Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Magie podle Českých drah. S daty o rychlících čarují, jak se jim hodí

  4:01aktualizováno  4:01
Tuzemský daňový poplatník poprvé v historii ví, kam přesně mizí čtyři miliardy korun, které posílá každý rok ministerstvo dopravy státním Českým drahám na provozování dálkových rychlíků. Už je také jasnější, proč se kvůli zveřejnění údajů dráhy tak bouřily: s čísly za náklady si zjevně kouzlí na jednotlivých tratích tak, jak se jim zrovna hodí.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Čtyřstránková tabulka s údaji o nákladech na jednotlivé rychlíky za rok 2010 na první pohled sice nabízí atraktivní informace, že na některé trati dráhy prodělávají až 225 korun za kilometr, bližší analýza však ukazuje mnohem zajímavější data. Například to, že dráhy vykazují výrazně odlišné náklady na jednotlivých tratích, což se jim může hodit zejména v boji s konkurencí.

Firma se k vysvětlení příliš nemá. "S ohledem na to, že jde o naše obchodní tajemství a strategické údaje společnosti, nemohu je prezentovat ani nijak komentovat," řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Jak jsou ztrátové rychlíkové tratě Čtěte v pondělí 7. 1.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Když ministerstvo dopravy v roce 2005 vypsalo soutěže na rychlíky Plzeň - Most a Pardubice - Liberec a začalo poprvé reálně hrozit, že na železnici přijde konkurence, dráhy ještě za vedení Josefa Bazaly reagovaly tím, že státu nabídly extrémně nízkou cenu za kilometr.

Liší se cena lidské práce

Například mezi Plzní a Mostem jezdí za 25 korun, ačkoliv v průměru od státu chtějí téměř 120 Kč na kilometr. Kde na zjevně ztrátovou linku ČD vydělávají, je teď jasnější. Například na rychlících Olomouc - Krnov - Ostrava stát za kilometr platí přes 225 Kč. Aby dráhy takto vysokou částku na ministerstvu obhájily, musí mu podrobně rozkrýt své náklady.

Z údajů vyplývá, že jen odpisy vlaků na tuto trať vycházely podle drah na 38 Kč na kilometr. Což je o 13 korun více, než dráhy státu nabídly za celý provoz linky Plzeň - Most. Na obou tratích jezdí přitom většinou stejné typy vozů, motorové vlaky řady 843, a tudíž výše odpisů by měla být v obou případech stejná.

A obdobné rozdíly lze najít i v údajích o tom, kolik dráhy stojí zaměstnanci na jednotlivých rychlících. Cena lidské práce za jeden kilometr se liší i dvojnásobně, od třiceti do šedesáti korun na jeden kilometr. Důvod přitom není zcela jasný, i když někde mohou vyšší ceny způsobit například větší přestávky a delší prodlevy v koncových stanicích.

Nejztrátovější rychlíky
Traťztráta na kilometr (Kč)
Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc/Jeseník225 Kč
Praha - Rakovník186 Kč
Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald165 Kč
Praha – Beroun – Příbram – Písek – České Budějovice159 Kč
Kolín – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk159 Kč
Pardubice – Jihlava153 Kč
Ústí nad Labem – Liberec140 Kč
Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko/Slovensko139 Kč
Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň139 Kč
Rakousko/ Slovensko – Břeclav – Otrokovice – Ostrava – Polsko138 Kč

Další zvláštností je, jak rychle dráhy dokázaly snižovat náklady. Ještě za rok 2010 stát platil za rychlíky Olomouc - Krnov - Ostrava 225 korun, v probíhající soutěži nabídli soukromí dopravci 188 korun. ČD pak přišly s tím, že už loni jezdily na této trati jen za 159 korun díky snížení nákladů a větší racionalizaci. Není však zcela jasné, jak se drahám mohlo podařit během dvou let snížit náklady téměř o třetinu, když na jiných tratích náklady rostly. Částečnou úsporou bylo zrušení rychlíků do Jeseníku a poplatku za průjezd Polskem, to však na tak rychlý pokles nestačí.

V údajích je mnoho rozporů

Když v roce 2011 nastupoval první konkurent ČD v osobní dopravě - RegioJet - a stát přestal dotovat vlaky z Prahy do Ostravy, šéf ČD Petr Žaluda tvrdil, že linka do Ostravy je zisková a dotuje jiné rychlíky. Podle údajů za rok 2010 však byla v mírné ztrátě. Důvodem pro tento rozpor může být to, že v tabulce z ministerstva jsou údaje za trať až na česko-slovenskou hranici, navíc v ceně za kilometr jsou i kompenzace za slevy pro důchodce či studenty. Ty teď platí ministerstvo zvlášť.

Prodělal tedy stát konkurencí do Ostravy? Na první pohled ano. Objem dotací na tyto vlaky byl nižší, než kolik teď musí platit za nařízené slevy všem třem dopravcům, jen za loňský rok to bude kolem 70 milionů korun. Celkově však vydělal. Noví dopravci dohromady zaplatí více za dopravní cestu, navíc zaměstnali nové lidi, odvádějí za ně daně, stejně tak DPH z lístků.

Když odborníci mluví o tom, kde se mohou uživit soukromé vlaky bez dotací, tak kromě trati Praha - Ostrava přichází v úvahu spojení Praha - Brno. Paradoxně zde však dostávají dráhy jednu z nejvyšších dotací: 139 korun na kilometr, i když jde o cenu za celý úsek od Děčína až po Břeclav. Není divu, že právě o tuto trasu usiluje RegioJet Radima Jančury.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.