Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vestoje či vsedě? Do českých kanceláří pronikají nastavitelné stoly

  11:30aktualizováno  11:30
Do českých kanceláří pomalu pronikají stoly s nastavitelnou výškou desky. Ty umožňují střídat práci vsedě a vestoje a podle odborníků jsou pro kancelářský život zdravější. Jejich nevýhodou je ale vyšší cena, která pravděpodobně brání rychlejšímu rozšiřování.

Zaměstnanec Avastu Michal Škvor u stolu s nastavitelnou deskou. | foto:  František Vlček, MAFRA

Třiadvacetiletý marketér Michal Škvor řešil v kanceláři problém, který zná většina lidí, již stejně jako on měří přes 190 centimetrů. U běžného stolu se mu nesedělo pohodlně. „Byl jsem celý zkroucený, ani nastavitelná židle nepomáhala,“ popisuje zaměstnanec české antivirové firmy Avast.

Problém za něj však asi před měsícem vyřešilo stěhování firmy. V nové kanceláři Avastu na pražském Pankráci na něj totiž čekal stůl s nastavitelnou deskou. „Mohu ho nastavit, jak chci vysoko. A když mě bolí záda ze sezení, tak si desku dám ještě výš a k práci si stoupnu,“ popisuje Škvor.

Denně si k práci stoupá na dvě až tři hodiny. Zároveň se naučil zvedat pomocí elektromotoru desku v okamžicích, kdy s ním u počítače potřebují něco probrat kolegové. Tak, aby se u něj nemuseli krčit, nebo k němu přesouvat židle.

Někde jsou nastavitelné stoly ze zákona

V nové kanceláři Avastu (ve fotogalerii si ji můžete prohlédnout zde) má podobnou možnost přibližně třetina z přibližně 650 pracovníků. Do budoucna chce firma nabídnout možnost nastavitelného stolu každému, kdo o to projeví zájem.

„Nízkorozpočtové“ řešení

S úplně jiným řešením přišla nedávno firma z kanadského Vancouveru, ležícího tisíc mil severně od Silicon Valley. Server TechCrunch, který obvykle pokrývá dění na poli nejnovějších technologií, kvůli tomu dokonce vydal článek jako z legendárního časopisu Urob si sám.

Šéf kanadského start-upu Hootsuite Ryan Holmes si totiž všiml, že jeho zaměstnanci pokládají levné konferenční stolky z řetězce IKEA na své pracovní stoly, aby si mohli dát notebooky výš a pracovat vestoje, a zželelo se mu jich.
Nevyřešil to ale tak, že by nastavovací stoly, které v přepočtu stojí okolo 300 dolarů, pořídil.

Místo toho se spřáhl s designérem a výsledkem je firma Oristand a její jediný produkt - jednoduché lepenkové „schůdky“, které lze libovolně skládat a rozkládat. Ač pravděpodobně nevydrží první polití vodou, udrží notebook a klávesnici. Kus lepenky navíc stojí „pouhých“ 25 dolarů, tedy něco přes 600 korun.

Kromě nastavitelných stolů se vyrábějí i takzvané fixní standing desky. Tedy stoly jen pro práci vestoje. I když se dosud v Česku podle odborníků nedá hovořit o trendu, jako je tomu například v Mekce technologických společností, kalifornském Silicon Valley, není Avast úplnou výjimkou.

„Požadavky na tyto stoly měla například projekční kancelář nebo vývojářská firma,“ říká Radka Novak z kancelářského oddělení konzultantské společnosti Cushman & Wakefield. Právě techničtí pracovníci, kteří byli dříve zvyklí rýsovat vestoje u prkna, se po čase vracejí do vzpřímené polohy. Tentokrát ale s počítačem. A kopírují je u toho další kancelářské profese.

Filip Muška z konkurenční CBRE nárůst poptávky očekává již během tohoto roku. „Zvláště u nadnárodních společností, které mají s pokročilými kancelářskými koncepty zkušenosti ze svých mateřských zemí. Například v Holandsku je vyžadováno ze zákona, aby bylo každé pracoviště výškově nastavitelné,“ dodává. Kromě pracovních stolů Muška zmiňuje vysoké stoly vhodné například na skupinové porady. „Je prokázáno, že jednání vestoje probíhá rychleji a efektivněji,“ vysvětluje.

Že je o stoly s nastavitelnou výškou desky v poslední době větší zájem, potvrzuje pražská prodejna kancelářského nábytku Ergo Interier. „Nyní jich prodáváme trojnásobně více než před dvěma lety,“ říká ředitel společnosti Tomáš Valtr. Hlavně si je objednávají jednotlivci.

Ergonom trend kvituje s povděkem

Více nastavitelných stolů v českých kancelářích by udělalo radost nejen jejich prodejcům, ale také ergonomům. „Pokud sem pronikají, je to jedině dobře,“ myslí si Josef Senčík, vedoucí oddělení prevence rizik a ergonomie ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce. Podle něj je pro zaměstnance v kancelářích velmi vhodné, pokud mají možnost během dne střídat u stolu sezení a stání.

„Z dlouhé práce vsedě totiž často bolí záda, ruce i nohy a také svaly na zadní části krku,“ vypočítává Senčík. Zároveň ovšem dodává, že ani druhý extrém - tedy nutit všechny u práce stát - by nedával velký smysl.

Při výbavě kanceláří bývá ale jednou z rozhodujících otázek cena. Stoly s nastavitelnou deskou, zejména ty, jež zvedá elektromotor a dají se obsluhovat ovladačem, stojí většinou od deseti tisíc korun výš. Tedy dvojnásobně až trojnásobně více oproti jejich fixním ekvivalentům. A to bude patrně působit jako jedna z brzd jejich většího rozšíření.

Podle Mušky ze CBRE se jako řešení nabízí spojení nastavitelných stolů s rozšiřujícím se trendem takzvaného hot deskingu. Nazývá se tak situace, kdy zaměstnanec nemá v kanceláři pevné místo, ale najde si vždy pracoviště, které je volné.

„Dokonce si troufám tvrdit, že stand-up místa mají v kancelářích se sdílenými místy větší smysl. Málokdy má totiž firma dostatek financí na vybavení všech pracovišť výškově nastavitelnými stoly a ve sdíleném konceptu si mohou těch pár kusů občas užít všichni,“ říká.

Autor:


Témata: IKEA, Notebook




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.