Nejvyšší stavební úřad přitom vznikne, aniž by bylo nutné zaměstnance místních úřadů stěhovat, změní se jim pouze vedení. Namísto starosty se budou zodpovídat pražskému generálnímu ředitelství.
V současnosti jsou úředníci stavebních úřadů zaměstnanci obce. Jejich povinností je mimo jiné bránit přílišným zásahům místní samosprávy do stavebního řízení. Je ale obtížné od těchto lidí očekávat nestrannost, když o jejich finančních odměnách prostřednictvím tajemníka rozhoduje starosta, tvrdí Dostálová. Ta nyní pro svůj krok hledá politickou podporu. Nebude jednoduché přesvědčit zejména zástupce měst a obcí.
Místním samosprávám má zůstat rozhodovací pravomoc v podobě územního plánování. Reorganizace by neměla ohrozit pracovní místa v jednotlivých obcích. „Nikdo z úředníků nepřijde o práci. Všichni zůstanou na svých místech v krajích, kde budou řešit stejnou agendu,“ uvádí Dostálová. Rozdíl bude spočívat především v tom, že se spolu budou moci legitimně bavit, aniž by mohl úředníky někdo osočovat z podjatosti a nadržování zájmům radnice.
Nejznámějším případem z poslední doby je přesunutí územního řízení pro dostavbu dálnice D1 u Přerova z pravomoci přerovských úředníků do Olomouce. Toho dosáhla sdružení Děti Země a Voda z Tetčic, která si stěžovala na mediální výroky primátora Přerova Vladimíra Puchalského na jejich adresu. Poukázala přitom na to, že tyto názory mohou ovlivnit rozhodování místního stavebního úřadu. Převedení rozpracované agendy do jiného úřadu novostavbu dálnice zdrželo minimálně o měsíce.
Málo v obcích, mnoho v Praze
Největší změnou bude zeštíhlení počtu stavebních úřadů v Praze. Těch je v současnosti 22, přičemž podle Dostálové by pro zvládnutí agendy v hlavním městě stačilo čtyři až pět poboček.
Ze zbylých zaměstnanců má podle Dostálové vzniknout ústředí nejvyššího stavebního úřadu, které zastřeší všechny pobočky v krajích a obcích. Reorganizace se tak podle ní zvládne i v situaci, kdy zaměstnanci chybějí soukromým firmám, natož státním institucím.
Ve druhé fázi po sjednocení obecných stavebních úřadů přijde na řadu otázka zapojení speciálních stavebních úřadů. Velké dálniční stavby například povoluje ministerstvo dopravy, Drážní úřad schvaluje výstavbu na železnicích, Úřad pro civilní letectví má pod kontrolou stavby na letištích a další projekty nezbytné pro civilní letectví. Podle Dostálové je nyní v jednání, zda by se i tyto pravomoci neměly přenést na vznikající superúřad, který by tak povoloval všechny stavby v Česku.
Jednotlivé pobočky specializovaných úřadů by byly zřízené na území krajů. V krajských městech by úřady byly posíleny pro schvalování liniových staveb tak, aby tyto stavby nezahlcovaly úředníky v obcích.
Spojení úřadů v první řadě přinese sjednocení pravidel. Stejná pravidla pro povolování stejných staveb tak budou platit v Jihočeském kraji jako na severní Moravě.
Základním požadavkem je sjednocení barev jednotlivých zón v územních plánech pro snazší orientaci investorů a developerů. Jde o to, aby například plánovaná bytová výstavba byla ve všech územních plánech zanesena stejnou barvou, což dnes není pravidlem.
Současně s tím ministerstvo připravuje vznik takzvaného geoportálu. Půjde o internetovou stránku spravovanou Ústavem územního rozvoje v Brně, na které se bude každý moci podívat na územní plány všech sídel v republice. „Naší snahou je sjednotit, aby vypadaly stejně. Tam, kde investor například uvidí zelenou, bude možné stavět byty,“ dodala Dostálová.
Kdo dva měsíce mlčí, souhlasí
Poslední významnou změnou bude zásadní zkrácení lhůt, během nichž se bude úřad muset k žádostem lidí vyjadřovat. Takzvaná fikce souhlasu závazného stanoviska předpokládá, že úřad žadateli připomínky sdělí nejdéle do dvou měsíců. Pokud to neudělá, znamená to, že k žádosti výtky nemá a se záměrem souhlasí.
Lidé i velcí investoři přitom budou podle plánu ministerstva pro místní rozvoj komunikovat pouze s jedním úřadem, který sám zajistí součinnost ostatních institucí. Lidé tak už kvůli vyřízení stavebního povolení nebudou muset obíhat například hygieniky, nebo sami žádat o souhlas hasiče.
Příprava uvedené změny je ale zatím pouze v začátcích, meziresortní jednání podle ministryně Dostálové začala až po nedávných komunálních volbách. Na jejich konci by mělo být vydání věcného záměru zákona, a to zhruba napřesrok.
Ministerstvo pro místní rozvoj zatím rovněž nemá detailní představu, kolik peněz si kompletní přebudování stavebních úřadů v Česku vyžádá. Pro výši nákladů bude totiž rozhodující například to, zda obce budou souhlasit, aby stávající úředníci mohli nadále zůstat v současných prostorách v nájmu, nebo zda bude nutné pro ně shánět nové kanceláře.
