Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stolní vína z Moravy porazila zahraniční konkurenci

  16:28aktualizováno  16:28
Zatímco většina gurmetů tvrdí, že moravští vinaři mohou jen stěží konkurovat kvalitním vínům z jihu Evropy, o stolních bílých vínech lze tvrdit pravý opak. Bílá paní, Hodonínské slunce, Perla Moravy a další vína v litrových lahvích totiž v tradičním redakčním testu ukázala záda stolním vínům z Francie, Itálie a Španělska. Kuriózní na testu bylo, že zatímco litrovky moravských stolních vín jsou v běžných obchodech k mání za zhruba padesát korun, sedmičky stolního vína z jihu Evropy vyšly ve stejných obchodech na dvojnásobek a víc.

Polosladké Španělské Casa de Oro, které komise hodnotitelů poslala v testu jedenácti stolních vín bezpečně na nejspodnější příčku, bylo dokonce nejdražší - stálo v supermarketu 134,90 Kč. Naopak vítěz, polosladké Hodonínské slunce, přišlo na 47,50 koruny a nižší cenou je předčila o necelé dvě koruny už jen láhev Bohemia Vinum.

O tom, jak rozkolísané jsou ceny stolních vín na trhu, svědčí i zkušenost ze zahraničí. Tam platí, že litr obyčejného mléka, půl litru běžného čepovaného piva a čtvrt litru sudového stolního vína mají stát stejně.

Stolní víno opravdu patří na stůl, a to k jídlu. Jeho kvalita nebývá nikterak omračující, jen těžko je někdo bude vyhledávat ve sklípku nebo ve vinotéce. Cenově níž posazená stolní vína proto nemívají na etiketách ročník sklizně, vinaři je míchají většinou z několika odrůd a mnohdy nahrazují korkové zátky plastem.

Během anonymního testu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kdy hodnotitelé zapisovali do formulářů kromě bodů i další poznatky, se proto například u španělského Casa de Oro objevily názory, že víno má karamelovou a oxidovanou chuť a nevhodnou barvu.

Francouzské stolní víno Cuveé Patron zase jednomu hodnotiteli páchlo po vajíčkách a druhému po zapařených hroznech.

Ušetřena nezůstala ani vína tuzemská, a tak například Velkomoravské ze Znovínu Znojmo bylo podle dvou porotců cítit korkem, Templář bílý z Templářských sklepů měl dle názoru jednoho hořkou pachuť po chlorofilu a druhého dokonce pálil v krku.

Senzorický test tak potvrdil, že při nákupu stolního vína se vyplatí řídit buď vlastní zkušeností, nebo doporučením přátel.

Nezávislých testů stolních vín totiž není k dispozici mnoho, většina milců vína se zajímá spíš o vína odrůdová.

Hodnocení komise navíc jednoznačně upozornilo na nebezpečí zahraničních etiket. V porovnání s dvou- či tříbarevnými vinětami na tuzemských litrovkách se lépe vyvedené zahraniční etikety na sedmičkách zákazníkům více líbí. Zahraniční stolní vína se na našem trhu objevují většinou právě v sedmidecových lahvích, které navíc oku lahodí více než láhve litrové, nebo dokonce plastové.

Vysvětlení, proč hodnotitelé při anonymním testu lépe bodovali vína od domácích výrobců, je několik. Jedním může být skutečnost, že zahraniční stolní vína mají při dovozu do České republiky takovou celní přirážku, že kdyby neměla nízkou kvalitu, a tudíž i nízkou původní cenu, byla by na našem trhu prakticky neprodejná.


Sladká chuť stolních vín zakrývá jejich nedostatky

Vjakostní hierarchii vín zaujímají stolní vína nejnižší stupeň. V současné době jsou postrachem světového obchodu s vínem, neboť jich je nadbytek. Část se musí dokonce odvádět k nucené destilaci, získaný líh pak slouží průmyslovým účelům. Tato likvidace vína stojí Evropskou unii mnoho prostředků.

O stolní vína nízké kvality totiž není zájem. Obyvatelstvo většiny evropských zemí si zvyklo na pití nealkoholických, chemických nápojů, které v různobarevném provedení, většinou se sladkou příchutí, zaplavují regály supermarketů. Mnozí z těch, kteří si na umělé nápoje zvykli, vyhledávají sladkou chuť i ve víně, jež si jednou za čas koupí. Obyčejně si vybírají podle ceny a sáhnou do regálu pro víno stolní. Tuzemští výrobci využívají k tvorbě této kategorie většinou levné zahraniční suroviny s případným přídavkem vína domácího původu, a protože zjistili, že náš konzument dává u levných vín přednost sladké chuti, připravují bílá stolní vína jako polosuchá nebo polosladká. Má to zároveň i tu výhodu, že sladká chuť zakryje nedostatky dovezených nekvalitních stolních vín, na jejichž vývoz dostávají původní výrobci dotace.

Test u mnoha bílých vín vyráběných v tuzemsku z dovezených hroznů prokázal, že zahraniční výrobci nevěnovali základní surovině dostatečnou péči.

Potvrdila to nízká kvalita zahraničních stolních vín prodávaných u nás ve třičtvrtělitrových lahvích. Není divu, že dávají konzumenti přednost umělým nápojům a že je většina přesvědčena o nízké kvalitě stolních vín. Ale z hroznů pocházejících z moravských nebo českých vinařských oblastí se dá vyrobit i při jejich nižší vyzrálosti, v rozmezí 13-15 kilogramů cukru na 100 litrů moštu, dobré stolní víno bez chyb, navíc příjemné chuti, svěžího projevu a s povzbuzující kyselinou. Taková vína je možné nalézt ve sklepech menších vinařů po moravském venkově. Jsou to vína, která dobře plní svou hlavní funkci - doprovázet běžnou stravu všedního dne nebo po zředění s vodou či minerálkou hasit letní žízeň. Jako všechny kategorie vín potřebuje i to stolní náležitou péči hned od počátku zpracování hroznů.

O testu

vína pocházejí z běžných obchodů senzorické hodnocení bylo anonymní, členové hodnotitelské komise k němu použili stobodový systém v komisi vedené prof. Vilémem Krausem z Mendelovy zemědělské univerzity v Lednici na Moravě nebyl zastoupen žádný výrobce testovaných stolních vín veškeré náklady spojené s testem platila redakce MF DNES ze svého rozpočtu

vítěz testu

Vanonymním senzorickém hodnocení porota nejvýše ocenila polosladké bílé révové stolní víno Hodonínské slunce z Družstevních vinných sklepů Hodonín. Šestičlenná porota mu přiřkla 66,66 bodu ze 100 možných. Víno v litrové láhvi stálo 47,50 Kč.

 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vejce se signaturou BE, tedy Belgií coby zemí původu
Většina směsi z toxických vajec na Slovensku již byla použita

Většina z dodávek vaječné směsi s nadměrným obsahem nebezpečné látky fipronil, které v uplynulých týdnech skončily ve čtyřech bratislavských hotelech, byla již...  celý článek

Vejce
Německo, Belgie a Nizozemsko stahují miliony toxických vajec z trhu

Miliony nizozemských vajec kontaminovaných insekticidem s vysoce toxickou účinnou látkou fipronil začaly tento týden stahovat z trhu Německo, Belgie a...  celý článek

Ilustrační snímek
Test školních brašen: Dobrá má i hrudní popruhy, stojí hodně přes tisícovku

Kdysi školákům stačil nosič z drátů, dnes se na aktovky používají nejmodernější technologie. To ovšem neznamená, že jsou všechny stejně kvalitní. MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.