Ústí řeky Moravy do Dunaje pod zříceninou devínského hradu. Zde by vodní...

Ústí řeky Moravy do Dunaje pod zříceninou devínského hradu. Zde by vodní koridor kanálu Dunaj - Odra - Labe v některých variantách trasy odbočoval. | foto: Jaroslav Kubec, Wikipedia Commons

Komise akademiků zásadně nesouhlasí s výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe

  • 165
Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe nemá podle komise Akademie věd pro životní prostředí ekonomické, sociální ani ekologické opodstatnění. Kanál, který je velkým snem prezidenta Miloše Zemana, by byl podle akademiků jedním z největších zásahů člověka do fungování zbytků relativně přirozených ekosystémů ČR a střední Evropy. S výstavbou proto zásadně nesouhlasí.

Komise, která je poradním orgánem Akademické rady AV a zasedají v ní respektovaní vysokoškolští a vědečtí odborníci, to uvedla ve čtvrtečním prohlášení.

Velkým zastáncem průplavu, který by spojoval Labe, Dunaj a Odru, je prezident Miloš Zeman. Podle něj by pomohl nastartovat české hospodářství. Hlava státu prosazovala projekt i při středeční návštěvě Evropského parlamentu. Ve Štrasburku zahájil Zeman o kanálu výstavu. Proti stavbě je například Strana zelených, která upozornila na ekonomická i ekologická rizika obří vodní cesty.

Kanál naruší přírodu a bude stát stovky miliard, říká komise

Výstavba kanálu by si podle komise Akademie věd vyžádala rozsáhlé zemní práce. Těžce by narušily přirozený rozklad organických látek a následně způsobily ztrátu vody z dotčených půd a snížily jejich sorpční schopnosti.

Vědci poukazují také na extrémní investiční náročnost, podle odhadů by si stavba vyžádala stovky miliard korun. Provozní náklady by podle odborníků znásobila nízká vodnatost české krajiny a nutnost překonávat velké výškové rozdíly. 

Nemůže se prý proto očekávat, že by se kanál využíval pro pravidelnou nákladní kontejnerovou dopravu.

Navíc by kanál zhoršoval hospodářské výsledky v současnosti kapacitně značně nevytížené souběžné železniční dopravy, upozornila komise. Ekologickou újmu z výstavby odhadla pomocí metody hodnocení biotopů ČR na 16,5 miliardy korun, následný pokles biodiverzity a každoroční úbytek životodárných služeb ekosystémů minimálně na desítky miliard korun.

,