Dva redaktory MF DNES, kteří mají pět let staré smlouvy o stavebním spoření, se před koncem roku snažili přemluvit agenti spořitelen - Hypo a Buřinky - aby si navýšili takzvanou cílovou částku.
Tato částka tvoří strop, přes který už spořitelna nedovolí bez podepsání dodatku ke smlouvě vkládat další peníze na účet.
Ke změně smlouvy přitom nebyl v obou případech jediný důvod: do sjednané cílové částky určující maximum naspořených peněz zbývalo v případě účtu u Hypo ještě kolem 200 tisíc, v případě Buřinky 130 tisíc korun.
Pro oba klienty, kteří nemají zájem o úvěr, ale jen o výhodné spoření, by podpis smlouvy znamenal ročně několikatisícovou ztrátu. Při úpravě smlouvy by se totiž jejich úspory začaly úročit nižším procentem.
"Kdo uzavřel smlouvu o stavebním spoření do 30. 11. 2002 a žádá o navýšení cílové částky, je tato změna spojena s přechodem na aktuální úrokovou sazbu, tedy 4,75 procenta z úvěru a dvě procenta z vkladů," říká Klára Gajdůšková, mluvčí České spořitelny, které Buřinka patří.
Úrok z úvěrů je u starých smluv Buřinky šest procent, z vkladů je čtyřprocentní.
Nižší úrokové zvýhodnění z vkladů by dostal i klient Hypo. Před pěti lety, tedy u smluv, které lze nyní bez sankcí vybrat, totiž stavební spořitelny nabízely na dnešní poměry velmi výhodný úrok.
Oba agenti spořitelen přesto tvrdili, že upravená smlouva je pro klienta výhodnější. Bez váhání bych to doporučila podepsat i svému synovi, reagovala na telefonický dotaz zprostředkovatelka Hypo stavební spořitelny.
Klientovi zároveň tvrdila, že v opačném případě může přijít o vyšší státní podporu, která se týká smluv uzavřených do konce roku 2003.
"Pokud se takový případ objeví, stavební spořitelny by měly proti takovým agentům ve vlastním zájmu samy zasáhnout," uvedl náměstek ministra financí Tomáš Prouza.
Navýšení cílové částky navíc není zadarmo. "Úhrada činí 1 až 1,8 procenta tarifu částky, o kterou je cílová suma zvýšena," uvedla Lucie Badová z Hypo stavební spořitelny. Jednoprocentní poplatek je obvyklý i u ostatních spořitelen.
Jednou z možných příčin většího tlaku na klienty se staršími smlouvami je jednak obava spořitelen, že budou v těchto případech ztrátové, jednak snaha zprostředkovatelů vydělat.
Když agenti klienta přesvědčí k navýšení cílové částky, a tím i ke snížení úroků, dostanou za to provizi.
Stavební spoření se navíc nyní probouzí ze změn, ke kterým došlo před dvěma lety a které snížily jeho výhodnost pro střádání peněz.
Na nové smlouvy uzavřené od ledna 2004 stát vyplácí nižší podporu, klient musí navíc spořit déle. V roce 2003 proto uzavřelo smlouvu na poslední chvíli přes dva miliony lidí, za devět měsíců roku 2005 to bylo necelých 300 tisíc.