Radní v Lanškrounu si nedávno oddechli. Za chybu při použití peněz ze státní dotace měli zaplatit skoro padesát milionů korun. Ministerstvo financí jim však zaplacení skoro celé částky odpustilo.
Zda by Lanškroun uspěl s žádostí o prominutí i letos, není jisté. Pravidla pro odpouštění, při kterém jde ročně o miliardy korun, se totiž změní.
Podobných případů, jako je Lanškroun, jsou každoročně desítky až stovky. Ze čtyř miliard, který stát ročně odpouští, tvoří nejvíce prominutí vracení státních dotací, které dostávají především obce na výstavbu bytů pro sociálně slabé rodiny, na opravy mostů, čističek nebo kanalizace.
Například za poslední zveřejněný rok 2004 měli podnikatelé, obce a firmy zaplatit jen na trestech za špatné použití dotací a porušení dalších pravidel hospodaření se státními penězi 4,5 miliardy korun.
Tentýž rok jim stát 3,6 miliardy z těchto trestů odpustil. Další zhruba miliardu penále prominuli úředníci hříšníkům, kteří neplatili včas daně. Tyto sumy se v posledních letech výrazně zvyšovaly.
Do hry se vložila Unie
Ministerstvo i finanční úřady postupují při promíjení podle vnitřního předpisu, který je tajný. To se do budoucna nezmění, ale změní se pravidla, která budou muset úředníci při odpustcích dodržet. Do hry totiž zasáhl český antimonopolní úřad zaštítěný Evropskou unií.
"Považujeme promíjení příslušenství daní (penále, úroky) a odvodů (státní dotace) za veřejnou podporu," říká Kristián Chalupa, mluvčí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.
Veřejná podpora, tedy různé formy poskytování státních peněz, je v Evropské unii hodně citlivá věc. Podle pravidel Bruselu je zakázaná, pokud zvýhodňuje jen některé firmy či odvětví a překročí za tři roky sto tisíc eur (necelé tři miliony korun). V případě zemědělství jde dokonce jen o tři tisíce eur (necelých 90 tisíc korun).
Právě v případě promíjení penále z daní a státních dotací dospěl antimonopolní úřad k tomu, že není dostatečně zaručeno, aby nebyla jedna firma či obec zvýhodněna před druhou. Úředníci sice postupují shodně podle předem daných a tajných pravidel, ale určitý prostor pro individuální posouzení mají.
"Byl by to problém. Dotklo by se to mnoha subjektů, protože částky, o jejichž odpuštění žádají, překračují limit stanovený Evropskou unií," říká náměstkyně ministra financí Dana Trezziová k dopadům toho, kdyby antimonopolní úřad veškeré odpustky považoval za veřejnou podporu. Trezziová však věří, že se s úřadem dohodnou na nějakém řešení.
Nový seznam s odpustky
To je v podstatě dvojí. Předně by úředníci museli každé prominutí penále z daně či dotace hlásit do Bruselu.
"Ale i v případě souhlasu Bruselu by ministerstvo financí do doby rozhodnutí komise, což je asi 1,5 roku, nemohlo rozhodovat o předložených žádostech o prominutí," píše se v materiálu ministerstva financí, který má MF DNES k dispozici.
V úvahu proto připadá jen druhé řešení, a to je vytvořit přesný seznam až několika desítek případů a podmínek, podle kterých budou úředníci při odpouštění postupovat. Když je firma či obec splní, bude jí prominuto. Kdo nevyhoví, na slevu může zapomenout.
Tak bude zaručeno, že ve stejném případě nebude jedné firmě penále prominuto a druhé ne, a to jen kvůli tomu, že o tom rozhoduje úředník na druhém konci republiky. Přesně také bude stanoveno, kolik se bude v daném případě smět prominout.
Na seznamu teď ministerstvo financí pracuje a musí si ho ještě nechat posvětit českým antimonopolním úřadem. Problémem může být vytvoření přesných kritérií pro odpuštění hlavně u penále z daní. To se nyní odpouští především v případech, že by byl v daném případě zákon k podnikateli moc tvrdý.
Důvody jsou různé, od povodní přes špatné sociální situace, platební neschopnosti až třeba po náhlé úmrtí společníka ve firmě. A ty všechny budou muset být na jednotném seznamu, aby vyhověly pravidlům Unie o veřejné pomoci.
Promíjet je běžné
Odpouštění penále je nyní poměrně běžná věc. "Subjekty vědí, že tu možnost mají, a hojně ji využívají," potvrzuje šéf finančního úřadu v Plzni Roman Kasl.
Finanční úřady mohou prominout penále do 600 tisíc korun za rok na jednoho podnikatele u jedné daně. Když jde o víc, musí rozhodnout ministerstvo. Zpravidla se nepromíjí celá částka, dodává Roman Kasl.
Nedůvěru k dosud nastaveným pravidlům pro promíjení už dal najevo i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten se odpouštěním dotací zabýval například v roce 2003 a do zápisu z kontroly tehdy uvedl, že "vysoké procento promíjení odvodů neoprávněně použitých prostředků státu vede k pochybám o efektivnosti činnosti správců dotací".
Kontroloři zjistili, že například berní úřad v Uherském Hradišti prominul v letech 2000 až 2001 úplně vše a v Pardubicích šestadevadesát procent všech nařízených vratek dotací.