Třeba majitelka kosmetické firmy Ryor Eva Štěpánková, která je jednou z mála známých podnikatelek v Česku a už deset let vyrábí a prodává krémy, pleťová mléka a jiné kosmetické přípravky.
"Nemyslím si, že bych byla veleúspěšná. To ukáže čas," říká devětapadesátiletá podnikatelka. Vyrábí podle vlastních receptur. Když mluví o tom, s čím pracuje, rozumějí jí jen znalci.
Říká, jak do krémů přidává amarantový olej s aktivní látkou skvalen, pupalku, brutnák nebo pupečník asijský. Člověku se uleví, když se dozví, že je v krémech i zelený čaj, mandlový olej nebo aloe vera.
Kdyby jí před 30 lety, kdy nastoupila v Ústavu lékařské kosmetiky, někdo řekl, že bude podnikat, nevěřila by. "Vždyť jsem si ani nedovedla představit, že budu pracovat v tom ústavu," říká.
Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou a nastoupila do Ústavu lékařské kosmetiky, kde zůstala 17 let a stala se vedoucí výroby. "Byla to taková velká lékárna. Prošla jsem si tam tvrdou školou života, musela jsem se naučit všechno od sestavení receptury, umíchání přípravku, převedení do výroby až po administraci a nastavení plniček," popisuje.
Očividně to nebyl úkol nad její síly, vždyť o sobě říká, že je kulový blesk. V roce 1988, rok před změnou režimu, odešla Štěpánková na mateřskou. "Bylo mi už hodně, 43 let. Navíc jsem se rozvedla a říkala jsem si, co bude dál? Měla jsem sice velký dům, ale jinak jsem zabezpečená nebyla a celé tři roky na mateřské mě nelákaly," říká.
Přišla revoluce a Štěpánková se rozhodla, že začne v malém s vlastní výrobou. "Chtěla jsem se zaměřit na speciální profesionální produkty pro kosmetičky. To byla naprosto neobsazená parketa," dodává. Ještě netušila, jak lačný trh je.
Vyrábělo se doma. "Mám velký dům a celé podlaží s pěti místnostmi sloužilo jako laboratoře až do roku 1997," popisuje. Možná by se více než o laboratoři hodilo mluvit o kuchyni. Na míchání krémů používala kuchyňské roboty, u kterých se upravily převody.
| SOUHRN ČLÁNKŮ |
|
|
Když začala se svými prvními krémy, byla ještě zaměstnankyní Ústavu kosmetiky na mateřské.
"Kvůli vlastní výrobě jsem sháněla přístroje na homogenizaci krémů, ale ty měl v celé zemi jen ústav. Slíbili mi tehdy, že když podepíšu výpověď, že mi jeden zapůjčí. V té době se mě chtěli zbavit, ale nemohli, když jsem byla samoživitelka. Jakmile jsem výpověď podepsala, s tím strojem si to rozmysleli," přibližuje Štěpánková jeden ze špatných okamžiků podnikání.
"Ale v zoufalství vymyslíte nejvíce, to už mám vyzkoušené. V děsné situaci se prostě člověk dostane do tvůrčího rozpoložení," dodává s nadsázkou. Tehdy se jí podařilo sehnat strojaře v Brně, kteří jí ten homogenizační přístroj, který smíchá olej s vodou v jednu stejnou hmotu, vyrobili. "A on slouží dodnes," zdůrazňuje.
Hladové kosmetičky
Své výrobky pak jela ukázat kosmetičkám na sjezdu. "Vzápětí nám přišla objednávka na tisíc kusů pleťových mlék! Pracovali jsme o sobotách, nedělích, byly to prostě pionýrské doby," uvádí.
Výroba se rozrůstala natolik, že v roce 1996 se společnost přestěhovala do vlastní továrny do Kyšic, kousek od hlavního města. Dnes má 90 zaměstnanců a loni dosáhla obratu 120 milionů korun.
Ve firmě je jasné, kdo je šéfem. Paní Štěpánková nejde přehlédnout ani přeslechnout. "Jsem cholerik. Je-li to zapotřebí, dokážu se dost hlasitě ozvat, někdy je však lepší počkat na zklidnění vášní," říká. Místo 22 dnes nabízí přes 150 produktů. "Jsme ziskoví. Většina prostředků se reinvestuje do firmy," upřesňuje majitelka Ryoru.
Asi nejtěžší období zažila podle svých slov ve chvíli, kdy padl hlavní obchodní partner. "Zůstalo nám u něj hodně peněz jako nedobytné pohledávky a museli jsme bryskně přebudovat obchodní politiku," popisuje.
Další perné chvíle přišly při předloňských povodních, které vyplavily hlavní prodejnu v Praze. "Ale je i plno pěkných momentů. Byla jsem úplně dojatá, když mi napsala paní ze Spojených států po operaci prsu, jak jí pomohl až náš amarantový krém," říká.
Přestože Ryor vyváží na Slovensko, do Rakouska, Francie i USA, své výrobky Štěpánková propaguje coby českou bylinnou kosmetiku pro českou ženu. I proto jsou cenově dostupnější než konkurenční. Je na místě se ptát, jestli už nepřišli zahraniční kupci s nabídkou na převzetí.
"Ale ano, měli jsme jich šest nebo sedm. Ale já nechci být jen článek v jejich ekonomickém řetězci nebo vyrábět jen jeden výrobek, který se pak bude prodávat všude. A moje šestnáctiletá dcera bude pokračovat v mých stopách," vysvětluje Štěpánková.
Ironií je, že sama chodí na kosmetiku do salonů, kde ji neznají. "Jinak se totiž začneme bavit o našich krémech a zůstaneme u toho," dodává. Ale takový už je osud majitelky kosmetické firmy.
 Eva Štěpánková rozjela svou kosmetickou výrobu ve vlastním domě. Dnes zaměstnává 90 lidí a vyváží do několika zemí světa. (1. července 2004) |
