Československo v touze po valutách prosadilo v roce 1974 dodatek k mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Podle něj se na tuto skupinu lidí vztahuje výjimka: neplatí daň v zemi, kde pracují, ale tam, kde mají trvalé bydliště. A zmínění loďaři trvale žijí v Česku, pouze část roku tráví prací na lodi.

Jenže málokdo z nich něco tušil o historické smlouvě, a že tedy až dosud danil chybně. Finanční správa by na to zřejmě také nepřišla, kdyby ji v rámci mezinárodní automatické výměny informací holandští kolegové neupozornili a neposlali jí seznam lidí.

„Zjistilo se, že velká část českých lodníků působících v Nizozemsku nepostupuje v souladu se smlouvou a příjmy daní v Nizozemsku,“ říká Kateřina Vaidišová z tiskového oddělení ministerstva financí.

Lodníci peníze nemají

Finanční správa proto všem rozeslala dopisy a vyzvala je k podání daňového přiznání. Jenže většina jich peníze pro „berňák“ nemá.

„Ti kluci mají rodiny, děti, hypotéky na bydlení. To nemají z čeho zaplatit a skončí na pracovních úřadech, sociálkách,“ říká manželka jednoho z lodníků, Věra Š. z Děčína.

Kde se vzali čeští lodníci a námořníci

Milan Raba, předseda sekce vodní a ředitel Československé plavby labské (ČSPL), odhaduje, že Čechů pracujících na lodích v zahraničí je do pěti set. Ne všichni vychodili loďařskou školu. Ta je dnes v Česku pouze jedna – Střední škola lodní dopravy v Děčíně. Loni se podařilo tomuto učilišti od Rýnské komise získat akreditaci, takže vzdělání bude uznáváno i pro západoevropské vodní cesty: plavbu po Rýně a navazujících kanálech.

Bez diplomu se musí člověk na lodi vypracovat postupně, praxí – začíná se u nejšpinavější lodnické práce, tedy natírání a vyvazování lodí. Nejnižší pozice na lodi je v Nizozemsku deckman (plavčík), následuje matrose (lodník), botsman (vzdělanější lodník), steuerman (kormidelník) a loď řídí kapitán.

Sladkovodní loďaři si říkají šífáci (z německého označení lodi Schiff). Česko má své loďstvo a námořníky od roku 1922, kdy byla založena Československá plavební akciová společnost labská. Ta byla po druhé světové válce znárodněna a poté se přejmenovávala. Československá plavba labsko-oderská v roce 1989 vlastnila okolo 700 plavidel a provozovala jak plavbu, tak nákladní přepravu, zejména uhlí.

Námořní lodě spadaly pod společnost Československá námořní plavba, založenou v roce 1959. Obě firmy provozující lodní dopravu byly po roce 1990 privatizovány. ČSPL se zabývá mezinárodní nákladní lodní dopravou a provozuje 63 plavidel převážně v zahraničí. „Labská vodní cesta totiž nefunguje,“ podotýká Raba.

Čeští šífaři se spojili a rozhodli se bránit. „Jde o starý komunistický dodatek. Proč platí jen pro naši profesi a proč neplatí třeba i v Německu nebo v Belgii?“ říká Petr Bezvoda, který za české lodníky vyjednává s ministerstvem financí.

Lodníci žádají, aby jim ministerstvo daně prominulo. To však podle zákona nemůže. Místo toho jim úřad radí, aby požádali o vrácení daně v Nizozemsku a v Česku požádali o prominutí úroků z prodlení. Ministerstvo navíc slíbilo, že se zaplacením daně počká až šest let.

Lodníci však upozorňují, že v Česku je daň dvakrát vyšší, a navíc se bojí, že bez placení daní v Nizozemsku o práci na lodi přijdou.

Problém se může týkat tisíců lidí

Lodníci chtějí s ministerstvem jednat dál. Podle Bezvody by se problém mohl týkat mnohem více lidí – až 2,5 tisíce pracovníků na nejrůznějších pozicích na nizozemských lodích – od strojníků přes kapitány po kuchaře. Sám na dopis z finančního úřadu teprve čeká.

Skupinu lodníků podpořil na jednání Jaroslav Foldyna, poslanec ČSSD za Ústecký kraj, děčínský zastupitel a bývalý námořník. „Chtěl bych, aby vznikl generální pardon a nic neplatili. Vyhláška z roku 1974 je anomálie, kterou máme s Nizozemskem jen my, Polsko, Rumunsko a Slovensko,“ říká.

Ministerstvo financí nepovažuje dodatek za zastaralý, naopak, je podle něj pro Česko výhodný. „Je více českých námořníků na nizozemských lodích než naopak, takže výsledkem je fakt, že daň těchto českých námořníků nemá plynout do nizozemského, ale do českého veřejného rozpočtu,“ říká Vaidišová z ministerstva financí.

Čeští lodníci na nizozemských lodích jsou tak podle ministerstva zdaněni stejně, jako by byli lodníci se stejným příjmem za práci na českých lodích.

„Finanční správě se nedá nic vytknout. Snad jen to, že to začíná vymáhat až teď,“ říká Lucie Rytířová, daňová poradkyně ze společnosti Deloitte.

Kormidelník či kapitán si vydělá na nizozemské lodi 1 750 eur měsíčně. Z peněz si hradí kromě životních nákladů a cestování za prací také potřebné zkoušky – například kapitánské patenty, certifikát na přepravu chemických látek nebo na obsluhu vysílaček.

Daňoví poradci v Děčíně mají v současnosti napilno. „V letošním roce jsme zaznamenali značný nárůst těchto zaměstnanců, kteří nás oslovují,“ říká Blanka Poštová z firmy Kodap v Děčíně. Podle ní je obecná promlčecí lhůta na nizozemské straně pět let.

Podle informací od loďařů stojí poplatek za vrácení daní z Nizozemska 165 eur. K tomu je třeba připočíst vyšší českou daň, penále a úrok z prodlení, který slíbilo ministerstvo na žádost odpouštět.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.