Právě probíhající filmový festival v Karlových Varech je tradičním místem, kde se politici a byznysmeni setkávají s režiséry a herci. A kromě dojmů z filmů si vyjasňují pozice ohledně státní podpory a peněz, které mají do filmu z veřejné kasy zamířit.
Místo stesků letos, možná trochu překvapivě, znějí z úst filmařů spíše slova spokojenosti. Domácí tvůrci si díky čerstvé novele zákona o audiovizi oproti minulosti výrazně polepšili a český film z tohoto pohledu zažívá zlaté časy.
„Díky novele je nejvíce peněz v historii české kinematografie, takže nemůžeme být nespokojení. Od příštího roku začne stát přispívat na českou kinematografii ve stejné výši jako poplatníci parafiskálních poplatků,“ popisuje ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková.
To v překladu znamená, že stát dle zákona každý rok dodá stejnou sumu, jakou fond vybere z televizní reklamy, kin a od kabelových a satelitních operátorů. To už mimořádně udělal letos a díky tomu má fond k dispozici 350 milionů korun, zatímco v roce 2015 operoval jen s 220 miliony. Příští rok by to mělo být podobné, dle odhadů i možná o pár desítek milionů více. Záležet bude totiž také na trhu s televizní reklamou.
„Je to dobře nastavené. Samozřejmě jsou pořád země s menší filmovou tradicí než u nás, jako Polsko nebo Německo, s mnohem větší podporou, ale tohle už je pro českou kinematografii relativně důstojné,“ zamýšlí se Jiří Mádl, herec a režisér.
„Určitě je to dobře. Systém financování se po letech nejistot konečně stabilizoval, je přehledný a flexibilní,“ hodnotí filmový producent Pavel Strnad, majitel společnosti Negativ Film Production (stojí třeba za snímky Protektor či Občan Havel).
Podle šéfky Státního fondu kinematografie není cílem finančně podporovat co nejvíc filmů. „V podpoře kinematografie nám jde především o kvalitu jednotlivých projektů. Rada chce podporovat spíše méně projektů vyššími částkami, aby mohly vznikat ambicióznější filmy,“ tvrdí Bezděk Fraňková.
Celkový obrat filmové produkce v Česku podle fondu stoupl loni na bezmála pět miliard korun. Z toho přes 80 procent představují zahraniční projekty, které si lokální filmaře najímají. Právě v lákání zahraničních štábů chce filmová lobby ještě přitlačit.
Další stovky milionů na pobídky
Od roku 2010 v Česku funguje systém filmových pobídek, který je trnem v oku liberálních ekonomů i některých politiků. Na jejich základě si dnes mohou štáby, které točí v Česku, požádat o vrácení pětiny proinvestovaných nákladů. V rozpočtu je na roky 2016 až 2019 vyčleněno 800 milionů korun ročně, podle zástupců filmařů to ale začíná být málo. V Evropě totiž zvýšily podporu některé balkánské země či Francie. Nyní proto filmaři jednají s příslušnými ministry o navýšení „vratky“ na 25 procent.
„Přestože navyšování procenta pobídek deformuje nejen evropský trh, nemůžeme si dovolit na tyto změny nereagovat. Český filmový průmysl by se tak mohl stát rychle nekonkurenceschopný. Už jsme to jednou zažili v roce 2004, kdy se zaváděly pobídky v Maďarku a český filmový průmysl spadl o 80 procent,“ uvádí Helena Bezděk Fraňková. Za tuzemskými filmaři i politiky údajně rovněž nyní chodí velké americké filmové společnosti a na zvýšení podpory hodně tlačí.
Pokud by šlo nahoru procento vrácených nákladů, je podle Fraňkové nutné, aby se zvýšil také celkový objem peněz, které na „vratky“ z rozpočtu půjdou. Konkrétní sumu říkat nechce, částka by ale nejspíš překročila miliardu ročně.
Ministr financí Andrej Babiš je zatím vůči podobným tlakům netečný. „Osm set milionů odpovídá našim rozpočtovým možnostem, ale o zvýšení jsem zatím s nikým nejednal. Jsem jediný člen vlády, který musí peníze shánět, ostatní kolegové je jen utrácejí. Proto nereaguji pozitivně na každou prosbu o zvýšení příspěvku z rozpočtu. Zvláště když u filmových pobídek je naše vláda první, která je výrazně zvýšila,“ říká Babiš.
Pokud přijde americká společnost s velkým investičním projektem v Česku, může podle Babiše podporu řešit vláda separátně, podobně jako u velkých průmyslových investic.
Kriticky se k filmovým pobídkám staví Babišův rival a exministr financí Miroslav Kalousek, přestože za jeho ministrování se systém zrodil. „Vždy jsem byl proti, ale byl jsem vždy přehlasován. Je to podpora určitého druhu podnikání. Nejsem zastáncem žádné státní selektivní podpory, ale možná by dávalo větší smysl podpořit malé a střední podnikatele, kteří pod současnou vládou trpí nejvíce,“ rýpl si předseda opoziční TOP 09.
