O stěhování brněnského nádraží se uvažuje už od roku 1924. Kdy k němu dojde?

O stěhování brněnského nádraží se uvažuje už od roku 1924. Kdy k němu dojde? | foto: Policie ČR

Stěhovat, či nestěhovat nádraží v Brně? Odpověď hledají autoři přesunu

  • 217
Přes půl miliardy korun už nasypal stát do všemožných plánů a studií na možné stěhování nádraží v Brně. Další dvacet milionů utratí stát znovu za studii proveditelnosti, která má Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) říct, zda se vyplatí železniční uzel stěhovat nebo ne.

Zakázku za 17,4 milionu korun získá sdružení tří firem: Sudop Brno, Moravia Consult a AF CityPlan. První dvě problematiku brněnského nádraží znají dobře: za více než 453 milionů v minulosti vyprojektovaly samotný odsun nádraží. Jde již o pátou studii proveditelnosti, kterou si stát zadal. 

Stejně jako je velmi sporný samotný plán na stěhování, velmi problematická je i soutěž na dodavatele studie. O milion korun nižší nabídku podala společnost Helika, dceřiná firma velké německé projekční společnosti Obermeyer. SŽDC ji ale vyloučila z formálních důvodů kvůli nedodání jednoho z podkladů. Neohlásili, že se změnilo jejich vedení a nedoložili nové výpisy z trestního rejstříku. 

 Když běžely jiné zakázky na projekční práce, jiným uchazečům ale SŽDC dala opakovaně možnost chybějící dokumenty doplnit. 

I přes dvě další nabídky se dá těžko mluvit o soutěži: druhá nabídka přišla od Sudop Praha. Ta patří do skupiny Sudop Group, pod kterou patří i Moravia Consult z vítězného sdružení. Podle předsedy správní rady SŽDC byl ale postup v pořádku, když Heliku vyloučili. „Preferujeme ale otevřenější přístup ve stanovování kvalifikačních kritérií,“ řekl Novotný. 

Zakázku zkoumá ještě antimonopolní úřad, nevydal ale předběžné opatření, a tak SŽDC rychle uzavřela smlouvu. Podle mluvčího SŽDC Jakuba Ptačinského není problém ani to, že se vybíralo mezi nabídkami majetkově propojených firem. „ K výběru dvou firem se stejným majitelem nedochází,“ řekl Ptačinský. 

Nekonečný příběh stěhování brněnského nádraží řeší dnes i vláda, jde ale jen o zprávu o dalším vývoji. Podle zprávy se jen zatím na papíře, tedy za různé studie či projekty, utratilo ze státního přes 600 milionů korun.  O přestavbě brněnského nádraží a celého uzlu se uvažuje už od roku 1924.

Problematika přesunu nádraží je v Brně citlivým tématem v komunální politice. Na radnici aktuálně po letech zastánců jsou odpůrci i zastánci stěhování.  ANO v čele s primátorem Petrem Vokřálem se zatím nevyslovilo ani pro jednu variantu, pouze chtějí, aby se už něco stalo. KDU-ČSL je pro přesun, hnutí Žít Brno a Zelení naopak proti. I proto bude studie proveditelnosti klíčovou pro celou budoucnost brněnského nádraží.