Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stěhovat, či nestěhovat nádraží v Brně? Odpověď hledají autoři přesunu

  4:05aktualizováno  4:05
Přes půl miliardy korun už nasypal stát do všemožných plánů a studií na možné stěhování nádraží v Brně. Další dvacet milionů utratí stát znovu za studii proveditelnosti, která má Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) říct, zda se vyplatí železniční uzel stěhovat nebo ne.

O stěhování brněnského nádraží se uvažuje už od roku 1924. Kdy k němu dojde? | foto: Policie ČR

Zakázku za 17,4 milionu korun získá sdružení tří firem: Sudop Brno, Moravia Consult a AF CityPlan. První dvě problematiku brněnského nádraží znají dobře: za více než 453 milionů v minulosti vyprojektovaly samotný odsun nádraží. Jde již o pátou studii proveditelnosti, kterou si stát zadal. 

Stejně jako je velmi sporný samotný plán na stěhování, velmi problematická je i soutěž na dodavatele studie. O milion korun nižší nabídku podala společnost Helika, dceřiná firma velké německé projekční společnosti Obermeyer. SŽDC ji ale vyloučila z formálních důvodů kvůli nedodání jednoho z podkladů. Neohlásili, že se změnilo jejich vedení a nedoložili nové výpisy z trestního rejstříku. 

 Když běžely jiné zakázky na projekční práce, jiným uchazečům ale SŽDC dala opakovaně možnost chybějící dokumenty doplnit. 

I přes dvě další nabídky se dá těžko mluvit o soutěži: druhá nabídka přišla od Sudop Praha. Ta patří do skupiny Sudop Group, pod kterou patří i Moravia Consult z vítězného sdružení. Podle předsedy správní rady SŽDC byl ale postup v pořádku, když Heliku vyloučili. „Preferujeme ale otevřenější přístup ve stanovování kvalifikačních kritérií,“ řekl Novotný. 

Zakázku zkoumá ještě antimonopolní úřad, nevydal ale předběžné opatření, a tak SŽDC rychle uzavřela smlouvu. Podle mluvčího SŽDC Jakuba Ptačinského není problém ani to, že se vybíralo mezi nabídkami majetkově propojených firem. „ K výběru dvou firem se stejným majitelem nedochází,“ řekl Ptačinský. 

Nekonečný příběh stěhování brněnského nádraží řeší dnes i vláda, jde ale jen o zprávu o dalším vývoji. Podle zprávy se jen zatím na papíře, tedy za různé studie či projekty, utratilo ze státního přes 600 milionů korun.  O přestavbě brněnského nádraží a celého uzlu se uvažuje už od roku 1924.

Problematika přesunu nádraží je v Brně citlivým tématem v komunální politice. Na radnici aktuálně po letech zastánců jsou odpůrci i zastánci stěhování.  ANO v čele s primátorem Petrem Vokřálem se zatím nevyslovilo ani pro jednu variantu, pouze chtějí, aby se už něco stalo. KDU-ČSL je pro přesun, hnutí Žít Brno a Zelení naopak proti. I proto bude studie proveditelnosti klíčovou pro celou budoucnost brněnského nádraží. 

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.