iDNES.cz

Stojí svět na prahu krize? Kam míří ceny ropy? Odpovídal analytik Hlinomaz

Ilustrační snímek
velikost textu:
vydáno 18.2.2016 12:50
Několik ropných mocností udělalo první krok k zastavení propadu cen ropy. Zmrazení těžby ocenil i Írán. Ropa zdražuje. Znamená to konec dlouhé éry levného černého zlata a také benzinu i nafty? A stojí svět na začátku další krize kvůli Číně? Čtenářům odpovídal analytik BH Securities Petr Hlinomaz.
OTÁZKA: Dobrý den, nezpůsobí "krizi" spíše vyvolávání paniky zprávami o nové krizi? Irena Hrubá
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku, ano máte v mnohém pravdu, protože v ekonomickém životě mají očekávání nezřídka samo naplňující se povahu. Nicméně „panika“ obvykle nevzniká jen tak sama o sobě. Může mít svůj původ v konkrétních číslech (- píše se hodně o horších datech z Číny, o nízkých cenách ropy, o hrozbách poklesu ziskovosti evropských bank atd. Nebo jde naopak o obavu z neznámého, nečekaného. Například nevíme, do jaké míry mohou být ještě účinná ta která opatření centrálních bank a zda vůbec jdeme tou správnou cestou nebo kam a s jakými důsledky poklesne cena ropy apod. To je atmosféra, která vede k přehodnocení pohledu investorů a k rychlému odchodu z rizikových aktiv a regionů do aktiv, která jsou relativně bezpečná, i když někdy i nevýnosná, například státní dluhopisy se zápornými výnosy, nebo některé měny jako japonský jen a řekl bych i švýcarský frank. Negativní publicita samozřejmě velikost obav a rychlost ústupu zvyšuje. 18.2.2016 13:09
OTÁZKA: Ovlivnuje cena ropy i akcie CEZu? Jaky vyvoj u CEZu předpokládáte v nejbližších 3 letech? Pavel
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, co se týče tržních cen ropy, pak „prosakují“ do kurzu akcií ČEZ, i když třeba náklady ropy v hospodaření společnosti přímo nenajdeme. Tato vazba (na kurz akcií) funguje jak prostřednictvím celkového pohybu akciových trhů, tak i prostřednictvím pohybu ostatních (evropských) energetik a oborového indexu energetiky, které na ceny ropy v současné době dosti citlivě reagují. Pohyb cen ropy nezůstává totiž osamocen a je často provázen podobným pohybem ostatních energetických komodit (mám pocit, že zejména směrem dolů...), tedy například cen uhlí a ty již mají přímý vliv na tržní ceny elektřiny. I když se ČEZ zajišťuje dle svých možností dopředným prodejem své elektřiny a bude tedy prodávat například v tomto roce za (velkoobchodní) ceny, které budou vyšší než aktuální ceny elektřiny na energetických burzách, klesající ceny elektřiny jej mohou dohnat v létech následujících To může mít samozřejmě dopad na zisk a promítá se do střednědobých výhledů trhu a může to mít svůj podíl na poklesu jeho kurzu. S případným poklesem hospodaření ale nelze, podle našeho názoru vysvětlit velký pokles jeho kurzu z cen kolem 600 Kč na akcii. Pokud nás v blížících se celoročních výsledcích ČEZu (15.2.2016) nečeká nějaký kostlivec, kterého se zatím podařilo utajit, pak se lze poměrně s důvěrou dívat na odhadovanou dividendu ve výši 40 Kč/akcii hrubého za rok 2015 a neměla by příliš klesnout ani v příštích dvou až třech létech, kdy ČEZu klesnou investice a slibuje nemalou tvorbu hotovosti, která by dividendám v podobné výši mohla, či měla posloužit. Pokoušíme se možný vývoj ČEZ určitým způsobem „mapovat“ a odhadovat, faktorů ve hře je více. Dovolil bych si odkázat na naše webové stránky (analytická sekce), ale nejen na ně, je vždy dobré postavit vedle sebe, nebo proti sobě více pohledů; lépe mohou vyniknout silné a slabé stránky té které analýzy. Na konto aktuálního vývoje kurzu ČEZ bych si dovolil ještě jednu spekulaci, protože na jeho kurzu jako by „leží deka“ a na růsty cen ropy reaguje méně než příbuzné tituly např. v Německu. Lze se domnívat, že na poklesech se podílejí velcí zahraniční investoři, možná i z řad velkých státních fondů, kteří snižují podíl akcií ve svých portfolií v důsledků obav z budoucnosti (krize). Patrně nemalou roli hraje také historická přítomnost ČEZu v mnoha portfoliích, či jinými slovy investoři mají ČEZu již dost nakoupeno. K obratu kurzu bychom asi potřebovali silnější impulz, např. výraznější a trvalejší růst cen ropy, elektřiny nebo pozitivní čísla a informace z ročních výsledků a výhledů na tento rok. 18.2.2016 13:38
OTÁZKA: Nemyslíte, že svět stojí na prahu krize, protože ta minulá vlastně neproběhla a byla státy odrhnuta do budoucna? Vždyť žádné neschopné neprosperující firmy nezkrachovaly a neuvolnily místo těm schopným a prosperujícím, případně úplně novým, byly zachráněny státem za peníze těch schopných. Tomáš
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku, myslím, že je hodně těžká a nejen pro mne. Řekl bych, že to co prožíváme ukazuje určitým způsobem na slabiny současného světa a tzv. systému elastických peněz, tj. nekrytých peněz. Odpoutání peněz od nějakého podkladového aktiva sice uvolnilo prostor rychlejším nárůstům ekonomiky, ale posílilo význam centrálních bank, které v tomto systému hrají roli jakéhosi regulátora a garanta cenové stability. Právě větší benevolenci americké centrální banky v řízení měnové politiky v létech před rokem 2007, resp. 2008 se klade za vinu vznik hypoteční bubliny a následných krizí, které se rozšířily dále do světa. Druhým, ale možná souvisejícím faktorem by mohl být nárůst nerovnováhy. V praxi s tím lze spojovat například fakt, že přes velké kvantitativní uvolňování centrálních bank se do reálné ekonomiky nedostalo zdaleka tolik, kolik by bylo potřeba a ke spotřebitelům ještě méně. Třetím faktorem může to, že všichni dělají totéž. Na mysli je tzv. „měnová válka“ centrálních bank, které chtějí oslabit vlastní měnu (výjimkou je nyní americký Fed). To vede obvykle k dalšímu kolu spirály. Návod na jednoduché elegantní řešení nemám, zatím jdeme cestou postupných zlepšení. Je to asi více díky zmíněným centrálním bankám, než opatřením a aktivitě politiků, vlád. Jsem celkově optimista v tom, že tváří tvář nějakému hypotetickému dramatickému kolapsu, bude řešení racionální a ne impulzivní. Nemyslím, že bychom měli zajít až tak daleko, musíme ale asi počítat s delším časem. Berte prosím mou odpověď jako takový pokus a jako velké zjednodušení. 18.2.2016 14:06
OTÁZKA: Zdravím, jaký máte názor na nákup investičního zlata (stříbra) nebo spoření do něj? Nastane podle vás další krize, v porovnán ís těmi předešlými o mnoho větší a zlato bude jedinou jistotou? Myslíte si, že je stříbro podhodnocené a časem bude žádanější a cennější než žluté zlato? Díky Tomáš Kubíček
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Děkuji za zlatou (a stříbrnou) otázku. V prvém případě mi letošní rok odpověď na ni zjednodušil, protože, jak jsem již někde napsali: „tísnivá atmosféra prvního měsíce tohoto roku zjitřená slábnoucím růstem čínské ekonomiky a propadem cen ropy měla i svou světlou stránku. Připomněla totiž užitečnost zlata v investičních portfoliích.“ Já bych to tu s dovolením použil. Připomeňme, že ceny zlata na trhu v minulém roce klesly o cca -10,6% a navázaly na poklesy předešlé provázejících nás již nějakou dobu od maxim v někdy, tuším, v roce 2012. Zlato ukazuje, že vždy, pokud se objeví výraznější geopolitická nebo ekonomická rizika, je to jeho čas. Zlato vnímáno jako určitá pojistka proti nečekaným hlubším turbulencím ve světě. A to je důvod neztrácet zlato z hledáčku a počítat sním v investicích i v době, kdy je klid. Hledat v takovém případě nejlepší okamžik k nákupu zlata není třeba (ono se to většinou ani moc nedaří), ale je možno se mu vyhnout v rámci nějakého programu pravidelných nákupů zlata a zde je na mysli zejména zlato investiční. Co se týče stříbra to je již trochu „jiné kafe“. I když se používá také ve šperkařství apod., jde větší měrou než u zlata o průmyslový kov a tady hraje již větší roli vztah nabídka a poptávky, které jsou větší měrou závislé na výkonnosti ekonomik. Proto je zde třeba si více všímat makroekonomických veličin, než nějakých obav, geopolitických rizik. Na stříbro se proto již asi díváme více jako na „standardní“ investici s nějakým požadovaným výnosem. 18.2.2016 14:19
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, proč se trhy neustále upínají k expanzivní montetární politice, když je zřejmé, že snižovat úrokové sazby už není kam? Je podle Vás to, co centrální banky ve vyspělých ekonomikách v posledních letech dělají (kvantitativní uvolňování a pod.) ještě legitimní "ladění" ekonomiky, nebo tím již překračují svou úlohu? Jsou v tomto svém snažení vůbec samy někým regulovány? Václav Šubrt
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den a děkuji za otázku. Nejprve bych trochu odkázal na příslušné odpovědi výše. Centrální banky postupují asi kupodivu plus mínus docela logicky v rámci svého postavení v rámci tzv. systému elastických peněz a v rámci jejich všeobecně přijímané a stanovené úlohy: hlídání cenové stability. Cenová stabilita je totiž považována za velký faktor ekonomického růstu. Příliš velká inflace, až hyperinflace vede k selhání měnové soustavy jak říkají centrální bankéři v takovém případě je nutné najít jiné cesty systémy směny zboží, než se situace stabilizuje. V opačném případě dojde k deflaci, která vede k poklesu investic, ekonomické výkonnosti, růstu nezaměstnanosti a ocitáme se také v začarovaném kruhu. Centrální banka by tedy měla řídit a stabilizovat systém na jakési „hraně“, asi lépe zní „na optimu“. Centrální banky, jak jste zmínil vyčerpaly prostor snižování základních úrokových sazeb a sáhly ke méně běžným nástrojům. S cílem povzbudit inflaci pumpují do ekonomiky peníze v rámci programu Úskalí jsou minimálně dvě. Kanál přísunu peněz do reálné ekonomiky prostřednictvím komerčních bank není tak efektivní, jak by bylo žádoucí a to platí asi hlavně pro Evropu. Za druhé, jejich snahu jim kazí prudký pokles cen komodit, což doléhá na inflaci a dosažení inflačních cílů (obvykle kolem 2%) se vzdaluje. V současném stádiu bych měl asi největší obavy ze záporných úrokových sazeb, protože jejich účinek je odborníky považován za omezený a vnášet negativní impulz do bankovního sektoru, protože může ohrozit ziskovost bank (a tím jejich schopnost úvěrovat atd.). Z pohledu finančních trhů se trochu obávám, že přestávají centrálním bankám věřit. Centrálním bankám pak, myslím, chybí více podpory ze strany politiků, vlád. Na mysli jsou výdajové impulzy, strukturální změny v ekonomikách. V prvém případě nemusí jít například jen o veřejné investice, ale třeba i o snížení zdanění apod. Ale netroufám si zde dávat nějaké zaručené řešení. I když postavení a fungování centrálních bank je v různých zemí trochu odlišné, domnívám se, že je to ve většině případů na podkladě speciálního zákona; vycházím ze situace v České republice. 18.2.2016 14:45
OTÁZKA: Jakou cenu by musela překonat ropa, aby se vyplatily břidličné plyny? Děkuji Mirek Hlavenka
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku opět ze světa ropy. Odhady jsou z tohoto pohledu dosti široké a mění se s časem (klesají). Poslední odhad, který jsem četl, kladl tuto hranic na 30 USD/bbl (amerických dolarů za barel). Nejde však o hranici ostrou, ekonomičnost těžby pro různé provozovatele roste s tím jak by ceny rostly k 50 USD/bbl. Těžba z břidlic by asi měla být jedním ze segmentů, který bude současným bojem o tržní podíl na trhu s ropu oslaben, ale zůstane tady a bude takovou brzdou cen ropy, neboť může být docela rychle nastartován v okamžiku, kdy by ceny ropy rostly výrazněji vzhůru. Ropa z břidlic se tedy bude moci rychle znovu dostávat na trh a promlouvat do cen ropy. Na straně budoucí existence tohoto druhu těžby může být rovněž technický pokrok, ovšem na jeho financování bude třeba dostatečně vysokých cen ropy, aby bylo možno (a aby stálo za to) výzkum a rozvoj těžby financovat. Na místě je tu asi také poznámka, že budoucnost těžby z břidlic v USA je „zajištěn“ také snahou americké administrativy dosáhnout v budoucnu energetické nezávislosti; USA jsou v současnosti stále čistým importérem ropy. 18.2.2016 14:56
OTÁZKA: Dobrý den, do čeho byste momentálně doporučil investovat? Jen se zatajeným dechem sleduji vývoj akcií v celé ekonomice, která je jako na houpačce. Bude například při tom nejčernějším scénáři oslaben i vývoj zlata, což je momentálně PRÝ jedna z rozumnějších možností při současném vývoji? Děkuji, Jana Jana Davidová
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku, bohužel neposkytujeme takové investiční poradenství, pouze v rámci analytických výstupů na našich webových stránkách. Proto bych asi jen řekl, další osud akciových trhů asi hodně ovlivní březnová měnová jednání centrálních bank: ECB, tuším 10.3. a amerického Fedu 15. až 16.3. V obou případech se očekává určitý druh podpory finančních trhů, v případě evropském patrně mnohem silnější v podobě posílení programu kvantitativního uvolňování rozšířením o nákupy dalších typů aktiva a případně objemu nákupů. To by mělo znamenat opět nalévání peněz do ekonomik. Současná doba je docela dosti nervózní a dokážu si představit, že první růsty akciových trhů mohou investoři využívat k uzavírání pozic ještě pod dojmy stresu, kterým mohou, nebo mohly procházet. Je tu pak faktor cen ropy. Zastavení poklesu a nasměrování cen výše by podpořilo sentiment na finančních trzích. Dovolil bych si odhadnout, že bychom v tomto roce mohli projít minimy a že by nás konec roku mohl zastihnout v lepší situaci a s lepším sentimentem, což by znamenalo i větší šanci pro trhy akciové. Pro investování obecně lze zopakovat, že je dobré více diverzifikovat investice, to hovoří i pro zastoupení zlata v investičních portfoliích. Velké fondy mívají odhadem tak kolem 10% „zlatých investic“ (záleží na zaměření fondu), což nemusí být jen investiční zlato, ale i jiné investiční instrumenty navázané třeba na těžaře zlata apod. Berte to číslo, prosím velmi orientačně. Snad tedy přijmete tuto trochu obecnou odpověď. 18.2.2016 15:12
OTÁZKA: Dobrý den, neměla by se cena ropy odvíjet podle objemu objevených a reálně vytěžitelných zásob ropy než podle aktuálního objemu těžby? Děkuji Štěpán Hlučný
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku, ono to tak svým způsobem je, jen je to překryto současným bojem o podíl na trhu s ropou. Ceny ropy se vytvářejí na trhu, tedy vztahem poptávky a nabídky, není nějaký cenový„vzorec“, do kterého by se dosazoval objem zásob ropy apod. Přesto se tam projevuje. Již jen vznik současné situace byl spojen s vývojem těžby, a to těžby z břidlic. Díky technickému pokroku (a díky velkému zájmu vyvolanému předchozími vysokými cenami ropy) došlo k boomu této těžby v USA vedle Kanady. To vytlačilo z trhu arabskou ropu. Reakci Saudů již známe, od léta 2014 zaplavují trhu ropou trh a při klesající ceně ropy přijaly toto schéma i další producenti (jestliže ceny ropy klesly, potřebovali prodat více , aby vydělali „totéž“). Dodejme, že na straně poptávky působí negativně slabší poptávka z Číny. Výsledkem jsou současné extrémně nízké ceny. 18.2.2016 15:23
OTÁZKA: Co udělat celosvětové oddlužení bylo by to lepší . Rameš
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Děkuji za otázku, dobrý den. V tomto ohledu si vůbec netroufám soudit, ale řekl bych, že na to alespoň z části dojde. Možná, že jde o nedostatek (mé) představivosti, možná chybí více ekonomického výzkumu, možná chybí více racionálních kroků ze strany politiků. Snažím se v tomto směru alespoň sbírat informace. 18.2.2016 15:28
OTÁZKA: Dobrý den pane Hlinomaz, tak trochu se mi zdá, že se tu ropní producenti veřejně dopouštějí kartelové dohody. To jen k zamyšlení. Očekáváte růst i ostatních komodit? Petr
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku. V případě zmíněné kartelové dohody bych něco takového čekal spíše při opačném pohybu, tedy při růstu tržních cen. Pak bych ji čekal u nějaké „menší“ skupiny těžařů. Zde jsme ale spíše v situaci boje o trh a situace propadu cen ropy vnuceného ostatním prvotním nárůstem denní těžby států OPEC. Co se týče růstu cen ostatních komodit. Asi by se dal předpokládat společný vzestupný pohyb v první fázi po vyřešení situace na ropném trhu a předpokládané stabilizaci cen ropy na vyšších úrovních. Později bych ale předpokládal, že se trhy dalších komodit rozejdou ve svém běhu, protože každá komodita má svá specifika, která by se pak na trhu měla začít projevovat. Ještě poznámka k roli amerického dolaru, protože v něm se řada komodit kotuje. Velké výkyvy hodnoty dolaru by mohly ceny komodit také ovlivňovat, a to oběma směry. 18.2.2016 15:36
OTÁZKA: Dají se očekávat poklesy světových burzovních indexů? V krátkém horizontu? A v dlouhém? Je možné ještě očekávat nějaká delší období stabilního růstu? TR
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku a dovolte mi jen spekulativní odpověď nepodloženou nějakou hlubší analýzou. Nevylučuji poklesy burzovních akciových indexů a nebránil bych se udržování nějakého podílu hotovosti v portfoliu. Známky určité krize nám totiž naznačují výnosy dluhopisů a tvary výnosových křivek. Například snížení delších státních dluhopisů v USA a určité narovnání výnosové křivky na jejím delším konci značí, že investoři tolik nevěří delší budoucnosti a návratnosti a směřují do krátké části výnosové křivky. Obávají se, že americká ekonomika by mohla (za určitých podmínek) spadnout do recese. K tomu došlo při turbulencích v minulých týdnech. Trhy dluhopisů a trh úvěrů (vývoj úrokových sazeb, swapů, forwardů na úrokové sazby apod.) totiž v mnohém předbíhají reálný vývoj a jsou velmi dobrým pomocníkem. Doporučuji proto více proniknout do jejich tajů, sám mám v tomto ohledu dluhy. Tato situace se samozřejmě může změnit (a výnosová křivka se mění každý den) například tím, že v březnu promluví centrální banky, jak jsme psal někde výše. 18.2.2016 15:46
OTÁZKA: co udela s ekonomikou kvantitativni uvolnovani jak v USA tak i v EU.neni preci mozne jen tak tisknout penize do nekonecna a ze jich uz natisknuto bylo.vidim to jednou na poradny kolaps svetove ekonomiky. je to stejne jako v rodine - kdyby jste mel tiskarnu,ktera vam bude tisknout mnozstvi penez podle vasi potreby - jak to muze asi dopadnout? obdoba toho je i neustale zadluzovani jak statu tak i rodin - na rodinu prijde exekutor - kdo prijde na stat - potazmo politiky co to zpusobily !vim,ze na ne prijde ARGENTINA. ppetr1
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Děkuji za otázku. Asi to nebudu umět dobře popsat, ale myslím, že nejde o totéž. Zatímco dluhy států jsou reálné a půjčují si od reálných věřitelů, centrální banky nemají, obrazně řečeno dluhy nemají. Ony si mohou vydat peněz, kolik chtějí (nejde v tomto případě o tisk bankovek nebo mincí) a za ně nakupují finanční aktiva od komerčních bank a tím jim dodávají další peníze, které se mohou uplatnit dále v ekonomice (v úvěrech podnikům, spotřebitelům atd.). Centrální banky jsou díky tomu schopny vytvořit velké ztráty, které jsou ale svým způsobem virtuální, nemusí se uhrazovat. Těžko se to chápe a těžko to jednoduše vysvětlit a ani nevím, zdali bych toho byl schopen. Nicméně, berte to prosím jako určitý impulz a nasměrování, kam se ubírat v hledání odpovědi. Zdatní a čistí makroekonomové by v tomto ohledu byli tím správným adresátem. Zdravé to rozhodně není a především jde o stav bez jakékoliv historické zkušenosti. Jednou z možností by teoreticky bylo někdy v budoucnu tyto vygenerované peníze a ztráty centrálních bank umazat. Nejde však o nějaké ověřené a všeobecně přijímané řešení. Jen pro „uklidnění“, centrální banky mohou samozřejmě naopak peníze z komerčních bank a z ekonomiky „stáhnout“ a také to odpovídajícím způsobem využívají. 18.2.2016 15:59
OTÁZKA: Jakou máte kvalifikaci "věštit budoucnost"? Co už jste v minulosti PŘESNĚ odhadl? Jaký máte poměr přesných a chybných předpovědí? Petr Nivnický
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Děkuji za otázku na tělo. Není mým záměrem věštit. Pokud byste měl v ruce nějaký můj text, myslím, že byste zjistil, že není vůbec tak kategorický v prosazování nějakého kroku a ceny, jak by se v prvním okamžiku zdálo, nebo jak by se mohlo někdy zdát z novinových titulků u nějakého našeho příspěvku (ty obvykle netvořím). A ani nemůže být. Je určitou snahou zmapovat podstatné faktory a jejich působení na hodnotu aktiv, nejvíce se asi věnuji akciím na pražské burze. Pokusit se odhadnout nějaké milníky, které v budoucnu mohou ovlivnit nebo vypovědět něco o budoucím hospodaření (firmy – emitenta). A říci (v rozumné míře) z jakých zdrojů a předpokladů tak bylo učiněno. V případě analýz, které zpracovávám, se jedná o takovou konfekci“, která by měla poskytnout širší pohled a názor na nějakou věc, akcii. Takové zpracování informací a pokusy o modelování budoucího hospodaření by mohly pomoci a inspirovat čitatele v jeho rozhodování, kladení otázek, porozumění. To je asi tou ambicí. Vzdělání mám přírodovědné s velkým zastoupením matematiky, posléze doplňované o vědomosti z ekonomiky, především akciových trhů, oceňování aktiv, s několikaletou praxí. Akciové trhy jsou dosti komplexní a nemyslím, že by se řídily mými analýzami, ale neměl jsem třeba špatné analytické skóre na Bloombergu u akcií Telefónicy O2. Nedělám investiční rozhodnutí a investiční poradenství. Do investičních rozhodnutí vstupují nejen nějaké analýzy a modely, ale stejně důležitá je situace investora, jak je v daný okamžik zainvestován, s jakými pořizovacími cenami, kolik peněz má volných atd. Investor nesděluje své úvahy trhu (předem). Většinou se snaží odezírat názory druhých a podle toho se nakonec, někdy třeba i proti trhu. 18.2.2016 16:18
OTÁZKA: Jaký je Váš názor na řešení krizového stavu ropy? Kolik % dáváte dohodě velkých producentů ropy na snížení zmrazení popř. sníže produkce? Je reálné dle Vás růst ropy na 40 dolarů při současném přebytku produkce vůči poptávce v roce 2016? Jak významné dle Vás snížení produkce v druhé polovině 2016 díky krachu nebo zastavení břidlicových vrtu v USA? Do jaké míry ( kolik %) má na ropu vliv politika ( konflikty ) .Děkuji za odpovědi -názor . Dušan P. Dušan P.
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázky. V případě řešení krizového stavu ropy nemám v hlavě %-ta, ale spíše čas. A mám dvě varianty, buď se něco stane do léta (třeba května), nebo až na podzim. Dělícím prostorem je léto, tedy motoristická sezóna, kdy se případný rozdíl poptávky a těžby může snížit „sám od sebe“, ceny ropy mohou být op něco výše a producenti nebudou pod takovým tlakem. To spíše zase na podzim. Ropu kolem 40 USD/bbl si na konci roku dokážu představit. Typoval bych docela, že letos tou katarzí a cenovými minimy ropy projdeme. A jen pro zajímavost, pokud jsem vyčetl, Saudská Arábie v roce 2015 počítala při sestavování státního rozpočtu s průměrnou cenou ropy 47 USD/bbl, při sestavování rozpočtu na rok 2016 to bylo údajně 37 USD/bbl. Musím ale otevřeně říci, že mne pokles cen ropy v závěru loňského roku trochu překvapil, možná lépe řečeno, překvapila mne odolnost a přizpůsobivost státních ekonomiky producentů ropy nebo jednotlivých těžařů, kteří drželi a drží krok s nadprodukcí ropy i přes nemalé ztráty. Z tohoto pohledu si nemyslím, že by se trh vrátil do stavu před cenovou válkou. Tuto válku o podíl na trhu s ropou považuji asi za ten hlavní faktor, geopolitická rizika jsou a budou ovlivňovat cenu ropy, ale spíše krátkodobě (doufám, že nebudeme prožívat nějaký delší konflikt). O břidlicové ropě jsem psal někde výše, tak bych se na to odkázal. 18.2.2016 16:29
OTÁZKA: Dobrý den,je možné, že úmysl USA nepřestávat těžit ropu i za nízkou cenu 30USD/ barel, je ve skutečnosti záměr oslabit ekonomickou stabilitu států, které jsou na těžbě závislé? Jakub Janok
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den a děkuji za otázku, j se přiznám, že to tak tolik nevnímám, tedy ne jako nějaký krok zaměřený proti vnějším přátelům a nepřátelům USA (nebo proti Rusku). Řekl bych, že Spojené státy jsou tak trochu „zahleděny“ do sebe, a pokud se nemýlím, jedním z motivů břidlicové těžby byla, či spíše bude snaha o dosažení energetické nezávislosti USA. Zatím jsou USA i přes rekordní těžbu ropy stále čistým importérem. Budoucí čas jsem použil z toho důvodu,. Že původním impulzem pro boom břidlicové těžby byly patrně vysoké ceny ropy a výnosnost investic a technologický pokrok. Něco jsem o tom psal již dříve. 18.2.2016 16:36
OTÁZKA: Stojí svět na prahu krize? Kam míří ceny ropy? Tímto jsem splnil to, oč mne iDNES žádalo a děkuji Vám za odpověď :-). Martin Krátký
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku a snad Vás uspokojím stručnou odpovědí doplněnou o prosbu, abyste se podíval na ostatní otázky a odpovědi v tomto tématu, protože by v nich mohlo být něco, co by Vás ještě zajímalo. Takže stručně: Myslím, že dokud se nevrátíme do nám známého režimu (rozumná inflace, přiměřený ekonomický růst) bez nutného zásahu centrálních bank (myšleno s použitím výjimečných nástrojů nebo extrémních hodnot úrokových sazeb) , krize obecně hrozí. Nemyslím, že by se tak ale mělo stát v blízké době právě díky krokům centrálních bank a díky rostoucí pravděpodobnosti, že se stabilizují ceny ropy na přijatelnější úrovni. O ropě: dokáži představit cenu ropy (WTI) na konci roku 2016 blízko 40 USD/bbl se vším (výhradami), co jsem k tomu napsal v jiných odpovědích. Nejde o analýzu nebo výsledek modelu, je to určitý pokus o odhad. 18.2.2016 16:44
OTÁZKA: Dobry den, jak moc je soucasny pokles cen dan rozmachem alternativni tezby a nakolik v nem hraje roli prirozeny dlouhodoby cyklus konvencni tezby? V pripade, ze je dan vzestupem tezby z alternativnich zdroju, jaka je prognoza do budoucna, je realne udrzet nynejsi (pripadne i vyssi) objem produkce i dlouhodobe za soucasnych cen? Martin Pavel
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku, asi Vás zklamu, protože nějaká čísla nabídnout neumím. Ale rozmach břidlicové těžby podle všeho přivedl další ropu na trh a vyvolal reakci Saudů a vše ostatní, kterého jsme nyní svědky. Psal jsem o tom již vícekrát v chatu, zkuste to prosím vyhledat. Pozn.: možná jsem při úvahách kolem břidlicové těžby trochu pozapomněl na faktor ekologický, ten může časem tento segment těžby ovlivnit. 18.2.2016 16:53
OTÁZKA: Proč by cena ropy měla něco hovořit o krizi. Když je vysoká je to špatné, když je nízká je to špatně. Když bude na 55 dolarech bude to taky špatně. Je vůbec reálné předpovědět krizi? pepe
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, uhodil jste hřebíček na hlavičku. Myslím, že ona není nějaká univerzální správná cena ropy, je to výslednice poptávky a nabídky. Trochu kacířsky by se s nadsázkou dalo říci, že se producenti přizpůsobí po jisté době de facto „libovolné ceně ropy“ Berte to prosím s velkou nadsázkou. To hlavní , co bych tím chtěl říci je velká i když vynucená přizpůsobivost producentů. A již ji vidíme například i u Saudů, kteří mění ustálené zvyklosti ve své ekonomice „všeho zadarmo“ k postupnému narovnávání a zavádění reálných cen, třeba za elektřinu, vodu apod. Proto i po vyřešení současné situace bude svět ropy jiný a trh se nevrátí do původního stavu. Ve spojení se slůvkem krize, bych asi řekl, že jde o jakýsi dvojí problém v současné době: 1) pohyb ceny ropy byl/je hodně rychlý a na to se ještě nedá tak rychle a plnou měrou reagovat, 2) není vůbec jasné , kde se ropa ustálí, vývoj nelze předpovídat pro potřeby investic, úpravy nákladů atd. Oba tyto body by po vyřešení nadprodukce měly oslabit. 18.2.2016 17:02
OTÁZKA: Nerozumím tomu, jak je možné, že i přes 70% pokles ceny ropy jakožto výchozí suroviny pro pohonné hmoty cena PHM klesla tak nevýrazně. Chápu, že prodejní cena paliv nemůže přesně kopírovat cenu ropy, ale měly by spolu alespoň korelovat. Jak toto rafinérie/čerpací stanice obhajují? Dle mého jim vzrostla marže nejmíň o 50%. To je v jiných sektorech nemyslitelné. Děkuji za reakci. Adam
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, Děkuji za odpověď, dovolte stručně. Ona samotná ropa v současné podobě struktury ceny benzinu a nafty pro konečné uživatele představuje jen čtvrtinu až pětinu ceny, proto se již i větší pokles cen ropy neprojevuje v cenách PHM tolik. Je tam samozřejmě i obchodní politika distributorů a výrobců, ale z pohledu daní je v menšině. Jen pro představu a velmi zjednodušeně (nechytejte mne prosím za slovo, či za čísla), i kdyby nyní byla ropa zadarmo, cena benzinu (95) by hrubě řečeno neklesla pod 20 Kč/l, stojí-li, nyní dle CCS v průměru 26,90 Kč/l a podobně u nafty, která by byla snad o necelou korunu levnější. Berte to jako nadsázku, snad užitečnou. 18.2.2016 17:08
OTÁZKA: Dobrý den, Bubliny existují, ale není nakonec pád vyvolán těmi co si "vsadili" na pokles. Není v závěru trh sycen produkty, u kterých je zřejmý účel, získat levné peníze na spekulace. Například zajištěné investice, fondy, těsně před pádem hypoteční bubliny? Některé věci se objeví v jasných barvách až krize skončí. Jan Zámečník
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji moc za otázku a dovolím si jen s velkou , ale velkou nadsázkou doplnit k tomu, co jsem psal výše, že kreativita finančních instrumentů je skutečně velká (a regulace s tím má dost práce) a spíše než k nějaké odpovědi mne to vede k takové absurdní úvaze, zda nebo kde se touto cestou náhodu nedostáváme k takové legální podobě Ponziho schématu nebo pseudoschématu. Omluvte, že to není fundovaná odpověď, už jsem v pokročilém stádiu odpovídání ... 18.2.2016 17:13
OTÁZKA: Jak hodnotite dohodu o zmrazeni tezby ropy na lednovych hodnotach? Domnivate se ze tato dohoda muze skutecne ovlivnit cenu ropy nahoru zvlast kdyz se predpoklada stale previs nabidky? Vojta
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji, každá naděje na vyřešení a na stabilizaci ceny ropy je pro trhy vzpruhou a reagují dočasným růstem. Na konečné řešení si ale asi ještě počkáme, psal jsem o tom již někde v chatu, takže Vás poprosím, abyste se podíval... 18.2.2016 17:15
OTÁZKA: Dobrý den, můžeme se v CR dočkat záporných úroků na běžných účtech? Děkuji anonym
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za zajímavou otázku. Domnívám se, že by tomu tak u korunových vkladů u bank být nemělo. Vnímám nechuť ze stran ČNB, aby takový nástroj použila a vnímám i množící se kritiku takového opatření i u jiných centrálních bank, takže bych to u nás zatím vůbec nečekal. U eurových vkladů se přiznám nevím, žer by standardní úročení klientských vkladů dospělo do tohoto stádia. Možná budou banky v jednání s velkými podnikovými vkladateli. Ale možná mi chybí více informací. 18.2.2016 17:19
OTÁZKA: Dobrý den, trošku nerozumím obavám z růstu Číny. Ano již neroste 14% tempem, ale jen 6%. Ale je to jen hra čísel. V reálných číslech je přeci 6% růst ze základu v roce 2014/15 mnohem vyšší než 14% růst ze základu v roce 2000. Jan Buben
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, máte v mnohém pravdu. Dá se asi zjednodušeně říci, že „svět“ se bojí neznámého. Neví totiž zda pokles růstu Číny nebude příliš rychlý a svět, který se na Čínu orientoval se nestačí dostatečně přizpůsobit. Neví, zda některé statistiky nejsou zkreslené a zda situace není horší. Svět se hodně orientoval na poptávku z Číny a snad jen USA a Japonsko si hýčkají domácí poptávku, ale v druhém případě to již asi neplatí tak doslova, ale nechci se mýlit. 18.2.2016 17:24
OTÁZKA: Proč podle Vás krizi 2008 téměř žádný analytik neodhadl. Ceny akcií letěly dolů a někteří analytici vůbec netušili co se děje. Jak si to vysvětlujete? Nekomentují analytici spíš až stav který nastal? karolko
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrá otázka, děkuji. Jak jsem někde trefně slyšel, finanční trhy jsou trhy lineární, čímž je myšleno, že se nechají svést lineárním prodlužováním minulosti, jednou dolů, jednou nahoru. Je to nadsázka, ale vyjadřuje určitá omezení, která v této oblasti jsou. Ekonomové a analytici snáze modelují vývoje v nějakých stabilních podmínkách, nestabilita je hodně komplexní a těžko uchopitelná, i když pokusy asi jsou. Možná, že to také ukazuje na určitou povrchnost trhu. Čtou se titulky, ale ne vlastní text nějakého rozboru nebi analýzy. Možná je to i projev přesycenosti informacemi. Jinak nemám po ruce nějaký odkaz, ale řekl bych, že nyní na téma indikace budoucí krize v roce 2008 existuje více studií, sám bych si rád přečetl více. 18.2.2016 17:31
OTÁZKA: Zdravím, zdá se mi, že vše co se ve světě děje se negativně odráží v naší ekonomice. Myslíte, že někdy skončí nesmyslná intervence ČNB? Děkuji Vladimír Havránek
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku. zastihl jste mne v okamžiku, kdy jsem absolvoval jeden seminář na toto téma v ČNB a musím přiznat, že jsem po něm k ČNB méně kritický. Nemyslím sice, že by se nějak dostatečně daly kvantifikovat dopady do ekonomického růstu, ale není to tak, že by byl nulový. To nejpodstatnější ale je, že ČNB se rozhodovala poměrně racionálně na základě svého hlavního cíle, a to udržení cenové stability. Jednala na podkladě vývoje klesající inflace a hrozby deflace. O nich jsem něco psal již jinde v odpovědích. Přes mediální vichřici, která se pak zvedla a rozumím ji a které nepomohl ani příliš sebevědomé vystupování ČNB a její takový marketingový „run“ , je za jejím krokem racionalita, pokud to umím posoudit. Jistě se o tom bude ještě hodně psát a bude to lépe vysvětleno. 18.2.2016 17:38
OTÁZKA: Pane Hlinomazi - proč se neustále centrální banky děsí "deflace"? Kupříkladu za Henryho Forda byla deflace znakem masivního růstu životní úrovně - dokázal vyrobit více, a levněji s menšími náklady, a tím dokázal značně rozšířit množství spotřebitelů kteří si mohli jeho zboží dovolit. Ve skutečnosti i při těchto nastaveních vznikal růst. Ale v čem to asi bylo - společnost nebyla katastrofálně předlužená. Osobně myslím že by bylo vhodné bankovnictví radikálně reformovat - a to po vzoru toho o čem se hlasuje ve švýcarsku - tady aby banky nikdy nesměli půjčit víc než kolik mají faktické vklady (a v případě že se dlužníkovi nepovede zaplagtit aby byly adekvátně kráceny vklady vkladatelů) Státům by mělo být na finančních trzích zákázáno působit zcela. Jediné peníze s kterými by měli mít právo operovat by byly ty již vybrané na daních. A zcela jim zatrhnout emise dluhopisů a nebo půjčky v jakékoliv formě. Povinně vyrovnané či přebytkové rozpočty. Pavel Kural
Ilustrační snímek Petr Hlinomaz: Dobrý den, děkuji za otázku, nestíhám pouštět se do nějakého historického exkurzu, ani nevím jestli bych to dostatečně dokázal, ale mohu říci, že obavy planou z toho, že po počáteční příjemné fázi, kdy lze nakupovat levněji přichází ta druhá – omezování podnikových investic, nákladů, tedy i mezd, růst nezaměstnanosti apod. To je ten hlavní důvod, proč se centrální banky snaží této alternativě vyhnout. Rád bych se pokusil V8m přinést k tomuto více „důkazů“, ale potřeboval bych na to čas. 18.2.2016 17:43
zpět na osobnost