Změny ve výpočtech totiž zasáhnou zpětně celou časovou řadu. Podle evropských účetních standardů bude muset český statistický úřad při výpočtu HDP zohlednit nově například nájemné, které by platili vlastníci domů a bytů v případě jejich pronájmu.
Do národních účtů zahrnou navíc třeba i ceny silnic, dálnic nebo mostů.
Tyto úpravy budou mít dopad na velikost příjmů a výdajů státního rozpočtu, upozornil mluvčí ČSÚ Roman Prorok.
"Příspěvky do společných fondů Evropské unie vypočítávané z velikosti hrubého národního důchodu se tím totiž proporcionálně zvýší a současně se zřejmě ztíží přístup ke strukturálním fondům poskytovaným z EU regionům členských států," uvedl Prorok.
Na druhé straně tato úprava usnadní splnění maastrichtských kritérií, konkrétně podílu vládního deficitu a dluhu na HDP.
Česko se tak více přiblíží ekonomické úrovni Evropské unie, ze současných 60 procent průměru HDP unie by se mohla dostat až o pět bodů výše.
V podobné pozici jako Česko budou i ostatní kandidátské země. Třeba Slovensko má odhad jejich dopadu podobný, počítá se zvýšením úrovně HDP o pět až osm procent.
