Stavební spoření láme rekord

  • 1
Letos padne nový rekord v počtu uzavřených smluv o stavebním spoření. Za prvních jedenáct měsíců letošního roku uzavřelo šest stavebních spořitelen podle průzkumu ČTK 1,3 milionu nových smluv. Spořitelny přitom očekávají, že do konce roku se číslo vyšplhá až na 1,5 milionu. Proti loňskému rekordu by to znamenalo růst o více než jednu třetinu. Česko tak zřejmě obhájí evropské prvenství v uzavírání nových smluv o stavebním spoření.

Loni mu k tomu stačilo 110 smluv na tisíc obyvatel, zatímco letos to bude 150 či více. Loni druhé Rakousko ztrácelo na Česko pět smluv na tisíc obyvatel. Kam až se posune rekordní hranice, však záleží na vývoji v prosinci, který bývá tradičně nejsilnějším měsícem. Lidé totiž chtějí na poslední chvíli využít možnosti uzavřít smlouvu a získat státní příspěvek za celý rok, který může být při jednorázovém složení 18 tisíc až 4500 korun.

Neslábnoucí oblibě stavebního spoření nahrávají klesající úrokové sazby v bankách, které nezajišťují zhodnocení úspor ani nad úroveň inflace. Výnosy ze stavebního spoření mohou být kvůli státní podpoře až několikanásobně vyšší než výdělky z úroku na spořicích účtech v běžných bankách.

Ačkoliv experti na stavební spoření v jeho počátcích odhadovali, že tuzemský trh má strop někde kolem dvou milionu klientů, již nyní jich mají spořitelny uzavřeno téměř pět milionů.

Velká část klientů, kteří končí pětiletý spořicí cyklus, totiž okamžitě uzavírá nové smlouvy. Z loňských 1,1 milionu smluv představovali tito "staří noví klienti" téměř pět set tisíc smluv. Zájem o spoření za současných podmínek může akcelerovat i pod vlivem toho, že ministr financí Jiří Rusnok volá po omezení státní podpory.

Ze státní kasy totiž v důsledku neustálého růstu trhu teče navíc několik miliard korun na vyplácené příspěvky. Zatímco loni to bylo 7,7 miliardy, za letošní rok ministerstvo očekává, že bude muset vyplatit 9,3 miliardy korun. To je dokonce o 400 milionů více, než si ve svém rozpočtu vyčlenilo.

Hlavním ministrovým argumentem hovořícím pro omezení podpory je, že stát vyplácí miliardy na podporu bydlení, ale velká část klientů využívá úspor na zcela jiné účely. To jim ostatně zákon umožňuje, a pokud dodrží pětiletý cyklus, mohou si za naspořené peníze koupit cokoliv. Například na koupi auta tak po pěti letech budou mít 60 tisíc korun z peněz daňových poplatníků.

Stavební spořitelny se ovšem obávají, že snížení státního příspěvku nebo těsnější navázání dotací pouze na bytovou výstavbu by ohrozilo celý systém. Ten je totiž založen na tom, že velká část klientů pouze spoří, ale jejich úspory slouží k tomu, aby z nich banky mohly poskytovat půjčky těm, kteří stavějí. Změna podpory je ovšem zatím jen ve fázi úvah a její politická průchodnost není příliš velká.