Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podvodníci s palivy šidí stát o miliardy, pravidla se zpřísní

  3:49aktualizováno  3:49
Podvodníci obchodující s benzinem a naftou přišli na další způsoby, jak obcházet spotřební daně. Do nafty například míchají nízkoviskózní olej. Stát tak přichází o miliardy korun ročně. Již loni zavedl dvacetimilionovou kauci pro všechny distributory, teď ministerstvo financí ještě přitvrdí.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: AP

"Za poslední zhruba tři roky jsme měli několik případů - vymáháme nedoplatek na spotřební dani, přiznané ale nezaplacené, ve výši zhruba dvě miliardy korun," říká mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták. Dovozce se do poslední chvíle tváří, že daň ze skutečně prodaných pohonných hmot doplatí, ale v okamžiku, kdy vyprší termín úhrady, celníci zjistí, že firma zkrachovala.

"V posledních dvou letech je o tomto druhu podvodu možná větší povědomí mezi firmami, které se snaží přijít podvodně k zisku," popisuje Jitka Danielová, která u celníků vede odbor spotřebních daní. Co podvod, to škoda v řádu několika stovek milionů korun. 

Operace probíhá následujícím způsobem: vlastník celního skladu složí u celní správy zajištění na spotřební daň ve výši maximálně 100 milionů korun. Ve skutečnosti však doveze a rozprodá mnohonásobně víc nafty a benzinu. Když má z tohoto zboží po sedmdesáti dnech daň celníkům doplatit, ukáže se, že firma zkrachovala.

Logika je jasná: na samotném podvodu musí firma vydělat mnohem víc, aby pokryla veškeré náklady. Z každého litru nafty "ušetří" na spotřební dani téměř 11 korun. Zboží však musí rychle prodat. "Nabízí proto odběratelům slevu například jednu korunu na litru oproti konkurenci," přibližuje Martin Durčák z Unipetrolu.

Zajištění v plné výši obchodníky děsí

Odhalit jednotlivé příznaky chystaného podvodu je podle Danielové čím dál obtížnější, firmy se je snaží nevykazovat. "Jde spíše o soubor znaků, například s kým obchodují, jestli používají cizí nebo vlastní účty, jestli platby chodí přes zahraniční subjekty," vyjmenovává Danielová.

Aby tyto informace zjistili, spolupracují celníci s Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, který si může vyžádat informace o účtu důvodně podezřelé firmy od banky. Celníci a finanční úřady mají také právo se obchodníka s pohonnými hmotami v případě podezření z krácení daně zeptat, s kým obchoduje, a on musí dodat seznam, případně mohou přijít na kontrolu. Podezřelá firma pak musí zajištění doplatit.

Celníkům by se líbilo, kdyby firmy odváděly předem zajištění v plné výši podle skutečného objemu dovážené nafty. Obchodníci to vidí jinak - znamenalo by to pro ně zablokování velkého objemu hotovosti anebo vysoké náklady na bankovní záruky. "To by v případě Unipetrolu představovalo miliardy korun," upozorňuje Durčák.

Ministerstvo financí vyšší zajištění zvažuje, novela zákona o spotřební dani půjde brzy do připomínek. Chce také zpřísnit podmínky k získání povolení pro distributory pohonných hmot.

Minerální oleje mohou poškodit motor

Odhadem další tři čtvrtě miliardy ročně státu utíká na takzvaných nízkoviskózních minerálních olejích, osvobozených od spotřební daně. Ty se nelegálně přimíchávají do nafty. "Má to podobnou charakteristiku jako diesel, namíchá se to a prodá na pumpě. V některých případech to může i poškodit motor," říká Martin Durčák z Unipetrolu, který má na starosti rafinérský segment.

Protože toto zboží nepodléhá spotřební dani, jejich dovoz přes hranice nikdo systematicky nesleduje. "Dovážejí se hlavně z Polska," popisuje Jan Mikulec, šéf České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. 

Šanci zjistit to má celní správa jen při náhodné kontrole cisterny anebo při odebrání vzorků na čerpací stanici. Celníci musí spolupracovat i mezi státy. "Je to složitý obchod, je do něj zapojeno hodně členských států a špatně se to dohledává," přibližuje Danielová. 

Jedním z řešení je proto zavést registr subjektů, které s těmito minerálními oleji ve velkém obchodují a povinně by předem musely hlásit jejich přepravu. Na evropské úrovni se zvažuje povinné sledování pohybu problematického zboží bez spotřební daně.

Podvody s biosložkou

Třetí druh podvodu, proti kterému se ministerstvo financí snaží najít opatření, je reexport čisté bionafty. Výrobci paliv mají povinnost do svých produktů přimíchávat určitý podíl biosložky, která je dražší než samotné palivo. 

Podvodníci vymysleli fintu: nechávají přejíždět vlaky s bionaftou přes hranice sem a tam, aby papírově znásobili nakoupený objem biosložky a splnili tím stanovenou povinnost. Ve skutečnosti namíchají do benzinu a nafty jen zlomek vykazované biosložky, vše ovšem prodají za cenu, jako kdyby v nich byla ve stanoveném množství. Řešením by bylo uvalit na některá biopaliva spotřební daň.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.