Podle ekonomů se tak nemůžeme řadit ke státům s nízkým zadlužením.
Konečné číslo je přitom ještě vyšší, protože ke státnímu dluhu se připočítávají ještě závazky zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů.
Ty společně tvoří veřejný dluh. Jeho výši zatím ministerstvo financí nezveřejnilo, ale podle ekonoma Patria Online Davida Marka nejspíš přesáhne 500 miliard korun. To je asi dvacet procent HDP.
Statistický úřad Evropské unie ale má trochu jiný názor. Používá pro určení dluhu jinou metodiku, a podle té je zadlužení České republiky zhruba dvakrát tak vysoké.
Právě metodika Eurostatu, která dluh Česka vyčíslila na téměř jeden bilion korun, tedy asi 38 procent HDP, je rozhodující pro přijetí eura.
Pravidla unie totiž nedovolují, aby dluh přesáhl šedesát procent hrubého domácího produktu země. Zatím tedy Česko podmínku splňuje, ale ekonomové poukazují na to, že zadlužení neustále roste.
Podle analytičky Volksbank Markéty Šichtařové se nedá státní zadlužování z ekonomického hlediska nijak ospravedlnit.
"Schodkové hospodaření státu si lze představit, když je ekonomika v útlumu a vláda se do ní snaží deficitním hospodařením napumpovat více peněz, aby ji dostala do pohybu. Jenomže naše ekonomika rostla v roce 2003 tempem 2,9 % a státní dluh se ve stejném období zvýšil o 24,6 %," komentuje výsledky státního hospodaření Šichtařová.
Poukazuje i na fakt, že dluh nezměněným tempem roste i v době, kdy vláda odstartovala reformu veřejných financí, která měla gigantické deficity omezit.
Podle výsledků, které Eurostat zveřejnil v úterý, ale Česko několikrát překročilo povolený limit rozpočtového schodku, který evropští statistici vyčíslili na dvanáct procent HDP. Unie ale pro přijetí eura povoluje jen tři. - více zde
