Čtyři měsíce před koncem roku hlásí státní pokladna přebytek 81,2 miliardy, nejvíc v historii. Rozpočet na celý rok 2016 přitom počítal se schodkem sedmdesát miliard korun. Firmám se daří, zaměstnanost vzrostla a domácnosti utrácejí - to vše přispívá k vyššímu výběru daní.
Vláda, potažmo ministerstvo financí, tak má do konce roku ještě slušný polštář. Současný výsledek přitom politici připisují i novým opatřením proti daňovým únikům (kontrolní hlášení, přenesení daňové povinnosti).
Hospodaření státuOd ledna do srpna (miliony korun): 2005: 10 008 2006: -6 440 2007: 22 226 2008: 5 138 2009: -89 578 2010: -78 673 2011: -87 275 2012: -67 022 2013: -36 213 2014: -14 758 2015: 18 969 2016: 81 189 |
Na druhé straně však stát i méně utrácí, investuje. „Ve výsledku se odráží jak celkový růst české ekonomiky, tak slabší kapitálové výdaje, spolufinancované prostředky z evropských fondů,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.
Loni touto dobou byly investiční výdaje (obnova majetku státu, dotace podnikatelům na stavby a na nákup technologií, dotace do silniční infrastruktury) o 30,5 miliardy vyšší. „Spolufinancování se rozbíhá jen velmi pomalu,“ konstatuje Petr Dufek, analytik ČSOB. Nepřipravenost investičních projektů, které by nám Evropská unie pomohla financovat, považuje za nežádoucí. Finální schodek tipuje na 25 miliard korun.
„Ve druhém pololetí pravděpodobně ekonomický růst dále zpomalí tempo meziročního růstu HDP,“ varuje Michal Brožka z Raiffeisenbank a deficit odhaduje na 16 miliard korun.
David Marek z Deloittu předpovídá dokonce vyrovnaný rozpočet - deficit nula až pět miliard korun. „Za současné ekonomické situace by to mělo být realistické,“ tvrdí. „Šance, že letošní rozpočet bude vyrovnaný, či dokonce přebytkový, rozhodně není malá,“ souhlasí Jan Vejmělek, ekonom Komerční banky. Marek však varuje před tím, aby se peníze dočasně uspořené na neuskutečněných investicích promarnily. Například tím, že se bude v předvolební euforii přidávat na platech státním úředníkům či zvyšovat důchody víc, než velí výpočet.
„Je tu snaha zvýšit před volbami mzdy ve školství a zdravotnictví,“ říká Jana Urbánková, analytička České spořitelny. Tyto výdaje je pak v praxi téměř nemožné zpětně snížit, když se ekonomice přestane dařit. Anebo je lze srazit jen velmi bolestně a dočasně, jak ukázala politika vynucených úspor Nečasovy vlády.
Co však současná Sobotkova vláda neřeší, je trvalá mezera mezi tím, co Česko vybere na daních, a tím, co potřebuje na zaplacení všech zákonem nařízených výdajů (od důchodů přes dávky, platy státních zaměstnanců a další nezbytné výdaje na provoz státu) a na rozumnou výši investic do majetku státu a nových silnic.
Když odmyslíme evropské peníze, které do Česka přestanou během několika let proudit, má být letos podle květnové předpovědi ministerstva tato díra ve výši jednoho procenta HDP, což znamená 47 miliard.
