Novela má podle senátorů zalepit nejkřiklavější díry v zákoně, kvůli kterým stát, obce a různé veřejně prospěšné organizace přišly minulý rok asi o půl miliardy korun.
Výši nevybraných daní a odvodů na veřejně prospěšné účely vyčísluje studie, kterou si nechalo za necelé dva miliony korun vypracovat ministerstvo financí. Její výsledky zatím tají.
"Český stát přispívá na hazard," říká Josef Novotný (SNK-ED), senátor a jeden z předkladatelů upraveného zákona o hazardu. První změnou, kterou navrhuje, je změna výpočtu poplatků za licenci k hazardu. U loterií, kurzových sázek na sport či tvrdého hazardu povoleného na výjimku v zákoně se vybírá deset procent z čistých příjmů, nejvýše však deset milionů korun.
"Největší firmy, jako je například Sazka, platí díky limitu nakonec jen procento nebo dvě," uvádí příklad Novotný. V zákoně navrhuje tento limit zrušit.
Ze statistiky ministerstva financí vyplývá, že z loterií stát vybral loni 56,1 milionu. To je jen jedno a půl procenta z čistých příjmů ve výši 3,5 miliardy korun. Téměř ve sto procentech se jedná o Sazku. U kurzových sázek, kterým dominuje Tipsport a Fortuna, stát vybral o něco víc – zhruba čtyři procenta.
U jiného hazardu, jako jsou například klasické automaty, bingo nebo kasina, desetimilionový limit neexistuje. "Stát tím zvýhodňuje jen určitý druh podnikání. Paradoxní je, že znevýhodněné firmy si nestěžují," říká Pavel Němec, odvolaný šéf státního dozoru nad hazardem na ministerstvu financí.
Důvodem ticha je křehká rovnováha v hazardním byznysu – každá z firem si totiž zatím hledí svého druhu hazardu. Otevření loterijního zákona pro ně znamená vždy riziko zrušení výjimek a hledání nových cest, jak v novém systému vydělat.
Osvobozená miliarda
Například u sportovních sázek nejde z hlediska byznysu ani tak o výsledky utkání, ale o manipulační poplatek. Největší firmy na trhu vybírají poplatek ve výši deseti procent, která se připočítají ke vsazené částce.
Z hlediska současných daňových zákonů jde o naprostý unikát. Poplatek není sázka: neplatí se z něj výhra ani odvody na veřejně prospěšné účely. Zároveň je osvobozený od daně z příjmů. Ročně jde zhruba o miliardu korun.
Provozovatelé automatů zase využívají jinou díru v zákoně. Například společnost Krijcos je v obchodním rejstříku se sedmi řeckými přívlastky – Alfa Krijcos, Beta Krijcos či Tau Krijcos. Více společností znamená nižší obrat na firmu, nižší obrat znamená nižší odvody na veřejně prospěšné účely. Ty se totiž od něj odvozují.
Senátoři také chtějí dát více pravomocí obcím. Ty mají mít nově možnost vytlačit ze svého území nové formy tvrdého hazardu. Jde především o nové automaty propojené do sítí, na kterých jde prohrát měsíční mzdu během jediné hodiny.
Pokus senátorů narazí na ekonomicky velmi silnou lobby, která reprezentuje hazardní trh s 90miliardovými tržbami a sedmnácti miliardami čistých příjmů. Ta má viditelné zástupce přímo mezi poslanci – Ladislav Šustr (KDU-ČSL) je zároveň místopředsedou dozorčí rady v největší společnosti Sazka.
Nový zákon v nedohlednu
O její síle se přesvědčil i Bohuslav Sobotka (ČSSD), bývalý ministr financí, který podle svých slov podpoří vše, "co zvýší transparentnost, zpřesní a zpřísní podmínky pro provozování hazardu". Před rokem poslal do Sněmovny zcela nový zákon, ten však nebyl vůbec projednán.
Nový zákon, který má většinu z výše uvedeného odstranit, chce připravit i nový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). "Loterijní zákon je zastaralý, neodpovídá situaci na trhu. Máme úkol do listopadu 2007 připravit nový a už na tom pracujeme," říká. Sázkové kanceláře na jeho přijetí zřejmě kurzy nevypíší. Sází se totiž jen na věci nejisté a u tohoto typu zákona hraničí předpověď s jistotou: zamítnuto.
