Stát zaplatí asi poslední účet za IPB

  • 10
Odkoupení balíku akcií a půjček, které manažeři zkrachovalé IPB převedli na Kajmanské ostrovy, vyjde stát na 30 miliard korun. Jednalo se o poslední sporný bod od krachu banky v červnu 2000. Vláda odsouhlasila, že konsolidační agentura zaplatí ČSOB za majetky IPB na Kajmanských ostrovech 49,3 miliardy korun.

Aktiva IPB, jako například nejrůznější cenné papíry, podílové listy nebo účasti ve firmách, skončila také na Bermudách a Britských panenských ostrovech. Nyní se všechny převedou na konsolidační agenturu.

Protože IPB tyto majetky před svým krachem nadhodnocovala, stát z jejich prodeje vytěží asi 19,4 miliardy korun, odhadují nezávislí auditoři.

Majetek po IPB moc nenese
Po krachu banky její aktiva převzala ČSOB, které se stát zaručil, že na sebe vezme veškeré ztráty, jež jí z této operace vzniknou. "S převzetím majetků z kajmanských fondů ještě musí souhlasit dozorčí rada konsolidační agentury a antimonopolní úřad. Pak lze považovat transakci s převzetím IPB za ukončenou," uvedl mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič.

Celkové náklady státu se tak vyšplhají na zhruba 160 miliard korun. Od nich je třeba odečíst částku, kterou stát při prodeji majetku po bývalé IPB získá. Čistá ztráta by se pak podle dřívějších odhadů ministerstva financí měla pohybovat kolem 100 miliard korun.

Ztráta však může být i vyšší. Dosavadní prodeje miliardových balíků pohledávek po bývalé IPB totiž konsolidační agentuře vynesly mezi pěti až deseti procenty. V transakci mezi státem a ČSOB se neustále oddalovaly termíny. O převodu kajmanských fondů stát s ČSOB jednal téměř dva roky.

Hlavním kamenem úrazu byly tzv. hlasovací akcie, které jsou klíčem k ovládaní kajmanských fondů. ČSOB je odmítla vydat s tím, že je získala sama po převzetí IPB. Ztráta kontroly nad fondy by ji prý také oslabila v soudním sporu s japonskou bankou Nomura o Plzeňský Prazdroj (jež IPB původně vlastnila). ČSOB od Nomury požaduje 24 miliard korun.

Předseda dozorčí rady konsolidační agentury Vlastimil Tlustý z ODS však má k rozhodnutí vlády výhrady. "Jestli nechám hlasovací práva někomu jinému, je otázkou, jestli bude hlasovat ve svém, nebo našem zájmu. V tom vidím rozpor," řekl.

Je všem účtům konec?
Kauzu IPB však doprovází více sporů. Nomura, která byla hlavním akcionářem IPB, žaluje český stát o náhradu 40 miliard korun jako ztrátu hodnoty její investice po uvalení nucené správy a prodeji ČSOB.

Současně se očekává, že případ IPB bude jedním z nejsložitějších, které bude muset český stát obhajovat před Evropskou komisí. Ta v současné době zkoumá veškeré státní pomoci, které získaly tuzemské banky.